Menu Zavřít

Ve Štrasburku se bude rozhodovat stále více,

22. 3. 2004
Autor: Euro.cz

říká senátorka a kandidátka do Evropského parlamentu Zuzana Roithová První volby českých poslanců do Evropského parlamentu nás čekají 11. a 12. června. Týdeník PROFIT přináší první ze série rozhovorů s volebními lídry největších stran.

říká senátorka a kandidátka do Evropského parlamentu Zuzana Roithová

První volby českých poslanců do Evropského parlamentu nás čekají 11. a 12. června. Týdeník PROFIT přináší první ze série rozhovorů s volebními lídry největších stran.

V povědomí české veřejnosti asi převládá názor, že Evropský parlament má spíše reprezentativní funkci a rozhoduje se především v Bruselu, v Evropské komisi. Proč tedy volit?

Pokud takovýto názor panuje, pak je třeba ho radikálně změnit. Evropský parlament je podobný jako český nebo kterýkoliv jiný. V současnosti schvaluje osmdesát procent evropské legislativy, o níž rozhoduje Evropská unie. To se týká oblastí, v nichž členské státy předaly Unii pravomoci. Bude-li schválena Evropská ústava, pak to bude drtivá většina unijních zákonů - směrnic a nařízení. Zákonodárný proces je obdobný jako v jednotlivých zemích: Evropská komise, kterou lze přirovnat k vládě, tedy k výkonné moci, připravuje jednotlivé směrnice a Evropský parlament (EP) je schvaluje, dává pozměňovací návrhy atd. K tomu tyto právní normy schvaluje také Rada ministrů. Takže ovlivnit lze v EP mnohé.

Není ale Evropský parlament příliš zájmově rozdroben, když v něm sedí poslanci z patnácti - a od května pětadvaceti - členských zemí a k tomu ještě každá tato „národní“ skupina má poslance různých politických stran?

Jestli tím myslíte, zda evropští poslanci mají politickou sílu, pak je třeba říct, že ano. KDU-ČSL je například součástí Evropské lidové strany-Evropských demokratů. To je nejsilnější frakce v EP a sdružuje strany, které představují stejný politický směr - jsou konzervativní a jsou pro sociální tržní hospodářství.

Co zmůže 24 českých poslanců v EP, když tvoří hodně malou část z celkových 732 europoslanců? Nevede začlenění ve frakci k tomu, že nebudete moci dostatečně přihlížet k českým zájmům a prosazovat je?

Na českých poslancích je, aby při prosazování společných priorit frakcí hájili české zájmy. Proto je důležité, aby český „europoslanec“ měl určitý vliv a znalost evropského prostředí, ale záleží také, jak bude asertivní, schopný a ochotný spolupracovat s jinými. A to jak na evropské scéně, tak doma. To znamená neustále naslouchat jednotlivým skupinám - studentům, podnikatelům, pracovníkům ve zdravotnictví, představitelům státní správy v regionech a dalším.

Budou ale i oni od vás dostávat informace, které jim budou užitečné?

Jednoznačně jsem pro obousměrnou komunikaci. Je důležité, aby jednotlivé zmíněné skupiny například věděly jak v rámci evropských programů čerpat ze společných evropských peněz. Mohou to ale být informace o tom, co se v Unii diskutuje, projednává, jaké legislativní či jiné změny mohou v určitém časovém výhledu očekávat. Jejich reakce na tyto informace zase budou užitečné pro nás jako podnět k vyjednávání, vznášení připomínek či pozměňovacích návrhů při projednávání evropských směrnic apod. Například EP bude po červnových volbách projednávat rozpočet na rok 2005 a rozpočtový výhled na léta 2007-2013.

V současnosti ale české podnikatele a představitele místní správy asi více trápí, že „nedosáhnou“ na značnou část unijních peněz z celkové výše 85 miliard.

Čeští poslanci v EP tuto výši i způsob čerpání už neovlivní - to bylo dojednáno v předvstupních jednáních. Zkušenosti z čerpání peněz z této částky v letech 2004-2006 by ale měli čeští „europoslanci“ využít v diskuzi a při lobbování u rozpočtů v dalších letech tak, aby to co nejvíce prospívalo ČR.

Co od vás mohou čekat podnikatelé? Jak budete hájit jejich zájmy?

EP je vlastně hlídacím psem Evropské komise. Například neschválení výroční účetní zprávy je důvodem k rozpuštění Evropské komise. Interpelace jsou zde také možné. Co se týče hájení zájmů, základní prioritou je řešení konkurenceschopnosti ČR a EU jako takové na celosvětovém trhu. Proto je nutné investovat do vzdělání, výzkumu, nových technologií, které umožní zvýšit kvalitu českých, respektive evropských produktů na úroveň těch amerických nebo japonských. Proto je naším cílem usilovat o to, aby se nesnížil rozpočet EU pod hranici 1,24 % HDP Unie, protože tyto prostředky je třeba použít na zvýšenou podporu vzdělávání, vědy a výzkumu. Chceme, aby do roku 2006 byly prostředky na tyto účely navýšeny na 3 % HDP Unie. Nyní to je pouhých 1,9 %. S tím souvisí izřízení Evropské rady pro vědu a výzkum, která by měla připravovat priority pro rozpočet a v rámci celé Evropy rozhodovat o udělování grantů.

Je ale právě věda a výzkum zrovna tou oblastí, na níž budou moci čeští podnikatelé z Unie žádat peníze?

Myslím, že to pro ně bude zajímavé. Nedávno jsem byla na setkání českých a polských podnikatelů v oblasti textilu, kteří ještě s německou stranou vytvořili tzv. Euro textil region. V něm se sdružilo 1400 textilních firem z těchto tří států, přičemž 457 je českých - ty zaměstnávají 31 000 lidí. Jestliže tento průmysl nebude schopen inovací, ztratí pozici na trhu, neudrží krok s evropskou ani americkou konkurencí. Proto české, polské a německé firmy projevují v tomto oboru vůli spolupracovat při vývoji a výzkumu - a finance mohou čerpat v rámci Interreg, což je program EU orientovaný na přeshraniční spolupráci.

Budete se zasazovat o odstraňování bariér pro podnikání, které na unijním jednotném trhu jsou?

Je třeba vidět, že obchodu kladou některé země více překážek než EU. Opatření, která by tyto bariéry odstraňovala, jsou věcí, o níž chceme diskutovat a změnit ji. Budeme například prosazovat větší liberalizaci služeb. K našim prioritám patří i rozvoj regionů - na něm se podílí i podnikatelská sféra. Chceme udržet, aby unijní prostředky mohly čerpat regiony, které nepřesahují úroveň 75 % průměru HDP v EU. To by vyhovovalo českým regionům, které - kromě Prahy - by měly možnost tyto prostředky čerpat i v dalších letech. Důraz klademe i na podporu malého a středního podnikání.

A co daně? Jste pro jejich harmonizaci, nebo pro ponechání plné volnosti členským státům?

Iv oblasti daní by mělo dojít k určité liberalizaci, ale v tento moment si nemyslím, že by bylo zrovna nejlepší nechat jednotlivým státům zcela volnou ruku. Cílem by mělo být celkové zjednodušení daňového systému v Evropě, případně dosáhnout postupného snižování daňové zátěže.

Kterým dalším problémům, týkajícím se i českých podnikatelů, se chcete ve Štrasburku věnovat?

Otevřít by se měla příležitost spolupodílet se na řešení otázek ve zdravotnictví. Jde například o směrnici týkající se rovnosti podmínek poskytování a úhrad zdravotních služeb pro občany EU. Další oblastí jsou například některé problematické hygienické normy na ochranu spotřebitele. Ovšem například balené koblihy a půlky chleba v igelitech, které jsou paradoxně naopak hygienicky problematické, jsou ryze českou „specialitou“, nikoli evropským nařízením. Vyhlášku vydalo ministerstvo zdravotnictví.

BRAND24

KDO JE ZUZANA ROITHOVÁ

Vystudovala Univerzitu Karlovu - fakultu všeobecného lékařství. V rámci čtyřletého studia vrcholového řízení na Business Scheffield School studovala v letech 1994-1997 evropské hospodářství. Na této škole také získala titul Master of Business Administration (MBA). Od roku 1990 do prosince 1997 byla ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V lednu 1998 se stala ministryní zdravotnictví ve vládě premiéra Tošovského. Od listopadu 1998 je senátorkou, členkou Výboru pro evropskou integraci. V letech 2000-2002 byla předsedkyní Mezinárodního evropského hnutí v ČR, dnes je členkou výkonného výboru této organizace. Od května 2001 je místopředsedkyní KDUČSL, v současnosti i volebním lídrem lidovců do Evropského parlamentu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).