Ve hře je dvacet miliard

31. srpna 2007, 16:03 - Lenka Petrášová
31. srpna 2007, 16:03

Do zdravotnictví míří evropské peníze z národního strategického rámce

Ještě před rokem to vypadalo, že si Česko může opět nechat zajít chuť na evropské peníze do zdravotnictví. Bývalému vedení ministerstva se sice podařilo vyjednat čerpání 2,17 miliardy korun, ale jednak je to malá částka a jednak by peníze nešly přes resort zdravotnictví, ale ministerstvo pro místní rozvoj.
Ostatní členské země se přitom snaží mít vlastní operační program pro zdravotnictví. Přestože má Česko na dotace nárok už od svého vstupu do EU, ve zdravotnictví je zatím nečerpalo.
Před čtyřmi týdny nám však Evropská komise schválila Národní referenční strategický rámec pro léta 2007-2013, který definuje operační programy, jejich řídící orgány a priority země. Dokument, v němž vláda stanovuje cíle v dané oblasti a jejich řešení, je tou nejdůležitější propustkou k evropským penězům. „Všechny resorty to letošního roku vnímaly jako svou absolutní prioritu, protože za tím samozřejmě je velký zdroj peněz,“ říká první náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr.

EURO: Co se bude dít nyní? ŠNAJDR: Česku se podařilo schválení jeho strategického rámce jako desáté členské zemi. Teď čekáme, až komise schválí jednotlivé operační programy ministerstev a budou se moci rozběhnout žádosti. Což by mělo být brzy - v řádu týdnů.

EURO: Kolik je v banku právě pro zdravotnictví? ŠNAJDR: Prakticky desetinásobek původní částky - dvacet miliard korun. Většina z této částky půjde přímo přes programy pro zdravotnictví. Zdravotnické organizace však mohou čerpat i z operačních programů jiných ministerstev.

EURO: Na co všechno tedy můžeme žádat peníze a z jakých programů? ŠNAJDR: Nejvýznamnější jsou dvě části operačního programu pro zdravotnictví. Tu první by bylo možné nazvat podpůrně reformní. Jde v rámci modernizace veřejné správy o oblast e-health. Tím mám na mysli především jednotný identifikátor pojištěnce. Tedy to, aby celý proces a zpracování návštěvy pacienta u lékaře či ve zdravotnickém zařízení existovaly v elektronické podobě a umožňovaly sdílení dat oprávněným osobám. Jde však i o elektronickou podobu procesu platebního styku - elektronický předpis receptu, poukaz na lázně a tak dále.

EURO: Tady už základ máme -funguje projekt elektronické zdravotní knížky IZIP (Internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta), který sdružuje přes milion klientů, má techniku a zabezpečení. Požádá-li si tedy tato firma o peníze, bude před ostatními podobnými projekty ve výhodě? ŠNAJDR: Naše představu o e-health je mnohem větší nadstavba IZIP. Ten v dnešní podobě nesplňuje tyto parametry. Je to jen část potenciálního budoucího systému, kterou lze jako jeden dílek zakomponovat do celku.
Podepsali jsme totiž s pěti dalšími velkými zeměmi unie dohodu, že budeme společně vyvíjet datový standard, aby bylo možné sdílet data v rámci EU. Celá Evropa směřuje k elektronizaci. Půjde-li občan České republiky na operaci do Mnichova nebo naopak Němec do Česka, pojišťovna bude muset umět komunikovat se zdravotnickým zařízením. A chceme, aby Česko bylo jednou z prvních zemí, která takový datový systém bude mít.

EURO: Šanci získat peníze v oblasti e-health mají tedy jen velké celorepublikové projekty? ŠNAJDR: Ano. Nechceme, aby se prostředky na e-health soustředily na individuální projekty typu propojení jedné lékárny a nemocnice.

EURO: A co třeba návrh na elektronický recept? ŠNAJDR: Ten rozhodně ano - nebo na úložiště dat, registry zdravotnických zařízení a profesionálů, podporu elektronického vzdělávání, kontrolingové a procesní vztahy pojišťovna-poskytovatel a na účty. Aby pojištěnci měli elektronický přehled o tom, kolik vybírají z pojištění či kolik si na ně kdo účtuje. Elektronizace je silný nástroj kontroly a omezení nejrůznějšího zneužívání systému.

EURO: Mluvíte o dvou nejvýznamnějších oblastech, kam peníze půjdou. Která je ta druhá? ŠNAJDR: Tu bych nazval reformní. Celkově jde o oblast veřejných zdravotnických služeb. A tady je prioritou modernizace přístrojového vybavení center specializované péče. Jde především o traumatologická, onkologická, kardiologická a neurologická centra. Čili ta, kde se soustřeďuje nákladná péče. Tam bude obnoveno přístrojové vybavení.

EURO: A kdo zajistí, aby dvě vedle sebe stojící nemocnice nedostaly stejný lineární urychlovač? ŠNAJDR: Proto jsme chtěli, aby ministerstvo bylo zprostředkujícím subjektem. Přístroj musí mít svého zákazníka a být ekonomicky rentabilní. Přestože investice jde z evropských fondů a bude téměř zadarmo, než ji schválíme, budeme chtít, aby byla smysluplná. A pak řekneme, toto dává smysl a zakomponujeme to do výzvy. Ministerstvo totiž bude pro čerpání peněz podávat jednu hromadnou výzvu za své organizace jako jeden projekt.

EURO: Kolik je peněz v tomto programu? ŠNAJDR: Do vybavení center by se mělo dostat asi šest miliard korun.

EURO: A jaká částka je v dalších? ŠNAJDR: Pak je tu podpora prevence zdravotních rizik. Ta se týká dvou miliard korun. Konkrétně peníze půjdou do programů zdravého životního stylu, prevence vzniku chorob, očkovacích programů, center odvykání kouření, léčby diabetu, obezity a tak dále. Předpokládáme, že hodně z toho bude čerpat náš Státní zdravotní ústav. Chceme, aby byl garantem těchto aktivit.

EURO: A jaké jsou ještě jiné programy? ŠNAJDR: Z těch důležitějších je tu třeba podpora řízení kvality a nákladovosti systému. To znamená projekty jako „health technology asistent“, které by vyhodnocovaly, má-li být v Česku třeba onkologických center deset nebo sedm a srovnávaly nás i mezinárodně. Tam půjde asi šest set milionů korun.

EURO: Zdravotnické organizace však mohou získat peníze i mimo resort. Které to jsou? ŠNAJDR: Jde třeba o životní prostředí - zateplování budov nebo čistírny odpadních vod pro nemocnice. Dále je tu oblast lidských zdrojů a konkurenceschopnosti. V obou programech máme vyjednáno, aby peníze mohly jít na projekty vzdělávání lékařů a sester. Zcela určitě budeme podporovat projekty v oblasti humanizace vztahů zaměstnanec-pacient.

EURO: Chcete učit lékaře a sestry mluvit s pacienty? ŠNAJDR: Ano. Vidíme v tom obrovský problém. Navíc chceme přes tyto programy financovat i centra postgraduálního vzdělávání, to je další zanedbaný problém.
A nesmím zapomenout na vědu a výzkum. Chceme financovat některé výzkumné projekty v univerzitních nemocnicích - například v brněnské svaté Anně, Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), Masarykově onkologickém ústavu, pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), FN Hradec Králové, FN Plzeň. Chceme pomoci našim zdravotnickým zařízením, aby se prosadila v konkurenci ostatních.

EURO: Stále se však bavíme o organizacích, které podléhají ministerstvu. A co v případě vedení malé okresní nemocnice? ŠNAJDR: I pro ně existují regionální operační programy. A samozřejmě že se mohou zapojit i do centrálních programů. Pokud vedu okresní nemocnici, asi tam není výzkumné centrum, a nemám tedy šanci čerpat peníze na drahé onkologické přístroje. Zato mám šanci je získat na zateplení budovy, vzdělávání sester a podobně. Ve chvíli, kdy budou schváleny operační programy, poskytneme i těmto nemocnicím informační kampaň a základnu, která jim pomůže orientovat se v systému.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče