V roce 2010 propad neskončí

12. října 2010, 15:49 - Miroslav Linhart
12. října 2010, 15:49

Stavebnictví jako účinný nástroj k překonání ekonomické krize

Výhled stavebnictví není příliš pozitivní. Poptávka soukromé sféry je omezená a snižují se i investice ve veřejné sféře. Na rozdíl od průmyslu, který se díky exportu začíná pozvolna vzpamatovávat, se vzestup stavební produkce opozdí. Deformace vztahů investorů a dodavatelů může přetrvat i po odeznění krize.

Stejný vývoj

Vývoj stavebnictví v prvním pololetí roku 2010 je stejný jako loni. Stavební firmy přicházejí o práci, protože se odkládá provedení nových zakázek. V nejbližší době nelze očekávat výrazný nárůst poptávky v soukromém sféře. Problémem bude zejména propad poptávky v inženýrském stavitelství. V důsledku oznámených úspor ve veřejné sféře stavebnictví dna v roce 2010 zřejmě nedosáhne. Stavebnictví je jedním z hlavních motorů hospodářství. Jeho oslabení pocítí celá ekonomika. Multiplikační efekt stavebnictví na zaměstnanost je vysoký – milion korun vložený do stavebních investic přinese potřebu 3,2 až 3,5 pracovníků v něm a v návazných průmyslových činnostech. Tento efekt funguje i obráceně. Z analýz totiž vyplývá, že každých sto milionů korun vložených do stavebních investic vyvolá daňové a ostatní přínosy pro veřejné rozpočty ve výši zhruba 55,5 milionu korun. Stavebnictví proto lze využít jako účinný nástroj k překonání ekonomické krize. Nejen kvůli veřejným stavebním zakázkám, jimiž může stát stimulovat českou ekonomiku, ale i kvůli podpoře soukromých investic. Navíc jde o nástroj, který lze vzhledem k vysokému propojení s tuzemskými stavebními zdroji využít k podpoře české ekonomiky.

Hledání rezerv

V současné době si konkurují na jedné straně pozitivní vliv stavebnictví na ekonomiku a hospodářský růst a na druhé veřejný zájem na úsporách a legitimní snaha investorů o nejefektivnější výstavbu. Jak mezi tím nalézt nejméně bolestivý kompromis? A jak na tuto situaci reagovat? Lze při zachování stavu zaměstnanosti a objemu práce stavět levněji a postavit mnohem víc? Rezervy lze nalézt u investorů i u jejich dodavatelů. Jejich hledání však musí vždy začínat u investorů. Čím efektivnější a chytřejší budou a čím účinněji přenesou tlak na dodavatele, tím efektivnější a chytřejší musejí být i stavební společnosti. Každý investor musí mít především dlouhodobou koncepci investic – stanovení priorit a nutného standardu a kdy je provést. V souvislosti s investicí není primárním úkolem získat slevu, ale být si přiměřeně jistý, že vysoutěžená cena je za daných kritérií nejnižší možnou, a zejména konečnou. Je nutné vytvořit systém, který transparentně a jasně stanoví nejen kritéria výběru dodavatelů, ale i jejich účinné kontroly a hodnocení v průběhu stavby. To zvýší efektivitu investice a případně sníží náklady. Příkladem může být koncept „work together“. V něm u velkých investičních akcí od začátku spolupracují investor, projektanti i dodavatelé a všichni jsou motivováni k nejnižší konečné ceně. Zkušenosti lze například získat ve Velké Británii. Z hlediska veřejných investic bude muset být zefektivněna činnost státu a samospráv v investiční a předrealizační činnosti. A bude se muset také odehrát celospolečenská diskuse, kolik výjezdů a nadjezdů potřebujeme, a provést příslušnou změnu legislativy. Účinnou cestou mohou být mnohokrát diskutované PPP projekty, které vtáhnou soukromý kapitál do veřejných investic a pomohou zvýšit jejich efektivitu a transparentnost. Z dlouhodobého hlediska lze očekávat, že tlak investorů na ceny nepoleví. Proto také musejí stavební firmy hledat významné rezervy u sebe. V důsledku toho, že podle odhadu kvůli krizi zmizí z trhu zhruba pětina stavebních kapacit, budou muset některé firmy v první fázi provést účinnou restrukturalizaci, přizpůsobit své struktury řízení a kapacity nižšímu obratu. Ve druhé fázi pak musejí provést opatření, která systematicky odstraní neefektivity stavební výroby.

Řešení problémů

Stavebnictví je manažersky konzervativnější než jiná odvětví, a proto i rezistentnější vůči změnám. Převažuje v něm operativní řízení, „hašení problémů“, neochota delegovat kompetence a důraz na takzvané „řízení citem“. Chybějí mu i jasné a sdílené strategie. Řízení se odehrává v hlubokých liniových strukturách s mnoha rozhodovacími a zejména komunikační uzly, z nichž se stávají „úzká hrdla“. Nízká úroveň vnitřní kontroly a nedostatečné plánování a identifikace rizik negativně ovlivňuje marže. K vyřešení těchto problémů mohou přispět nové manažerské postupy, například takzvaná Lean Company (štíhlá firma), které zefektivňují a zpružňují všechny činnosti. A také sloučení podpůrných procesů do samostatných celků, například centrální nákup nebo účtárna. Tím vedení společnosti může získat kontrolu nad toky peněz a najít velké finanční úspory. Vyžaduje to však důsledné provedení byznysových auditů a reinženýringu. Zavedení konceptu „Lean Construction“ (štíhlé stavebnictví) může vyřešit mnoho příčin „plýtvání“ na stavbě, například časové skluzy, chyby s potřebou nápravy, zbytné činnosti či bezdůvodný pohyb lidí, strojů a materiálu. Další významnou příčinou je zbytečné čekání následných zdrojů (kapacit, lidí) na dokončování aktivit, jež se opozdily kvůli chybám předchozích zdrojů. A nakonec jsou to všechny formy neadekvátního zpracování – větší stroje, nepotřebná opatření, přebytečné projektování.

Úspory

Systémovými změnami u investorů i u dodavatelů lze dosáhnout významných úspor v investiční výstavbě. Investoři musejí vytvořit jasnou investiční koncepci a transparentní systém zadávání, kontroly a vyhodnocování zakázek. Stavební firmy musejí začít budovat štíhlou a vysoce efektivní organizaci a produkci dle vzoru jiných průmyslových oborů. Pokud se obě tyto cesty setkají, pak lze hovořit o výrazně vyšších úsporách v investičních nákladech než v řádu několika procent. Cílem je kompromis nebo ještě lépe konsensus jak stavět efektivněji a zároveň pokračovat v důležitých projektech kvůli stimulaci ekonomického růstu a naší budoucnosti.

Situace

Multiplikační efekt stavebnictví na zaměstnanost je vysoký – milion korun vložený do stavebních investic přinese potřebu 3,2 až 3,5 pracovníků v něm a v návazných průmyslových činnostech. Tento efekt funguje i obráceně. Z analýz totiž vyplývá, že každých sto milionů korun vložených do stavebních investic vyvolá daňové a ostatní přínosy pro veřejné rozpočty ve výši zhruba 55,5 milionu korun.

Souvislosti

Investoři musejí vytvořit jasnou investiční koncepci a transparentní systém zadávání, kontroly a vyhodnocování zakázek. Stavební firmy musejí začít budovat štíhlou a vysoce efektivní organizaci a produkci dle vzoru jiných průmyslových oborů. Pokud se obě tyto cesty setkají, pak lze hovořit o výrazně vyšších úsporách v investičních nákladech než v řádu několika procent.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče