Varování: Kanceláře škodí zdraví

14. dubna 2014, 14:38 - Dalibor Dostál
14. dubna 2014, 14:38

V administrativních prostorách pracuje stále více lidí. Zdánlivě bezpečné místo je plné rizik. Do zdravotních statistik se však následky práce v kancelářích většinou nepromítnou. Jsou skryté a spadají do kategorie civilizačních chorob.

Která práce je nejnebezpečnější? Statistiky pracovních úrazů ukazují jasně na dopravu a stavebnictví. Ale i zdánlivě klidné a komfortní zaměstnání, jako je administrativní práce v kanceláři, může přinášet překvapivé hrozby a rizika. Neviditelné nebezpečí představují jak chemické výpary z moderních - většinou umělých - materiálů, tak pracovní styl a stres.

„Práce v kanceláři se stala neodmyslitelnou součástí civilizace orientované na neustálý ekonomický růst. Jak se zvyšuje tlak na materiální produkci a spotřebu, tak sílí tlak na administrativu. Marně se snažím na tom najít něco pozitivního a zdraví prospěšného. Kancelářských pacientů rychle přibývá, rizikové faktory se sčítají,“ říká lékař Jan Hnízdil, který se zabývá celostní medicínou. Tedy nejen odstraňováním projevů nemocí, ale i hledáním jejich skutečných příčin.

„Pacienti trpí bolestmi hlavy, závratěmi, hučením v uších, zažívacími problémy, bušením srdce, dechovou tísní, zvýšeným krevním tlakem, únavou, úzkostmi, depresemi… Lékaři je odesílají na různá vyšetření, pátrají po objektivní příčině. Ta se ale v počáteční fázi obvykle nenajde. Pacienti svědomitě polykají prášky na tlak, proti bolestem, na nervy, na zažívání, na spaní. Léky sice na chvíli uleví, příčina - nepříznivé pracovní podmínky - ale zůstává. Nemoc není voláním po užívání léků, nýbrž informací o tom, že tímto způsobem člověk už dál žít nemůže,“ dodává lékař.

Nejsme stvoření k vysedávání

Prvním zabijákem z kanceláře je dlouhodobé sezení. Málokdo ze zaměstnanců i manažerů si uvědomí, že mu jde při něčem tak nevinném, jako je vysedávání na pohodlné židli, vlastně o život. Lidské tělo totiž není na podobnou činnost stavěno, a už vůbec není od přírody stavěno na to, že by mělo v této poloze setrvat několik hodin, nebo dokonce větší část dne.

Uvádí to studie University of Missouri v Columbii z roku 2007. Přitom současný životní styl je na sezení v podstatě založený. Nejde jen o osm či deset hodin, které stráví lidé na kancelářské židli, ale také o vysedávání před televizí či sezení v autě či veřejné dopravě.

Ze studie provedené výzkumnou organizací Medical Billing & Coding vyplývá, že lidé, kteří tráví více času vsedě, mají vyšší riziko úmrtí než lidé aktivní. Sezení je v tomto ohledu podobně nebezpečné jako kouření. A to nezávisle na dalších rizikových faktorech, jako je obezita, vysoký krevní tlak nebo už zmíněné kouření. Uvádí to newyorský kardiolog David Coven.

Kvůli sezení se totiž zpomaluje lymfatický systém i krevní oběh a zároveň dochází k omezení vyplavování důležitých enzymů do krve. Sezení kromě toho způsobuje také problémy s trávením a metabolismem tuků. Ty se při sezení neštěpí, ale naopak se ukládají v tepnách i v podkoží. Lidé, kteří v práci většinu dne sedí, proto trpí dvakrát až třikrát častěji onemocněním srdce, cukrovkou nebo obezitou. Také to prokázali vědci z University of Missouri.

Při dlouhém sezení rovněž stoupá riziko vzniku rakoviny. V pasivní poloze bez pohybu se totiž oslabuje imunitní systém, který likviduje poškozující a potenciálně rakovinotvorné volné radikály. Velmi výrazně, až o 93 procent, se při dlouhodobém sezení zvyšuje riziko trombózy. Krev se totiž při sezení hromadí v nohou, vznikají křečové žíly i nebezpečné krevní sraženiny.

Dlouhodobý sedavý způsob života navíc výrazně snižuje i intelektuální výkonnost. Svaly bez pohybu totiž zpomalí pumpování okysličené krve do mozku.

Jak jde rizika spojená se sezením omezit? Výrazně pomáhá například to, pokud se lidé nejdéle po dvou hodinách sezení zvednou a jdou se alespoň na chvíli projít nebo trochu protáhnout.

Zatímco nebezpečí spojené s dlouhodobým sezením mohou lidé jakoukoli vlastní aktivitou omezit, u dalších jsou vystaveni na milost a nemilost prostředí, ve kterém pracují.

Chemický koktejl

Móda používání umělých materiálu s sebou přináší i rizika spojená s výpary, které se ze syntetických materiálů uvolňují. Přestože vědci tato rizika studují po desetiletí, ve firmách se jimi prakticky nikdo nezabývá.

„Problému se začala věnovat pozornost přibližně před čtyřiceti lety, kdy se začaly studovat zdravotní problémy ve velkých administrativních budovách zejména v USA. V některých lidé trpěli bolestmi hlavy, drážděním očí nebo dýchacích cest či kožními problémy. Později se začalo používat pojmu syndrom nezdravé budovy a během výzkumů se ukázalo, že problémem může být dosti široké spektrum látek. Od radonu nebo azbestu přes jemné prachové částice, těkavé organické látky, jako je formaldehyd, těžké kovy (rtuť, olovo, kadmium), změkčovadla, například ftaláty, až po takzvané perzistentní látky jako PCB nebo bromované zpomalovače hoření,“ vypočítal koktejl smrtících rizik Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Důsledky každodenního působení těchto jedů mohou začínat drobnými zdravotními potížemi, jako podráždění sliznic, bolesti hlavy nebo únava. Některé látky jsou ale schopny například narušovat hormonální systém, zvyšují riziko cukrovky, poruch štítné žlázy nebo mužského a ženského reprodukčního systému. Látky jako formaldehyd, který se běžně vyskytuje ve veškerém nábytku vyrobeném z dřevotřísky, azbest nebo radon patří mezi vysoce rizikové rakovinotvorné látky.

Kde se v kanceláři mohou skrývat největší rizika? Bezpečných koutů je opravdu málo. Nebezpečné látky mohou pocházet z kancelářské techniky, z níž se mohou uvolňovat ftaláty nebo bromované zpomalovače hoření. Zdrojem výparů může být i nábytek, podlahové krytiny nebo nátěry. Nebezpečný bisfenol A se uvolňuje z termopapírů používaných v kancelářské technice, ale také z CD nebo DVD. Lidé si ho často přinášejí z domova až k sobě na stůl v podobě plastových krabic se svačinou.

Proč se i přes jasné údaje vědců o jejich škodlivosti nebezpečné látky v kancelářích stále vyskytují? „Důvody jsou různé. V některých případech jde o snahu výrobců ušetřit. Například mezi nejlacinější podlahové krytiny patří takzvané lino vyrobené z PVC měkčeného ftaláty. V některých případech šlo původně o dobře míněnou snahu chránit zdraví lidí. Třeba v případě některých zpomalovačů hoření, které měly omezovat riziko vzniku požáru nebo zpomalit jeho šíření, a tak poskytnout lidem více času k bezpečnému opuštění budovy. Z podobného důvodu se v minulosti v budovách používal azbest, který je už sice v nových výrobcích zakázaný, ale stále ho lze v mnoha objektech najít,“ pokračuje Miroslav Šuta.

Připomíná, že zamoření azbestem se nevyhnulo ani bruselské sídlo Evropské komise - Berlaymont. Obří budova, ve které pracovaly asi tři tisíce lidí, musela být kvůli zamoření azbestem v roce 1991 uzavřena. Rekonstrukce trvala více než desetiletí a spolkla stovky milionů eur.

Zaměstnanci v kancelářích mohou své prostředí ovlivnit jen málo. Jsou odkázáni na firemní kulturu svého zaměstnavatele. Živnostníci a podnikatelé, kteří si kanceláře zařizují sami, však mohou rizika spojená se škodlivinami výrazně omezit. Některé ekologické organizace například zveřejňují žebříčky „zelených“ výrobců elektroniky. Například podle přehledu sestavovaného Greenpeace patří mezi nejzelenější producenty počítačů a telefonů HP, Dell a Nokia. Na opačném konci se naopak pohybují společnosti ROM, Toshiba nebo Acer.

„Sám jsem podobný žebříček použil zhruba před rokem při koupi svého notebooku. Vybíral jsem mezi třemi výrobky s velmi podobnými parametry a s velmi podobnou cenou, ale s velmi odlišným postojem výrobců k náhradě nebezpečných chemikálií,“ zmínil Miroslav Šuta. Rizika spojená s chemikáliemi mohou lidé v kancelářích omezit také nakupováním zboží označeného symbolem Ekologicky šetrný výrobek.

Nezapomínejte na klimatizaci

Zdraví paradoxně mohou ohrožovat mnohé doplňky, kterými se lidé snaží přebít umělý pach z elektroniky nebo syntetických koberců. Různé osvěžovače vzduchu, vonné tyčinky či svíčky, pokud nejsou vyrobeny z přírodních materiálů a obsahují syntetické vonné látky, přispívají rovněž k zamořování vzduchu v kancelářích škodlivinami.

„Velké problémy jsou v posledních letech s klimatizacemi,“ upozorňuje Zuzana Bečvářová z Centra hygieny práce a pracovního lékařství při Státním zdravotním ústavu. Příliš chladný vzduch jednak narušuje přirozené mikroklima v kancelářích a může vést k častějšímu výskytu běžných virových onemocnění. Navíc řada firem podceňuje pravidelné čištění klimatizací, ve kterých se pak vyskytují plísně, bakterie a prach. Pokud navíc není řádně čištěn vnější vzduch, který se do klimatizace přivádí, může v rušných městech obsahovat prach, oxidy síry, dusíku a další škodliviny.

Zuzana Bečvářová považuje za nevhodné pokrývat podlahy v kancelářích koberci. „Je prokázáno, že statická elektřina vyvolaná chůzí vede k víření prachu. Lidé pak často mylně považují pálení očí za důsledek sledování počítačových monitorů, skutečnou příčinou je ale právě prach z koberců,“ dodává.

Studie švédských vědců publikovaná v letošním roce navíc ukázala, že u kanceláří nezáleží jen na použitých materiálech, ale také na jejich uspořádání. Muži a ženy přitom reagují na různé typy kanceláří odlišně. Zatímco muži se nejhůře cítí v takzvaných flexi-kancelářích, kde se zaměstnanci usazují různě podle potřeby nebo svého příchodu do zaměstnání, ženám nejvíce vadí velké openspace kanceláře.

Startér rakoviny

Významným zdravotním rizikem práce v kancelářích je také stres. O co méně je práce důležitá, o to více je většinou spojena s různými reportingy, hodnocením či termíny odevzdání či kontrol. Dlouhodobý stres je pak spojen s celou řadou nemocí, od lupénky přes rakovinu až po infarkty. Trvalá psychická zátěž rovněž může vyvolat syndrom vyhoření.

„Lidé pracující v kancelářích přesvědčují sami sebe, že stres a zdravotní obtíže s ním spojené k jejich práci patří. Bojí se, že pokud si postěžují, skončí na ulici. Takové chování je nejkratší cestou k nemoci. Pacientům radím, aby nepřijímali roli pasivní oběti a zkusili se s vedením dohodnout. Trpících je obvykle více, za svoje potíže se ale stydí, neřeknou si o nich. To je chyba. Větší naději na úspěch má společný postup, kolektivní vyjednávání. Pokud je šéf firmy rozumný, přistoupí na slušně formulovaný požadavek zaměstnanců týkající se úprav interiéru či pracovní doby, zařazení přestávek pro pohybovou relaxaci, pro pauzu na oběd a podobně,“ říká Jan Hnízdil.

I když v oficiálních statistikách nemocí z povolání je administrativa s 0,6 procenta tím nejméně rizikovým oborem, není podle odborníků možné následky podceňovat. Statistiky totiž zachycují jen viditelné následky práce – například poškození sluchu z hlučného prostředí nebo mechanické poškození vlivem jednostranné zátěže, například u pracovníků se sbíječkami. Méně nápadné, ale dlouhodobé riziko spojené s prací v kanceláři se tak do statistik negativních vlivů pracovního prostředí nepromítá. Obyčejně spadne do obecných kategorií civilizačních chorob a podobně.

Pozor, psychopat!

Stále vyšší pracovní tempo zvyšuje podle odborníků riziko, že se do manažerských funkcí budou prosazovat psychicky narušení lidé. „Podle psychiatra R. Hareho a psychologa P. Babiaka, autorů knihy Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce, je mezi nimi vysoké procento psychopatů. Jsou dokonale oblečení, jazykově vybavení, velice schopní, ale současně draví, arogantní, bezohlední a bezcitní. Skvěle se adaptují na společenský systém založený na individuální dravosti, bezohlednosti, bezcitnosti a iluzi neustálého růstu. Mnohem více než oni sami trpí citliví lidé kolem nich,“ říká lékař Jan Hnízdil. 50 až 90 % lidí pracujících s počítačem má alespoň některé příznaky náležející do syndromu počítačového vidění - rozmazané vidění, dvojité vidění, suché a zarudlé oči, podrážděné oči a podobně.


Fakta o kancelářském životě

o 93 % zvyšuje sedavé zaměstnání riziko trombózy

až 90 % času tráví lidé v Evropě v interiérech, kde jsou vystaveni působení rizikových látek

20 až 60 % hmotnosti tvoří v měkčeném PVC ftaláty, rizikové látky vyvolávající rakovinu

70 % zaměstnanců v ČR má sedavé povolání

67 % zaměstnanců sedí v kanceláři nesprávně

60 % dospělých má problémy s bolestmi zad způsobenými vadným držením těla, sezením v kanceláři a prací u počítače

34 % pacientů hospitalizovaných s krevními sraženinami dlouhodobě sedí v práci, dalších 21 % pacientů cestuje dálkovými lety

50 % benzenu, který se klimatizací dostává do interiérů jako důsledek znečištění ovzduší z dopravy, je po vdechnutí vstřebáno organismem, může způsobit poškození kostní dřeně


Chemie (nejen) v kancelářích

Ftaláty (DEHP, DBP, BBP ) Di-2 ethylhexyl ftalát, di-butyl ftalát, benzyl butyl ftalát

Vlastnosti: toxické ve vztahu k reprodukčnímu ústrojí

Zdravotní účinky: mohou poškodit reprodukční systém malých dětí a mohou narušit hormonální systém.

Produkty: kosmetika, šampony, zvlhčovače, parfémy, některé hračky, textil, podlahové krytiny, koberce, nábytek, plastové obaly (včetně obalů potravin), interiéry aut, dětské matrace, sprchové závěsy, sedačky a jiné předměty z polyvinylchloridu (PVC)


Bromované zpomalovače hoření (Deka BDE, Penta BDE, HBCDD )

Vlastnosti: v životním prostředí těžce rozložitelné (perzistentní), mohou se hromadit v těle (bioakumulativní), mohou být toxické

Zdravotní účinky: negativní účinky na játra, mozek a nervový systém

Produkty: matrace, koberce, pohovky a čalouněný nábytek, textil (záclony, přehozy atd.), oděvy (některá dětská pyžama), elektrické spotřebiče (počítače, laptopy, mobily, televize, DVD přehrávače, žehličky, svítidla a šňůry


Perfluorované chemikálie (PFOS, PFOSA, PFOA )

Vlastnosti: těžce rozložitelné (perzistentní), mohou se hromadit v krvi, játrech (bioakumulativní), mohou být toxické

Zdravotní účinky: mohou způsobovat vrozené vady, poškodit imunitní systém a činnost štítné žlázy

Produkty: hrnce, pánve s nepřilnavým efektem, nepromokavé oblečení, plastové nádoby na potraviny, koberce, čalounění


Bisfenol-A (BPA )

Vlastnosti: může poškodit hormonální a imunitní systém

Zdravotní účinky: může poškodit mužské rozmnožovací ústrojí, zvýšit riziko rakoviny, způsobovat obezitu, diabetes, odolnost vůči inzulinu, polycystické onemocnění vaječníků, potraty

Produkty: kojenecké láhve, láhve na vodu, vnitřek obalů potravin a nápojů, zubní výplně a těsnicí hmoty, elektrické spotřebiče a elektronika, kompaktní disky


Zdroj: Arnika

Počítač jako hrozba

Práce v kanceláři v současnosti znamená práci na počítači. Ta však představuje pro lidské zdraví riziko hned v několika oblastech. Mezi nejznámější problémy spojené s dlouhodobým používáním počítačů patří takzvaný syndrom RSI. Tedy komplikace způsobená opakovaným napětím v důsledku stisku počítačové myši provázené drobnými pohyby.

Ty nemusejí být příliš namáhavé, nebezpečí práce s myší vyplývá jejich dlouhodobosti a nedostatku relaxačních momentů. Výsledkem bývají záněty šlach. Nevhodné umístění klávesnice či myši může vést také k tlaku na nerv procházející předloktím v oblasti takzvaného karpálního tunelu. Důsledkem tlaku zápěstních kůstek na toto místo může být necitlivost, pálení v rukou nebo „mravenčení“.

Syndrom zápěstního tunelu může vést až k bolestivému onemocnění a skončit operací. Zdravotní následky může způsobit také dlouhodobé sledování počítačového monitoru. Lidské oko není uzpůsobeno k dlouhému dívání do jednoho místa. Dlouhodobé zaostření oka do stejné vzdálenosti může způsobit postupné zhoršování zraku.

Projeví se hlavně zhoršující se schopností oka zaostřovat a větší náchylností k zákalům. Nezanedbatelné, i když stále ne zcela objasněné je také působení elektromagnetického smogu při práci na počítači. Je mu připisováno oslabování imunitního systému a snižování reprodukce, deprese, některé druhy rakoviny a podobně. Velkým rizikem pro muže je práce s notebooky. Pokud si přístroj při práci pokládají na klín, mohou si tím způsobit trvalou neplodnost. Notebooky totiž při práci vydávají teplo, na které jsou mužské pohlavní orgány mimořádně citlivé.

S velikostí firmy nemocí přibývá V malých a středních firmách se lidem daří lépe než v obřích nadnárodních gigantech, odráží se to také na jejich zdraví. Vyplývá to ze studie švédských vědců (Office design‘s impact on sick leave rates) zveřejněné v letošním roce. Zatímco ve velkých firmách lidé prostonají v průměru 9,5 dne ročně, ve středních firmách je to 8,4 dne ročně. V malých podnicích pak zaměstnanci stonají v průměru jen 7,8 dne za rok.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče