V zahraničí znají moje ekopalivo víc než v Česku

12. listopadu 2007, 00:00 - Marcela Honsová
12. listopadu 2007, 00:00

Před sedmnácti lety spojil svoji existenci s ekologickým palivem. Až letos se konečně dočkal daňového zvýhodnění výrobků z dřevní biomasy. Úspěšně se etabloval na trhu v západní Evropě a nyní doufá, že osloví i tuzemské odběratele.

Majitel firmy Biomac Zdeněk Černý Před sedmnácti lety spojil svoji existenci s ekologickým palivem. Až letos se konečně dočkal daňového zvýhodnění výrobků z dřevní biomasy. Úspěšně se etabloval na trhu v západní Evropě a nyní doufá, že osloví i tuzemské odběratele.

Kdybyste se chtěli setkat s co největším počtem příbuzných Zdeňka Černého, měli byste navštívit jeho firmu Biomac Černý v Uničově na Olomoucku. Vedle manželky, kterou přezdívá firemním ministrem financí, se tu setkáte s jeho bratrem, synovci a bratranci. Syn, který studuje střední průmyslovku, se zatím jenom zaučuje. Z dvaceti lidí v uničovském řídicím centru je skoro polovina zaměstnanců z rodiny.

„Je to dobrý model, protože se líp tahá za jeden provaz. Chci, abychom byli velká rodina,“ usmívá se Černý, jehož společnost Biomac byla vyhlášena firmou roku 2007 Olomouckého kraje. Podnikatelský záměr čtyřiačtyřicetiletého strojního inženýra vypadá až neuvěřitelně jednoduše. Dřevozpracujícímu závodu nabídne, že zhodnotí piliny a hobliny, které se tam bez užitku povalují. Ve vlastní režii jim postaví v objektu linku, na které ovšem už jejich zaměstnanci vyrábějí z dřevního odpadu brikety nebo pelety. Ty vznikají nejprve rozdrcením biomasy, pak vysušením a slisováním pod velkým tlakem. O jejich distribuci se pak zase postará Černého společnost.

Ekopalivo z Čech je k dostání ve Vídni i Kodani

„Veškerý servis pro briketovací linky zajišťujeme zdarma. Náš zisk z vykoupených paliv se pohybuje mezi třemi až šesti procenty. Nikdo nemá oprátku na krku, že s námi musí spolupracovat. Smlouvu podepisujeme na rok, ceny za brikety aktualizujeme dvakrát ročně,“ vysvětluje Černý s tím, že zatím nikdo z partnerů neodešel. Důvod je jednoduchý. Biomac má silnější pozici při vyjednávání s odběrateli, než by měla třeba jedna malá briketárna. Navíc je firma se svým širokým sortimentem dobře zavedená. Hlavně v západní Evropě. Největšími odběrateli jsou řetězce OBI, Bauhaus, Hornbach, Spar, InterSpar, Merkur.

V síti rakouského OBI byl Biomac v roce 2005 dokonce vyhodnocen jako největší dodavatel, neboť objemem prodaného zboží předstihl i výrobce stavebních hmot.

„Když jsme chtěli obstát, museli jsme nabídnout širokou paletu zboží. Dodáváme pod svojí značkou brikety z tvrdého, měkkého dřeva, i z kůry. Pak jsme přidali pelety a řetězce si řekly i o dřevěné třísky, palivové dřevo a podpalovače,“ vyjmenovává sortiment. Zatímco brikety jsou sedmadvacet centimetrů dlouhé válce o průměru 7,5 a 9 centimetrů, pelety jsou drobné granule o průměru šest milimetrů a délce 15 až 20 mm.

Dnes exportuje Biomac ekopaliva do Itálie, Švýcarska, Francie, Lucemburska, Belgie, Nizozemska, Dánska a samozřejmě do Německa a Rakouska, kde začínal. „Nejvíc nám v začátcích pomohl CzechTrade, který nás přizval na výstavu v rakouském Welsu. Pozval tam klienty a jakoby se za nás na oficiální půdě zaručil. Tak jsme se prvně dostali do obchodů ve Vídni, Mnichově.“

ING. ZDENĚK ČERNÝ

Narodil se 27. října 1963. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, obor projektování strojů. S Manželkou Janou má osmnáctiletého syna, který chodí na strojní průmyslovku a dvacetiletou dceru, která studuje medicínu. Bydlí ve vesničce Plinkout, kterou nejlépe charakterizuje fakt, že tam končí silnice. Přesto není na konci světa, ale 40 kilometrů od Olomouce. Černý tu vede místní hasiče a organizuje většinu kulturních a sportovních akcí pro celou vesnici, včetně rozvážení svých výrobků – dřevěných briket.

Pelety patří na venkov i do firem

Letos se konečně prosazuje Černý s ekopalivem i na tuzemském trhu. Pod heslem Zelená pro venkov chce oslovit hlavně obyvatele obcí, které nejsou plynofikované. „Vládne tam uhlí, a to chceme změnit. Zatím kotel na uhlí stojí polovinu kotle na pelety, ale není to topivo budoucnosti,“ uvažuje Černý a věří, že kotle na uhlí z domácností i firem jednou zmizí. „Těším se na dobu, kdy uhlí bude zakázané jako u západních sousedů.“

Přitom majitel Biomacu míní, že jeho brikety či pelety se hodí nejenom pro rodinný domek, ale i firmy, školy, úřady. „Budeme zavážet hlavně rodinné domy, kde už si lidé spočítali, že ropa a plyn jdou nahoru,“ uvažuje a sám jde příkladem. Tentokrát neplatí, že kovářova kobyla chodí bosa. Ekopalivem topí v uničovském centru i doma, v blízké obci Plinkout.

„Teď jsme to vylepšili, abychom na sobě vyzkoušeli kotel na pelety s automatikou. V září zapnu a v březnu vypnu bez jakékoli údržby.“ Přestože je vesnice, v níž bydlí, celá plynofikovaná, daří se mu postupně přesvědčovat sousedy o přednostech ekopaliva. Asi s nimi na toto téma hovoří i na akcích, které minimálně jednou za měsíc pořádá z titulu jednatele dobrovolných hasičů. Například country festival, vinobraní, dětské dny, ale i třeba vodácké výlety.

„Není to po briketárnách, ale v jejich blízkosti. Třeba když jedeme Vltavu z Vyššího Brodu do Českého Krumlova, tak se stavíme v briketárně ve Větřní.“

V Česku, na Slovensku a v Německu je čtyřiadvacet briketovacích linek z Biomacu. Polovina z nich už vznikla pod režií Zdeňka Černého. Na jejich výrobu si většinou půjčil v bance, ale měl spočítáno, že nebude dlužit dlouho.

„Dotace jsem dosud žádné neměl. Manželka se neplacení dluhů bojí a podle toho se rozhodujeme. Taková dotace odněkud může být třešinkou na dortu, ale určitě bych s tím v podnikání nepočítal jako s něčím, na co bych se mohl spolehnout.“

CO SE VYPLATÍ?

Výhřevnost hnědé uhlí: 15 až 17 MJ/kg

ekobrikety: 19 MJ/kg

černé uhlí: 20 MJ/kg

  • *Roční provoz rodinného domu
  • *uhlí: 15 000 až 16 000 korun

ekopaliva: 16 000 až 18 000 korun

plyn: 20 000 až 30 000 korun

ROČNÍ VÝROBA EKOPALIV ZE STROJŮ ZNAČKY BIOMAC

48 000 tun ekobriket z měkkého dřeva

20 000 tun pelet

14 000 tun ekobriket z tvrdého dřeva

4000 tun ekobriket z kůry

Přišla doba, na kterou čekal velmi dlouho

Slovíčko eko, které plným právem může Černý dávat před názvy svých výrobků, je nyní velmi atraktivní. Ale donedávna to bylo spíše ke zlosti než radosti.

„Sedmnáct let jsme čekali, že u nás budou zavedeny takzvané zelené, uhlíkové a sirnaté daně jako v západní Evropě. Všichni to jenom slibovali, až letos konečně má ekopalivo pětiprocentní daň z přidané hodnoty místo původní devatenáctiprocentní. Za to jsem hodně vděčný a pomůže to i českému trhu a životnímu prostředí,“ míní Černý, jehož firma ihned v srpnu snížila cenu briket a pelet. „Poprvé v historii od roku 1990 se stalo, že jsme konečně konkurenceschopní s uhlím.“ Od Nového roku se sice dřevo posune s potravinami na devět procent, ovšem uhlí dál zůstane na 19 procentech.

Cena není jedinou zajímavostí ekopaliva, které vyrábí Biomac. Svou výhřevností se kvůli malé vlhkosti řadí mezi hnědé a černé uhlí a při jeho spalování vzniká velmi málo popela. Zatímco z uhlí je ho 30 procent, z biobriket a pelet jen půl procenta. Navíc dřevěný popel lze využít jako minerální hnojivo třeba na zahrádky. Také exhalace z dřevních briket je zanedbatelná, neobsahuje síru ani těžké kovy.

Původně lobboval za uhlí

Věřili byste, že Zdeněk Černý dříve pomáhal projektovat velké stroje na těžbu uhlí? Do roku 1990 byl zaměstnancem národního podniku Unex, který dělal kolesová rypadla na hnědé uhlí. Když s nástupem privatizace musela většina starších projektantů odejít, dali se dohromady a zvolili opačný pól, než ve kterém dosud pracovali. Řekli si, že vymyslí ekologické strojírenství, které bude produkovat konkurenci uhlí.

Posléze se sice rozešli, ale Černý v podnikatelském záměru pokračoval a založil firmu, kde je jediným vlastníkem – Biomac Černý. Obrat od roku 2000, odkdy vede firmu sám, se zvedl z původních 500 tisíc na současných 250 milionů korun ročně.

Linky, které dodal Biomac do dřevozpracujících závodů, vyrobily letos přes 85 tisíc tun ekopaliva a příští rok Černý plánuje překročit 100 tun briket, pelet a krbového dříví. V roce 2005 prodala firma v tuzemsku jen pět procent produkce, nyní její majitel odhaduje, že na domácím trhu zůstane 20 procent. Vysoký sebevědomý muž věří, že už nebude dlouho trvat a bude mít čas na svého největšího koníčka – na kynologii. A jak se to pozná? „Zase budu jezdit se psem na cvičák. Zatím chodím jenom po vesnici a kontroluji komíny, kdo a co spaluje.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče