V roce 2010 propad neskončí

12. října 2010, 15:49 - Miroslav Linhart
12. října 2010, 15:49

Stavebnictví jako účinný nástroj k překonání ekonomické krize

Výhled stavebnictví není příliš pozitivní. Poptávka soukromé sféry je omezená a snižují se i investice ve veřejné sféře. Na rozdíl od průmyslu, který se díky exportu začíná pozvolna vzpamatovávat, se vzestup stavební produkce opozdí. Deformace vztahů investorů a dodavatelů může přetrvat i po odeznění krize.

Stejný vývoj

Vývoj stavebnictví v prvním pololetí roku 2010 je stejný jako loni. Stavební firmy přicházejí o práci, protože se odkládá provedení nových zakázek. V nejbližší době nelze očekávat výrazný nárůst poptávky v soukromém sféře. Problémem bude zejména propad poptávky v inženýrském stavitelství. V důsledku oznámených úspor ve veřejné sféře stavebnictví dna v roce 2010 zřejmě nedosáhne. Stavebnictví je jedním z hlavních motorů hospodářství. Jeho oslabení pocítí celá ekonomika. Multiplikační efekt stavebnictví na zaměstnanost je vysoký – milion korun vložený do stavebních investic přinese potřebu 3,2 až 3,5 pracovníků v něm a v návazných průmyslových činnostech. Tento efekt funguje i obráceně. Z analýz totiž vyplývá, že každých sto milionů korun vložených do stavebních investic vyvolá daňové a ostatní přínosy pro veřejné rozpočty ve výši zhruba 55,5 milionu korun. Stavebnictví proto lze využít jako účinný nástroj k překonání ekonomické krize. Nejen kvůli veřejným stavebním zakázkám, jimiž může stát stimulovat českou ekonomiku, ale i kvůli podpoře soukromých investic. Navíc jde o nástroj, který lze vzhledem k vysokému propojení s tuzemskými stavebními zdroji využít k podpoře české ekonomiky.

Hledání rezerv

V současné době si konkurují na jedné straně pozitivní vliv stavebnictví na ekonomiku a hospodářský růst a na druhé veřejný zájem na úsporách a legitimní snaha investorů o nejefektivnější výstavbu. Jak mezi tím nalézt nejméně bolestivý kompromis? A jak na tuto situaci reagovat? Lze při zachování stavu zaměstnanosti a objemu práce stavět levněji a postavit mnohem víc? Rezervy lze nalézt u investorů i u jejich dodavatelů. Jejich hledání však musí vždy začínat u investorů. Čím efektivnější a chytřejší budou a čím účinněji přenesou tlak na dodavatele, tím efektivnější a chytřejší musejí být i stavební společnosti. Každý investor musí mít především dlouhodobou koncepci investic – stanovení priorit a nutného standardu a kdy je provést. V souvislosti s investicí není primárním úkolem získat slevu, ale být si přiměřeně jistý, že vysoutěžená cena je za daných kritérií nejnižší možnou, a zejména konečnou. Je nutné vytvořit systém, který transparentně a jasně stanoví nejen kritéria výběru dodavatelů, ale i jejich účinné kontroly a hodnocení v průběhu stavby. To zvýší efektivitu investice a případně sníží náklady. Příkladem může být koncept „work together“. V něm u velkých investičních akcí od začátku spolupracují investor, projektanti i dodavatelé a všichni jsou motivováni k nejnižší konečné ceně. Zkušenosti lze například získat ve Velké Británii. Z hlediska veřejných investic bude muset být zefektivněna činnost státu a samospráv v investiční a předrealizační činnosti. A bude se muset také odehrát celospolečenská diskuse, kolik výjezdů a nadjezdů potřebujeme, a provést příslušnou změnu legislativy. Účinnou cestou mohou být mnohokrát diskutované PPP projekty, které vtáhnou soukromý kapitál do veřejných investic a pomohou zvýšit jejich efektivitu a transparentnost. Z dlouhodobého hlediska lze očekávat, že tlak investorů na ceny nepoleví. Proto také musejí stavební firmy hledat významné rezervy u sebe. V důsledku toho, že podle odhadu kvůli krizi zmizí z trhu zhruba pětina stavebních kapacit, budou muset některé firmy v první fázi provést účinnou restrukturalizaci, přizpůsobit své struktury řízení a kapacity nižšímu obratu. Ve druhé fázi pak musejí provést opatření, která systematicky odstraní neefektivity stavební výroby.

Řešení problémů

Stavebnictví je manažersky konzervativnější než jiná odvětví, a proto i rezistentnější vůči změnám. Převažuje v něm operativní řízení, „hašení problémů“, neochota delegovat kompetence a důraz na takzvané „řízení citem“. Chybějí mu i jasné a sdílené strategie. Řízení se odehrává v hlubokých liniových strukturách s mnoha rozhodovacími a zejména komunikační uzly, z nichž se stávají „úzká hrdla“. Nízká úroveň vnitřní kontroly a nedostatečné plánování a identifikace rizik negativně ovlivňuje marže. K vyřešení těchto problémů mohou přispět nové manažerské postupy, například takzvaná Lean Company (štíhlá firma), které zefektivňují a zpružňují všechny činnosti. A také sloučení podpůrných procesů do samostatných celků, například centrální nákup nebo účtárna. Tím vedení společnosti může získat kontrolu nad toky peněz a najít velké finanční úspory. Vyžaduje to však důsledné provedení byznysových auditů a reinženýringu. Zavedení konceptu „Lean Construction“ (štíhlé stavebnictví) může vyřešit mnoho příčin „plýtvání“ na stavbě, například časové skluzy, chyby s potřebou nápravy, zbytné činnosti či bezdůvodný pohyb lidí, strojů a materiálu. Další významnou příčinou je zbytečné čekání následných zdrojů (kapacit, lidí) na dokončování aktivit, jež se opozdily kvůli chybám předchozích zdrojů. A nakonec jsou to všechny formy neadekvátního zpracování – větší stroje, nepotřebná opatření, přebytečné projektování.

Úspory

Systémovými změnami u investorů i u dodavatelů lze dosáhnout významných úspor v investiční výstavbě. Investoři musejí vytvořit jasnou investiční koncepci a transparentní systém zadávání, kontroly a vyhodnocování zakázek. Stavební firmy musejí začít budovat štíhlou a vysoce efektivní organizaci a produkci dle vzoru jiných průmyslových oborů. Pokud se obě tyto cesty setkají, pak lze hovořit o výrazně vyšších úsporách v investičních nákladech než v řádu několika procent. Cílem je kompromis nebo ještě lépe konsensus jak stavět efektivněji a zároveň pokračovat v důležitých projektech kvůli stimulaci ekonomického růstu a naší budoucnosti.

Situace

Multiplikační efekt stavebnictví na zaměstnanost je vysoký – milion korun vložený do stavebních investic přinese potřebu 3,2 až 3,5 pracovníků v něm a v návazných průmyslových činnostech. Tento efekt funguje i obráceně. Z analýz totiž vyplývá, že každých sto milionů korun vložených do stavebních investic vyvolá daňové a ostatní přínosy pro veřejné rozpočty ve výši zhruba 55,5 milionu korun.

Souvislosti

Investoři musejí vytvořit jasnou investiční koncepci a transparentní systém zadávání, kontroly a vyhodnocování zakázek. Stavební firmy musejí začít budovat štíhlou a vysoce efektivní organizaci a produkci dle vzoru jiných průmyslových oborů. Pokud se obě tyto cesty setkají, pak lze hovořit o výrazně vyšších úsporách v investičních nákladech než v řádu několika procent.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Totálka do šrotu? Kdepak. Z těchto vraků dělají v Rusku…
Pouštní supersport Zarooq SandRacer 500 GT jde do výroby. Stojí přes 10 milionů
Galerie: Range Rover nafocený na nejhezčích místech Severní Ameriky. Pokochejte se
BMW chystá ostré SUV X3 M jako soupeře pro Porsche Macan Turbo
Renault-Alpine A110 vypadá při testování na Nordschleife docela schopně
Technologie
iPhone slaví 10 let. Na svět přišel bez MMS, Javy, Flashe, GPS i videa
Potvrzeno: Samsung chystá duální foťák a okopíruje přitom princip od Huawei
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
NAND Flash se zápisem QLC je skutečností. Toshiba ji začíná vyrábět, jeden čip má 96 GB
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít