Válka s Džimem

25. května 2012, 17:10 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
25. května 2012, 17:10

Ministr financí Kalousek prezentuje jednotné inkasní místo jako hotový projekt. O jeho skutečné podobě ale jasno zatím není

Diskutuje se o něm již několik let. Řeč je o jednotném inkasním místě (JIM), ve slangu odborníků familiérně nazývaným džim, kde by se soustředěně vybíraly všechny odvody, tedy daně, sociální a zdravotní pojistné. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že chce projekt spustit už počátkem roku 2013. Jenže instituce, kterých se mají změny týkat, se proti sjednocení odvodů bouří. Protestují především zdravotní pojišťovny, odstřižení od zdrojů nevítá ani Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Experti, kteří se projektem zabývají, navíc pochybují, že uvedený termín je reálný. Potřebné zákony, které vznik a funkce inkasního místa rámují, ministerstvo financí už připravilo. Bez ohledu na to, že studie proveditelnosti, již si resort zadal u poradenské firmy Deloitte, dosud není hotova. Dokončena by měla být až ve druhé polovině léta.
„Prozatím je to nápad šitý horkou jehlou. Nejdřív by měla vzniknout studie proveditelnosti, pak věcný záměr projektu a nakonec návrh zákona. Tady to jde úplně naopak,“ namítá například viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Jednotné inkasní místo je ještě ke všemu svého druhu ojedinělý experiment - podobně koncipovaná instituce s tak širokým záběrem totiž nefunguje nikde v Evropě.

Půlmiliarda na počítače

JIM má vzniknout na páteřní síti finančních úřadů. Během letošního roku projde reorganizací daňová správa. Ta je nově konstituována jako samostatný orgán v čele s Generálním finančním ředitelstvím podřízeným ministerstvu financí. S účinností od 1. ledna 2012 by se ale měla transformovat na instituci s názvem Finanční správa České republiky. Pod ní bude generální finanční ředitelství se 14 územními pracovišti v každém kraji. Osmička dosud existujících finančních ředitelství se rozroste a změní na celkem 14 finančních úřadů, opět po jednom v každém kraji, pod něž bude spadat 199 jejich územních pracovišť. Tedy institucí, které občané zatím znají pod jménem finanční úřad. Vedle nich vzniká ještě specializovaný finančák pro velké a specifické firmy. Ani tato první fáze nebude žádnou levnou akcí. Jen náklady na informační technologie vyčísluje předkládací zpráva k zákonu o Finanční správě ČR na bezmála půlmiliardu korun. O dalších investičních či provozních nákladech materiál resortu financí taktně mlčí. Jen provoz specializovaného finančního úřadu, kde by mělo pracovat 250 lidí vyčísluje na deset milionů korun ročně. Zpráva z pera ministerských úředníků rovněž tvrdí, že nepočítá ke dni účinnosti zákona s rušením žádného dosavadního finančního úřadu. Nicméně v budoucnu má být v kompetenci finanční správy, jakou si určí strukturu a funkční organizaci jednotlivých pracovišť. Takže rušení některých z nich jistě přijde. Nebo jak na jiném místě praví sama předkládací zpráva: „Lze odhadnout úspory státního rozpočtu v nákladech finanční správy na 150 milionů korun ročně, a to především v důsledku optimalizace sítě územních pracovišť finančních úřadů a na ni navazující úspory mzdových a jiných nákladů vyplývajících z vyššího stupně centralizace soustavy.“ Nejenže se tím daňová správa opět o něco vzdálí lidem, kteří byli na malém městě zvyklí využívat berní úředníky i jako poradce pro nenadále či nezvyklé situace. Ale lehké ani nebude vysvětlit dosavadnímu šéfovi finančního úřadu, který spolu s nejbližším podřízeným patřil k nejdůležitějším lidem ve svém městě, že se v lepším případě může stát v podstatě řadovým pracovníkem v sousedním sídle.

Úředníci na dlažbě

Od roku 2013 by měla finanční správa převzít agendu pro výběr sociálního a zdravotního pojištění, které zaměstnanci, firmy i živnostníci dosud odvádějí ČSSZ a zdravotním pojišťovnám. A slavný „džim“ má být dovršen. Jenže o jeho podobu se zatím vede papírová válka. České správě ani zdravotním pojišťovnám se vůbec nelíbí, že by měly být odstřiženy od výběru pojistného. Přitom například u sociálních odvodů není lehké rozklíčovat, kde přesně mají končit kompetence finanční správy a začínat povinnosti sociálky. Zároveň je jisté, že instituce přijde o některé své pracovníky ze současných osmi a půl tisíce. ,,ČSSZ bude v budoucnu i nadále vyplácet důchody a bude mít na starost správu zákonného úrazového pojištění zaměstnavatelů. Právě v instituci připravujeme systemizaci míst na agendy, které bude vykonávat v roce 2013. A z ní vyplyne, kolik bude potřebovat zaměstnanců,“ potvrzuje náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška.
Protestují i zdravotní pojišťovny. „Zdravotnická reforma chce posílit postavení a odpovědnost pojišťoven a konkurenci mezi nimi. A daňová reforma je chce ale odstřihnout od výběru pojistného. To jde úplně proti sobě,“ rozčiluje se Kothera. Také není podle něj dosud jasné, jestli budou pojišťovny i nadále dostávat penále a další sankce, které se vymáhají po neplatičích a z jejichž sumy hradí všechny preventivní programy. Nepochybně převod výběru zdravotnických odvodů na JIM bude znamenat zúžení prostoru pro sumu režijních nákladů pojišťoven, které dnes na svůj provoz mohou používat kolem 3,5 procenta vybraného pojistného. Kritikům částečně dává za pravdu i ministerstvo zdravotnictví. „JIM má smysl jen v případě, že bude současně zavedeno dvousložkové pojistné. Tedy, že se zmenší odvody z mezd, ale zbytek pojistky budou lidé doplácet na ruku konkrétní zdravotní pojišťovně, s níž mají smlouvu. Jen tak se nepřeruší vazba mezi lidmi a pojišťovnami, které si budou moci cenově konkurovat,“ vysvětluje poradce ministra Pavel Vepřek. Navíc, jak varuje, převod výběru pojistného na JIM bez zavedení nominální pojistky by pak usnadnilo zavedení jedné centrální pojišťovny typu Národní zdravotní služba, jak to plánuje sociální demokracie.

Zpomalit buldozer

Ruku v ruce s tímto projektem daňová reforma mění i konstrukci odvodů zaměstnavatelů – ti mají odevzdávat místo dosavadních tří jenom jednu položku, tzv. daň z úhrnu mezd (viz Daň z úhrnu mezd). Jenže zatím nikdo nespecifikoval, jak přesně budou položky rozdělovány mezi zdravotní pojištění, důchody, státní rozpočet a obce. A vzbuzuje obavy, že bude moci být kdykoli zvyšována, podle toho, jaká bude v rozpočtu díra, či že případné přebytky na pojistném se použijí úplně jinde než ve zdravotnictví. Koneckonců před lety vznikaly přebytky i na důchodovém účtu. A nikdy tam nezůstaly. Ministerstvo financí si vedle úspor z rozsahu slibuje od projektu především lepší výběr daní a odvodů, kvalitnější fungování organizace a zvýšení komfortu pro poplatníky, kteří nebudou muset obíhat několikero úřadů, když si budou chtít dát do pořádku své závazky vůči státu. „Pro začínající podnikatele a živnostníky to bude velký přínos, ale s prominutím jen pro ně. Zavedené firmy už mají na tyto agendy dávno software a žádnou znatelnou úsporu jim tato změna nepřinese,“ zdůrazňuje Petr Frisch z poradenské firmy Mazars. Nehledě na to, že v oblasti placení desátků se valí jedna změna za druhou. Měnil se daňový řád, bude nová konstrukce a výše daní, opouští se koncept superhrubé mzdy, který mimochodem zaváděl tentýž ministr Kalousek, reformuje se daňová správa. Vedle toho se připravuje penzijní reforma a zdravotnická reforma. A v souhrnu všech těchto změn a reforem vzniká dojem, že je nikdo nekoordinuje a že často levá ruka neví, co dělá pravá. „Myslím, že koncepce daňových změn není promyšlena do detailů a některé části ani nebyly předloženy do odborné diskuse,“ kritizuje Frisch. Jak souhlasí i další kritici, projekt JIM by se neměl tlačit buldozerem, ale nabíhat by měl pomalu, v několika fázích.

Daň z úhrnu mezd

 sazba daně bude po schválení reformy činit 32,5 procenta;
 poplatníky daně budou plátci příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků;
 základem daně bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků;
 strop je stanoven součinem čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy a počtu zaměstnanců;
 zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok a daň se bude platit zálohově;
 výnos daně bude příjmem státního rozpočtu a na základě rozpočtového určení bude část výnosu určena na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče