Menu Zavřít

V zajetí představ: ceny rostou v myslích lidí výrazně rychleji než ve skutečnosti

25. 4. 2017
Autor: čtk/AP

Obyvatelé Evropy mají velmi špatný odhad růstu spotřebitelských cen. Studie Evropské centrální banky dokládá, že Evropané inflaci přeceňují. Rozdíl mezi dojmy a skutečností se liší podle sociálních faktorů, vždy je však subjektivní inflace vyšší než ta reálná.

Mezi lety 2004 a 2015 dosahovala podle studie Evropské centrální banky domnělá míra inflace v Evropské unii v průměru 9,8 procenta, tedy výrazně více, než představovala její skutečná hodnota 2 procenta. Úsudek se přitom liší podle věku, vzdělání nebo pohlaví dotazovaných, ale i podle výkonu ekonomiky. Zjištění se také výrazně liší podle zemí.

Varovněji než samo pokřivené vnímání evropských spotřebitelů přitom vyznívá skutečnost, že jejich pohled ovlivňuje rozhodování politiků i bankéřů národních centrálních bank. Například z očekávání určité nadsazené míry inflace v myslích spotřebitelů lze podle autorů výzkumu usoudit na jejich ochotu utrácet peníze, protože s očekáváním vyšší inflace spotřeba domácností zpravidla roste.


Přečtěte si také:

Architekt eura Issing: Společná měna Evropany poslala proti sobě

Otmar Issing, jeden ze zakladatelů společné měny euro.


Politici se pak mohou utěšovat pomyšlením na to, že očekávaná míra inflace nikdy nedosahovala domnělé aktuální míry inflace v myslích spotřebitelů, což také svědčí o důvěře ve schopnost centrálních bank držet ceny pod kontrolou.

Obestřená dojmy je i samotná evropská měna. Značná část respondentů si myslí, že v důsledku zavedení eura se ceny zdvojnásobily. Se skutečností to ani vzdáleně nesouvisí – inflace v roce 2002 dosahovala 2,2 procenta a stejné hodnoty dosáhla po zprůměrování i v dalších letech. Veřejnost ale „tvrdá“ data ke změně názoru nepřimějí.

Vývoj inflace v eurozóně:


zdroj: tradingeconomics.com

Češi podle přehledu v citované studii inflaci nadsazují méně než většina ostatních Evropanů, i tak je ale v jejich myslích oproti skutečnému stavu téměř čtyřnásobná. Zatímco harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v letech 2004–2015 činil v průměru 2,2 procenta, v myslích Čechů ceny vzrostly o 8,1 procenta.

Nejblíže skutečnému stavu byli v anketě občané severských států, kteří svou inflaci nadhodnotili „jen“ o 100 procent. Švédi se domnívali, že obnáší 2,4 procenta, ale činila jen 1,3 procenta a podobný odhad osvědčili i Finové (3,7 vs. 1,8 procenta).

Naopak nejvíc se s realitou rozcházeli občané zemí s vyšší inflací (Bulharsko 19,5/4,2, Lotyšsko 15,4/4,7 nebo Rumunsko 20,1/5,7), případně i zemí se zpomalující ekonomikou (Itálie 14,1/1,9, Řecko 14,3/2,1). Obecně mají spotřebitelé sklon zveličovat inflaci zejména během recese.


Přečtěte si o reálné inflaci:

Meziroční inflace v březnu vzrostla na 2,6 procenta

Zboží v supermarketu Tesco


Dokument ECB v neposlední řadě ukazuje, že rozdíl mezi domnělou a skutečnou inflací je o to menší, oč vyšší je úroveň dosaženého vzdělání, případně oč lepší jsou majetkové poměry dotazovaného. Mladí lidé a ženy si růst cen připouštějí víc než muži a starší lidé.

Autoři studie ovšem pro rozdíl mezi expertními daty a dojmy spotřebitelů našli i celkem racionální důvod. Ten podle jednoho z autorů Heinze Diedena spočívá v rozdílných spotřebních koších. Konzumenti ve svých odpovědích v průzkumu zohledňují jen některé konkrétní výdaje, zatímco oficiální spotřebitelské ceny odkazují na referenční koš zboží a služeb.

BRAND24

Dále si přečtěte:

Obchodní řetězce si účtují přirážku až 90 procent, tvrdí potravináři

Telecí z vepře, jedovaté olivy. V Evropě přibývá podvodů s potravinami

 Kvalita potravin v Evropě klesá


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).