V rozšířené EU bude méně důchodců

22. března 2004, 00:00 - VLADIMÍR PIKORA ekonom Volksbank
22. března 2004, 00:00

S blížícím se 1. květnem se stále více mluví o rozšíření EU z 15 zemí na 25. Mluví se především o legislativě, ale často se zapomíná na statistiku. Po rozšíření Unie vzroste počet jejích obyvatel o téměř 20 procent na zhruba 455 milionů. Příznivé na tom bude to, že se mírně rozšíří řady lidí v produktivním věku.

Zatímco nyní je v Unii 66,8 procenta lidí v produktivním věku, po rozšíření to bude 67,2 procenta. Bude to dáno tím, že v rozšířené Unii budou mít důchodci nižší procentuální zastoupení, protože ve východní Evropě se lidé dožívají nižšího věku. Zatímco počet obyvatel vzroste výrazně, u celkového HDP to již nebude tak slavné - vzroste jen o pět procent. Přepočtený na hlavu pomocí parity kupní síly v nové Unii poklesne o devět procent. Pokles HDP se projeví například v tom, že ty regiony, které dnes jen těsně splňují limity na zdroje z evropských fondů, o ně přijdou, protože se náhle přehoupnou nad danou mez. Jelikož příspěvek nových členů celkový HDP příliš nevylepší, nezmění se výrazně ani struktura ekonomiky EU. Přidaná hodnota se bude tvořit nepatrně méně ve službách a více v průmyslu a zemědělství. Zde se projevuje zejména nižší vzdělanost v nových členských zemích, která je pro poskytování kvalitních služeb nezbytná. Po rozšíření Unie poklesne počet vysokoškoláků zastoupených mezi lidmi ve věku 25-64 let z 21,8 procenta na 20,4 procenta. Východní a střední Evropa trpí vyšší nezaměstnaností, a proto míra nezaměstnanosti evropské pětadvacítky bude zhruba o jeden procentní bod vyšší. To bude dáno zejména vysokým počtem lidí bez práce v Polsku. Alarmující je zejména nárůst nezaměstnanosti mladistvých. Rozšíření EU sníží průměrné náklady na mzdy o zhruba tři eura na hodinu. Lidé v nových kandidátských zemích totiž pracují za zlomek toho, za co lidé v nejbohatších zemích Unie. V některých současných zemích Unie jsou tak náklady na práci v průměru i desetkrát vyšší než v některých kandidátských zemích. ČR je z pohledu nákladů na práci mírně nad polovinou mezi přistupujícími státy. Nižší mzdy jsou dány nižší produktivitou práce, která je v některých zemích až více než pětkrát nižší. Nicméně díky novým investicím a technologiím v budoucnu produktivita dnešních kandidátských zemí výrazně vzroste a mzdy proto budou dohánět průměr dnešní Evropské unie. Bude trvat ale ještě velmi mnoho let, než průměr doženeme.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče