Ve firmě jsem jen šéf, ne tatínek a dědeček

10. března 2008, 00:00 - Marcela Honsová
10. března 2008, 00:00

MARCEL A PAVEL FLOSMANOVI, MAJITELÉ VELKOOBCHODU FLOSMAN A MALOOBCHODÍ SITĚ FLOP - Jedna z nejúspěšnějších společností na trhu s potravinami Flosman patří českému manželskému páru. Díky stejnojmennému velkoobchodu a síti prodejen Flop se jim daří konkurovat nadnárodním řetězcům a obsazovat místa v top žebříčcích největších tuzemských firem.

Hledáte-li v táborském sídle společnosti Flosman oba majitele firmy, najdete je v jedné kanceláři, za jedním pracovním stolem. Čelem ke dveřím vedle sebe sedí Pavel a Marcela Flosmanovi – manželé, kteří spolu bez nadsázky tráví čtyřiadvacet hodin denně.

„Sám jezdím pouze na jednání představenstva svazu obchodu v Praze a zastupitelstva v Mladé Vožici, kde bydlíme. Jinak jsme stále spolu. Když někdo z obchodních partnerů, třeba z neznalosti, pozve někam jenom mě, tak nejdu. Firma je naše společné dílo,“ vysvětluje čtyřiašedesátiletý Flosman.

KONKURENCE

Největším obchodním řetězcem působícím v Česku je německá skupina Schwarz s obchody Kaufland a Lidl. Pokud antimonopolní úřad schválí dohodnutou akvizici, tak německý maloobchodní řetězec REWE Group, který provozuje Penny Market, Billu a Delvitu, převezme ještě Plus-Discount a stane se nejvýznamnějším hráčem na trhu. Z tuzemských podnikatelů se mezi nejúspěšnějšími drží společnosti Flosman, Pramen a Hruška.

Na začátku byly cigarety a žvýkačky

Jeho o devět let mladší manželka přiznává, že nebyla tím, koho prvního napadla myšlenka obchodovat. Ba naopak, trochu jí z toho počátkem roku 1991 běhal mráz po zádech. „Když přišel s tím, že nakoupí cigarety a bude je prodávat, reagovala jsem děsně. Neměli jsme žádné peníze, já byla zvyklá šetřit a najednou zastavil barák a nakoupil krabice cigaret. Když nám dvě z pětadvaceti zbyly, byla jsem pološílená strachem.“

Naštěstí všechny cigarety dovezené v sousedově dodávce z Kutné Hory nakonec našly odbyt. Flosman je nemusel jak sliboval vykouřit, a za jedinou cestu vydělal tehdejší měsíční plat – přibližně 4,5 tisíce korun. Protože je prodejnám nabízel levněji než Pramen a Jednota, měl o odbyt postaráno a sortiment rozšířil ještě o tehdejší hit – turecké žvýkačky s obrázky autíček.

Dnes patří Flosman mezi dvacítku nejúspěšnějších obchodních řetězců v Česku. Zatímco před deseti lety se o tato místa dělily rovným dílem tuzemské a zahraniční firmy, nyní jsou domácí společnosti v menšině, protože většina z nich zkrachovala. Velkoobchodní společnost Flosman ovšem vydobytou pozici mezi obchodníky s potravinami drží a spolu s maloobchodní sítí Flop dosahuje ročního obratu 3,5 miliardy korun. Loni se dokonce dostala mezi čtyřstovku největších firem působících v Česku.

„Rosteme pomaleji, ale stále. Na všechno jsme si museli poctivě vydělat, proto si vážím každé věci, třeba i tužky. Nemusím se bát finančního úřadu, policie. Neděláme věci, které by nám zkazily radost z podnikání. Zaplatili jsme mnoho peněz na úrocích, ale zase si toho víc vážíme, než kdyby nám to spadlo do klína,“ míní Flosman, který přiznává, že obchod je vlastně i jeho koníčkem. Přitom původním povoláním je huťař. Podstatnou část života předtím, než začal obchodovat, působil jako mistr při výrobě oceli. Přesto rozjel před sedmnácti lety úspěšný velkoobchod a před deseti lety maloobchodní síť. První dodávka Barkas, s níž rozvážel zboží, vyfocená a zarámovaná v kanceláři, připomíná skromné začátky dnes úspěšné a velké společnosti.

Místo vizí mi nabízela mokrý hadr na hlavu

„Dodnes vidím, jak jsme jeli z Moravy se zbožím po dálnici. Předjížděly nás pěkný fára a já manželce vyprávěl, že jednou budeme mít také hezké auto, spoustu zaměstnanců a zboží budou rozvážet naše náklaďáky. Chtěla mi dát mokrý hadr na hlavu,“ usmívá se Flosman, jehož autopark dnes čítá 80 vozů. Polovina z nich jsou velké nákladní vozy na rozvoz zboží.

Nyní mají manželé Flosmanovi sklady v Českých Budějovicích, Pelhřimově a Mladé Vožici o celkové ploše 12 tisíc metrů čtverečních. První pro zásobování obchodů vznikl ve Vožici z původní továrničky na nábytek. „Protože jsme měli dobré ceny a sortiment zboží jsme na přání obchodníků rozšiřovali, stal se z toho velkoobchod potravin. Pak nás poučila jedna paní, že by bylo lepší, aby zboží nabízela a nečekali jsme, kdo si přijede. První vlastní obchod jsme vydražili v Sedleci, protože nám jeho majitel dlužil a my jsme nechtěli přijít o peníze. A tak jsme zjistili, že je dobré mít vlastní obchod, a proto jsme postupně kupovali další,“ vzpomíná Flosman.

Dnes najdou zákazníci celkem 269 prodejen značky Flop především v menších městech a obcích Kraje Vysočina a v Jihočeském, částečně i Plzeňském, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Koupit si tu mohou veškerý potravinářský sortiment, základní drogistické zboží nezbytné v domácnosti a hygienické potřeby pro muže i ženy.

„Původně jsme říkali Flosmanovy obchody, později ze začátečních písmen – Flosmanovy obchody potravin – vznikla chráněná a zaregistrovaná značka Flop. Zároveň je to také název skoku do výšky, pro nás symbol, že přeskočíme soupeře,“ vysvětluje Flosman s tím, že jsou na Flop hrdi i franšízoví kolegové. Sedmatřicet obchodů patří Flosmanům, 232 funguje na bázi franšízy. Téměř polovina má i společnou fakturaci, letáky pro zákazníky, podobné moderní vybavení.

Od České chalupy k Walmartu

Firma Flosman se zaměřuje na lokality s menším počtem obyvatel. Prodejny komorního typu, v nichž personál zná většinu zákazníků, obsahují takzvaný koloniál, který vystačí na běžný chod domácnosti, a navíc nabízí kvalitní a čerstvé potraviny od vybraných tuzemských výrobců.

V poslední době se majitelé společnosti rozhodli i pro vlastní architektonický typ prodejny, kterou nazvali Česká chalupa. Dosud byly domky stejného tvaru a fasády k vidění v Nové Včelnici a Studené, v minulém týdnu přibyla třetí prodejna Flop typu České chalupy i v Habrech na Havlíčkobrodsku. Letos otevře Flop České chalupy ještě v rekreačních oblastech v Horní Plané u Lipna a v Sázavě. Jejich rozměry se pohybují od 170 do 200 metrů čtverečních, ty větší dosáhnou až tří set metrů.

„Chtěl bych postavit za svého života 150 Českých chalup. Doufám, že potomci to rozvinou, že jich bude víc. Proč bychom to nemohli dokázat jako v cizině, kde jsou větší rodinné firmy. Například největší světová obchodní firma Walmart, americký obchodní řetězec, je rovněž rodinná firma, také nějak začínali. Asi se mi nepodaří to, co jim ve Spojených státech, ale na naše poměry jsem už dokázal aspoň kousek, a do 150 let toho ještě stihnu,“ usmívá se Flosman.

Důležité prý je ani při zadlužení nepotopit firmu. Ale podle výpočtů a dosavadních zkušeností nová prodejna splatí investici do šesti let. „Dneska už víme, že i kdyby jedna prodejna nešla, tak s pomocí ostatních ji dokážeme uhradit. Jakmile jsou zaplaceny, tak jsou v zisku všechny. Ukázalo se, že v nových prostorách jde prodej lépe. Je to dobré pro zákazníky i prodavačky. Obrat se zvedl víc, než jsme doufali,“ dodává Flosman.

Třetí větví společnosti Flosman je firma Flop gastro, která dodává potraviny 82 jídelnám. Většinou jde o školy, ale je mezi nimi například i hotel Gomel v Českých Budějovicích. „Dostávají suroviny za výhodné ceny Flopu, a tak si hlavně rozpočtové organizace mohou dovolit pro děti kvalitnější zboží. Pro nás jsou zase výhodné finančně, protože u nich nemusíme mít strach s placením.“

FIREMNÍ ÚDAJE

  • *majitelé - Pavel (1944) a Marcela (1953) Flosmanovi zaměření - velkoobchod, maloobchodní síť a gastro Flop roční obrat - 3,5 miliardy korun počet zaměstnanců - 400 velkosklady - tři, plocha 12 tisíc m2 prodejny Flop - 269, z toho 37 vlastních sortiment - 3000 potravinářských a drogistických položek lokality - menší města, kam nedosahují zahraniční řetězce Jsme rodinná firma, ale demokracie se neprosadila**

V kanceláři spolumajitelů společností Flosman a Flop se dveře netrhnou, neustále někdo přichází s firemními záležitostmi. Netrvá dlouho a zjistíte, že se tu vlastně postupně střídá celá rodina.

„Máme pět dětí ze dvou manželství, všechny pracují ve firmě stejně jako jejich partneři, až na jednu dceru, která je svobodná. Takže mimo nás je ve firmě devět dětí, pak ještě manželčin bratr a před mateřskou i jeho žena,“ vypočítává Flosman. A právě rodinné zázemí naučilo podnikatele předat pravomoci a důvěřovat lidem kolem sebe.

„Děti si funkce nějak přirozeně vybraly, kdo k čemu víc tíhl. Nenutil jsem je, ale vedoucí místa jsem chtěl obsadit někým, na koho bych se mohl stoprocentně spolehnout. Takže jsem je nabízel prvně dětem, jak vyrůstaly. Mohl jsem jim věřit a naučil jsem se věřit i lidem mimo rodinu. Někteří konkurenti skončili na tom, že si toho brali moc, protože nikomu nevěřili a nemohli to zvládnout.“

Čekáte-li ovšem, že u Flosmanů vládnou ve firmě familiární vztahy, mýlili byste se. Sám nejstarší z Flosmanů tvrdí, že v práci je šéf, tatínek nebo dědeček je jen doma. Demokracii příliš nefandí.

„Já si nechám poradit, pak ale rozhodnu, a to platí,“ přiznává prudší povahu Flosman. Jeho manželka i dcera dodávají, že se ale dá zvládnout. „Nechá si poradit, když se na něj jde správným stylem,“ usmívá se dvaatřicetiletá dcera Marcela Nesnídalová, která naučila rodiče netahat pracovní problémy domů. Pohrozila, že přestane dojíždět na víkendy z vysoké školy.

„Večery a hlavně víkendy prožíváme jako bezstarostní lidé, jinak bychom se z toho museli zbláznit,“ míní Flosmanová. Nezasvěceného diváka napadá, zda mezi spolumajiteli a zároveň i manželi čas od času nevládne ponorková nemoc. Přece jenom společné čtyřiadvacetihodinové soužití si před třiatřiceti lety snad neslibovali.

„Ponorku? To neznáme, naopak výborně se doplňujeme, nedělám rozhodnutí bez ženy. Mám veliké plány a rád bych se do nich vrhl. Manželka je v dobrém taková brzda, která se mě začne vyptávat na podrobnosti, které by mě v tu chvíli nezajímaly. Trošku mě drží v rozletu při zemi, kdybych měl spadnout, abych si moc nenatloukl,“ přiznává Pavel Flosman.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče