Vánoční stromky jako lukrativní byznys

03. prosince 2007, 00:00 - Marcela Honsová
03. prosince 2007, 00:00

Před deseti lety vzniklo Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Vedle lesních závodů stanuli lidé, kteří získali v restituci zemědělskou půdu a hledali způsob, jak ji využít. Potřebovali odbornou pomoc a vzájemnou konzultaci.

Karel Michalik, předseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků Před deseti lety vzniklo Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Vedle lesních závodů stanuli lidé, kteří získali v restituci zemědělskou půdu a hledali způsob, jak ji využít. Potřebovali odbornou pomoc a vzájemnou konzultaci.

Přestože jste šéfem českých pěstitelů vánočních stromků, sám nevlastníte ani pár metrů čtverečních. Proč?

Jsem školkař. V době privatizace jsem byl v zahraničí a tudíž propásl to správné období. Mám sice v úmyslu založit plantáže, ale stále to kvůli nejrůznějším důvodům odkládám. Zatím mám firmu, která poskytuje služby pěstitelům vánočních stromků a školkařům. Dodáváme osiva z celého světa. Například druhy, které se pěstují na vánoční stromky jsou z větší části exoty – pocházejí z Ameriky, Gruzie, Číny, Japonska. Pak dodávám sazenice, které si nechávám pěstovat ve školkách.

Co bylo po roce 1989 výhodnější, školkařtví nebo pěstování vánočních stromků?

Rozhodně dobře udělal ten, kdo začal s pěstováním vánočních stromků hned po revoluci zároveň se školkami, protože byl obrovský nedostatek sazenic. Dneska už jsou přebytky sazenic, školky pěstují méně, nebo přecházejí na jinou činnost. Konkurence je velká, protože bylo ekonomicky zajímavé pěstovat sazenice. Chce to techniku, plochu, zkušenost a zázemí, protože vypěstovat něco a čekat, kdo to koupí, je dost riskantní.

Z pohledu jistoty odbytu je nyní výnosnější pěstování vánočních stromů, protože zájem o ně je veliký. Problémy s vrtochy počasí, škůdci a prací kolem zůstávají, ale ti, kteří už každý rok sázejí i sklízejí, nemají s odbytem starosti.

Protože tuzemská produkce nestačí zájmu a asi ani stačit nebude?

Na plantážích vypěstujeme asi čtvrtinu toho, co se spotřebuje, přibližně 300 tisíc stromků. Asi stejně, nebo o něco méně, odhadem 250 až 300 tisíc, dodávají majitelé lesů z prořezávek. Prořezávky v lese se dělají zpravidla před Vánoci a velká část míří právě na trh jako vánoční stromy. A dovoz činí jednou tolik. Celkem se v tuzemsku prodá podle odhadů přes milion vánočních stromků.

Nabízí se tak vlastně volný trh pro domácí pěstitele.

První, na co se nezasvěcení zájemci o pěstování ptají, je, zda jim pomůžeme stromky prodat. Když utrží za stromek 300 korun, a když jich budou mít tisícovku, tak je to 300 tisíc korun. Na vypěstování tisíce stromků stačí opravdu malá plocha. Na hektar se sází šest až osm tisíc sazenic, z toho se vytěží čtyři až pět tisíc vánočních stromků. Za pět až deset let jsou to krásné peníze.

Jde vysadit stromky kdekoli?

Založit plantáž se nedá na každé půdě, je tam důležitá expozice, voda, nadmořská výška, bonita půdy. Máte-li jedničku nebo dvojku, asi vám tam nepovolí dělat stromky.

Samotné pěstování také není jednoduché. Intenzivní plantáže jsou živná půda pro škůdce, plísně. Minimálně šestkrát za rok musíte vyjet na plantáže a postříkat proti škůdcům. Ze sazenic sklidíte až 70 procent vánočních stromků. Ale z těch horších můžete udělat klest nebo nyní, kdy je nedostatek stromků, tak se prodají i ty méně kvalitní.

Kdo má teď největší zájem o pěstování vánočních stromků?

Školkaři. Mají plochy navíc, protože poptávka po sazenicích do lesa je menší, a tak je chtějí využít na vánoční stromky. Ovšem na lesní půdě se, s výjimkou pod vysokým elektrickým napětím, pěstovat vánoční stromky nesmějí. Lesní půda je určena výhradně pro plnění funkcí lesa. Je tam výjimka na dočasné vyjmutí pro lesní školku, ale už ne na plantáž vánočních stromků.

A jak je to se zemědělskou půdou?

To je jeden z největších problémů. Jeden zákon říká, že se musí dočasně vyjmout ze zemědělského půdního fondu, chce-li tam člověk pěstovat vánoční stromky. Druhý pak tvrdí, že nemusí.

Každá pověřená obec si to vykládá jinak. Někde řeknou, bez problémů tu můžete pěstovat stromky, jinde jsou s tím takové potíže, že to zájemce odradí. Podobně je to i se stavebním zákonem, protože oplocení plantáží už mu podléhá. Tohle není jednoduché.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče