VÁCLAV FUCHS: V žížalách mám miliony

02. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
02. dubna 2007, 00:00

Podnikatel Václav Fuchs kdysi objevil na trhu díru. Byly v ní schované žížaly. Fuchs je začal ve velkém chovat a prodávat rybářům. Dnes jich v jeho líhni lezou miliony. Podnikatel ovládl s netradičním tovarem půlku českého trhu a nyní začíná žížaly vyvážet i do okolních států.

VÁCLAV FUCHS: Podnikatel Václav Fuchs kdysi objevil na trhu díru. Byly v ní schované žížaly. Fuchs je začal ve velkém chovat a prodávat rybářům. Dnes jich v jeho líhni lezou miliony. Podnikatel ovládl s netradičním tovarem půlku českého trhu a nyní začíná žížaly vyvážet i do okolních států. O Václavu Fuchsovi můžete s jistotou říct, že je milionářem. Alespoň pokud jde o množství žížal, které vlastní. V jeho obrovské líhni nedaleko Českých Budějovic jich rašelinnou směsí prolézá průměrně čtyři až pět milionů kusů. Fuchs je odtud rozváží do obchodů po celé republice, kde je kupují rybáři jako živou návnadu. „Vždycky jsem byl sám vášnivým rybářem. V devadesátých letech jsem si uvědomil, že živých návnad je v komerčním prodeji nedostatek. Sám jsem je proto začal chovat a prodávat. Skloubil jsem svého koníčka a práci,“ říká Fuchs. Jeho nápad měl úspěch. Dnes je žížalovým králem. NEJDŘÍV DO RAKOUSKA NA ZKUŠENOU Na počátku podnikatelského rojení po sametové revoluci odešel vystudovaný zemědělec a praktikující ekonom Václav Fuchs na zkušenou do Rakouska. „Dva roky jsem tam pracoval u soukromníka, který vlastnil spediční firmu. Obchodoval s nápoji a vínem. Okoukal jsem u něho, jak to při soukromém podnikání chodí,“ vzpomíná Fuchs. Po návratu do Česka působil ve společnosti PPF. Peníze, které si naspořil, mu umožnily zkusit štěstí na vlastních nohou. Svůj žížalový projekt začal naplňovat v roce 1998. „Za dva miliony korun jsem koupil zchátralou budovu, kterou kdysi vlastnil podnik Státní statky. Objekt má asi 600 metrů čtverečních. Trvalo dva roky, než jsem ho plně zrekonstruoval,“ vypráví podnikatel. Na opravené farmě začal chovat žížaly. Ty jsou umístěny ve směsi rašeliny a dalších ingrediencí. Mezi přísady patří i kousky celulózy, kterou se žížaly živí. Kompost je rozprostřen v plné šíři farmy v pěti úrovních. Žížaly tedy, jinak řečeno, okupují neuvěřitelnou plochu tří tisíc metrů čtverečních. NA ZAHRADĚ UŽ JE CHYTAT NEMUSÍTE Sázka na žížaly vyšla. Ač by se to nemuselo zdát, jde o žádaný tovar. „Záleží na tom, jakou rybu chytáte. Na žížaly nejlépe berou třeba okouni, plotice a kapři. Dešťovky jsou ale univerzální návnada, můžete na ně chytit i štiku,“ říká sportovní rybář Zdeněk Fáček. I když si zájemce samozřejmě může nasbírat žížaly v přírodě sám, mnoho lidí je raději koupí. „Já například žiji v Praze, kde bych je těžko hledal. Takže je pro mě jednoduší koupit je v obchodě. Naopak když jedu k rodičům na Vysočinu a jdu si zarybařit, tam bych nikdy žížalu nekupoval,“ uvádí Fáček. Nákup návnady navíc představuje jen pár korun, zatímco sběrem rybář stráví zbytečně spoustu času. Také hodně záleží na počasí. „Když prší, žížaly vylézají ze země a rybáři si je snadno nasbírají sami. Mně se naopak nejvíc hýbou obchody tehdy, když je podobné sucho, jako bylo třeba loni v létě,“ říká Václav Fuchs. Jinak samozřejmě platí sezonní výkyvy. Přes zimu obchod prakticky stojí, naopak od jara se rozjíždí naplno. ŽÍŽALA ZA 80 HALÉŘŮ Za jednu žížalu Fuchs utrží přibližně 80 haléřů. Prodává je buď po kilech, pak je velkoobchodní cena 450 korun bez daně. Menším balením je krabička s troškou rašelinové směsi a 15 žížalami. Tu prodává Fuchs obchodům za 15 korun, prodejci si obvykle připočítají ještě stoprocentní marži. Podnikatel si postupně vybudoval síť 350 odběratelů po celé republice, kterým své žížaly týden co týden rozváží. „Jsou to převážně prodejny rybářských potřeb. Nyní bych chtěl rozšířit záběr i na akvaristiky, zverimexy a zoologické zahrady,“ dodává. Loňský obrat Fuchsova žížalového impéria byl 3,5 milionu korun. „Větší náklady mám vlastně jen na mzdy pro pracovníky. Ve firmě jsem sice sám, průběžně ale musím najímat studenty nebo důchodkyně na ruční vybírání žížal z kompostu. Existuje na to sice i mechanický stroj, ale ten žížaly poškozuje,“ vysvětluje. Kromě mzdových nákladů a výdajů spojených s rozvozem zboží ale mnoho dalších peněz Fuchs utrácet nemusí. Samotné žížaly jsou totiž jakési organické perpetuum mobile. Fuchsovi se je podařilo úspěšně namnožit a dnes se již líheň obnovuje samovolně. „Tito živočichové jsou hermafrodity, jsou tedy oboupohlavní. Přesto se musí spářit, vznikne z toho kokon, který obsahuje několik vajíček. Z těch se líhnou nové žížaly, které dorostou do tří měsíců potřebné velikosti. Teoreticky bych mohl mít třeba sto milionů kusů, ale na ty by už nebyl odbyt,“ říká Fuchs. Kromě žížal „dendrobaena veneta“ dováží podnikatel z Kanady v menším množství také další „lumbricus terrestris“. Od toho má průměrně „na skladu“ zhruba 100 tisíc kusů. KOMPOST PODLE TAJNÉ RECEPTURY S obrovskou líhní a s početnou sítí odběratelů se stal Fuchs v prodeji zmíněných druhů žížal českou jedničkou. „Mám zhruba polovinu trhu. Ostatní čeští producenti dodávají jen malé počty tohoto druhu dešťovek. Hlavní konkurencí jsou proto pro mě zahraniční dodavatelé,“ tvrdí Fuchs. V čem je podle něj příčina, že se prosadil? „Klíčem je složení kompostu, ve kterém žížaly chovám. Mimořádně se jim v něm daří. Jeho přesné složení neprozradím, je mým hlavním obchodním tajemstvím,“ říká podnikatel. „Jsem přesvědčen, že kdybych vám dal část svých žížal, máte sotva tak pětiprocentní šanci, že bez znalosti vhodného složení kompostu vám líheň přežije,“ tvrdí. DOBUDOU ČESKÉ DEŠŤOVKY STŘEDNÍ EVROPU?

Vedle toho, že chce dále posilovat své postavení na českém trhu, pošilhává nyní Václav Fuchs i k sousedům. „Právě v těchto dnech rozjíždím distribuci i na Slovensku. Letos chci prodej rozšířit ještě na Rakousko či Maďarsko. Plánuji to tak, že odběratelé si ke mně budou pro žížaly sami jezdit a dodám jim vždy větší množství najednou,“ vysvětluje. České žížaly tak budou asi nejkurióznějším vývozním artiklem exportovaným do okolního světa.

VÁCLAV FUCHS

Narodil se v roce 1958 ve Strakonicích. Absolvoval gymnázium a Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích. Posléze pracoval v jihočeském podniku Fruta jako ekonom. Po roce 1989 pobýval dva roky v Rakousku, kde sbíral zkušenosti v soukromé spediční firmě. Po návratu působil ve finanční skupině PPF. Svou firmu na produkci žížal a výrobu rybářských potřeb založil v roce 1998. Líheň sídlí v Jaroměři u Kaplice na Českobudějovicku.

**ŽÍŽALY NA GOLFU

Rybáři používají různé žížaly. V prodeji těch menších, lidově zvaných hnojáčci, má silné postavení Václav Fuchs. Další producenti se věnují prodeji velkých rousnic. Úplně jiný byznys postavený na žížalách provozuje podnikatel Karel Pecl. Jeho firma Ekovermes se zaměřuje na kalifornské žížaly, které vykupuje od více než stovky dodavatelů. Loni jich Pecl odebral šest tun. Činnost jeho firmy byla ohrožena tím, že se likvidují chovy prasat, která žížaly dostávala do stravy. Nový impulz ale v poslední době představuje budování golfových hřišť. Jejich provozovatelé začínají pomocí žížal zušlechťovat golfové trávníky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče