Varšava má po sezoně. Ambice polské burzy rozprášila penzijní reforma

26. prosince 2014, 16:07 - Vladan Gallistl/Euro
26. prosince 2014, 16:07

Když před osmi lety vstoupil ČEZ na varšavskou burzu, byla to velká sláva. Vysoký zájem polských penzijních fondů bleskově vyhnal cenu právě upsaných akcií o více než pět procent. Varšava byla v kurzu. Kromě ČEZ si tam šly pro peníze třeba nápojářská firma Kofola, developerské Orco, loterijní Fortuna nebo textilka Pegas. Teď se zdá, že polská sezona skončila. Za prvních devět měsíců se uskutečnily na varšavské burze primární emise (IPO) za pouhých 268 milionů eur (zhruba 7,4 miliardy korun).

To je nejméně za posledních více než deset let a třikrát horší výsledek než ve slabém roce 2006. Ceny akcií na polském trhu se navíc za uplynulých dvanáct měsíců prakticky nezvýšily a objem obchodů se dramaticky propadl. „Polská burza ztratila výsadní postavení, které měla mezi regionálními kapitálovými trhy,“ říká Martin Urban, hlavní makléř společnosti brokerjet České spořitelny.

Politici potápějí burzu

Důvodem je praktické zestátnění polských penzijních fondů. „Ty byly největšími hráči na trhu,“ zdůrazňuje Urban. Penzijní reforma měla dramatický dopad na celý trh. Konkrétně znemožnila investorům exit v podobě prodeje firem přes burzu. „IPO je úplné minimum,“ uvedl Jozef Janov, který řídí investiční společnost Hartenberg Capital. Ta je aktivní rovněž na polském trhu.

Penzijní reforma totiž snížila poptávku fondů po primárních emisích, což zhoršilo postavení investičních skupin, které prodávají „své“ firmy přes burzy. „Výsledkem je negativní dopad na valuace, kterých je dosahováno při IPO odchodech,“ upozorňuje partner poradenské EY Peter Wells.

Polské penzijní fondy musely v loňském roce převést přes polovinu majetku pod polské státní sociální pojištění. Z fondů se převáděly zejména polské státní dluhopisy a poukázky v hodnotě zhruba 127 miliard polských zlotých (842 miliard korun). „Funkční pilíř úplně zrušili tím, že potřebovali zalepit díry v rozpočtu,“ shrnuje analytik makléřské firmy Cyrrus Tomáš Menčík. Částečné znárodnění penzijních fondů totiž umožnilo Polsku snížit státní dluhy. Odhaduje se, že snížení bylo přibližně z 55 procent hrubého domácího produktu na 47 procent.

Kromě převzetí části majetku polských penzijních fondů působí na nižší zájem firem o vydání vlastních akcií ve Varšavě i další faktory. Podle průzkumu IPO Watch Europe Survey poradenské společnosti PwC šla polská burza ve třetím čtvrtletí opačným směrem než evropská konkurence nejen kvůli penzijní reformě, ale rovněž kvůli chybějící privatizaci velkých státních koncernů a odlivu peněz z rozvíjejících se trhů.

Akcie v nemilosti

Nicméně penzijní reforma neovlivnila pouze zájem firem a investorů o vstup na burzu, ale rovněž obchodování ve Varšavě. Omezila totiž schopnost polských penzijních fondů investovat do akcií. Podíl akciových investic na celkovém majetku fondů má postupně klesat až na patnáct procent v roce 2017. To znamená, že fondy budou nyní investovat zejména do firemních dluhopisů, hypotečních zástavních listů nebo například dluhopisů polských měst, aby „naředily“ svá akciová portfolia.

Fondy se začaly zbavovat akcií, které vlastní. A to ještě před platností penzijní reformy. „Loni v prosinci nabral polský index výrazné ztráty,“ dodává Menčík.

Vývoj varšavské burzy

Za posledních dvanáct měsíců se tedy polským akciím příliš nedařilo. Jejich hodnota se v průměru zvýšila o přibližně jedno procento, přičemž většina burz na Západě rostla výrazně lépe, a dokonce i akcie obchodované v Praze se zhodnotily podle indexu PX o 4,6 procenta. Na druhé straně se polským akciím daří lépe než cenným papírům v Budapešti či Vídni (viz Jak se daří středoevropským burzám).

Kromě cen akcií reforma nepříznivě ovlivnila rovněž zájem investorů o varšavskou burzu. „Výrazným způsobem klesly objemy obchodů,“ upozorňuje Urban. Tím, že z varšavské burzy zmizela část peněz, které měly k dispozici penzijní fondy, se dramaticky snížil objem obchodů na kapitálovém trhu. „V současnosti je burza na 35 procentech objemů, které byly k vidění v roce 2013. Je to jednoznačně negativní dopad,“ dodává Menčík.

Temná budoucnost

Varšavská burza navíc může mít to nejhorší teprve před sebou. Fondy budou muset postupně snižovat objem peněz, které investují do akcií, což bude tlačit jejich cenu dolů. To však nebude jediná změna. „V penzijních fondech bude čím dál méně peněz. Nikdo tam nebude chtít vstupovat,“ upozorňuje Menčík.

Méně peněz od střadatelů bude mít za výsledek i nižší investice do akcií, které se obchoPolsko dují na varšavské burze. S tím bude rovněž klesat objem obchodů s akciemi.

Navíc Varšava přestane být vyhledávaným místem pro vstup firem na burzu. „Po mnoha letech na předních místech se varšavská burza propadla v žebříčku nejaktivnějších evropských burz a není žádný důvod, proč by se měla rychle vrátit mezi lídry,“ komentoval výsledek polské burzy ve třetím čtvrtletí Filip Gorczyca z PwC.

Polská burza měla přitom v minulosti velké plány. Mimo jiné se zajímala o převzetí pražské burzy, která nakonec skončila v rukou vídeňského rivala. Ještě loni se uvažovalo o spojení polského kapitálového trhu se skupinou CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která provozuje akciové trhy ve Vídni, Praze, Budapešti a Lublani. Loni v září ale plány zhasly.

Vedení varšavské burzy se nakonec rozhodlo zaměřit čistě na polský trh. „Neuvažujeme o kapitálovém propojení s CEESEG,“ prohlásila mluvčí varšavské burzy.

Podle odborníků tak polský trh ustupuje z bývalé slávy. „Varšava, která měla ambice stát se konkurencí vyspělých trhů, z nich bude muset slevit,“ říká analytik Cyrrusu Tomáš Menčík.

Sázka na deriváty

Vedení varšavského trhu proto již představilo způsoby, jak bude reagovat na zestátnění penzijních fondů. V oblasti obchodů s akciemi hodlá nadále získávat další zájemce o úpis akcií. Mimochodem minulý týden oznámil vstup na polskou burzu španělský bankovní obr Banco Santander, který se k uvedení akcií zavázal při fúzi její Bank Zachodni WBK s Kredyt Bank. Kromě vstupu firem na burzu chce polská burza například propagovat možnost půjčování akcií a spekulací na propad hodnoty cenných papírů.

Poláci zároveň chtějí vsadit na rozvoj derivátů, což jsou zvláštní cenné papíry, jejichž cena se odvíjí od podkladového aktiva (akcií, dluhopisů, měn nebo například komodit). Burza chce rozvíjet deriváty založené na dluhopisech, úrokových sazbách, cenách elektřiny a zemního plynu. Dalším segmentem, kde chce varšavská burza růst, jsou obchody se zemním plynem nebo transakce s uhlím.

Výsledkem této strategie má být do roku 2020 zdvojnásobení provozního zisku z loňských 144 milionů polských zlotých. Na hlavním trhu se pak má obchodovat s více než 550 společnostmi, když loni jich bylo 450.


Čtěte také:

Varšavská burza ztratila zájem o spojení s Prahou a Vídní

Energetická burza jde do Polska a Rumunska

Krach. Poláci couvají z druhého pilíře, pocítí to i Česko

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče