V praxi nejsou problémy

06. října 2008, 08:00 - Jan Januš
06. října 2008, 08:00

IDENTIFIKAČNÍ POVINNOST - Co si v praxi představit pod pojmem identifikace klienta?

Podle dosavadních ohlasů to běžným podnikatelům nepřinese zbytečné komplikace.

Nový zákon o praní špinavých peněz rozlišuje mezi identifikací první a následnou, k níž dochází při dalších obchodech s již prověřeným klientem či při trvání obchodního vztahu. Týká se přitom jak fyzických, tak právnických osob, respektive fyzické osoby, která klienta zastupuje.

TISÍCE OZNÁMENÍ ROČNĚ

Jestliže takzvané povinné osoby zaznamenají podezřelý obchod, musí to do pěti dnů nahlásit ministerstvu financí. V případě nebezpečí z prodlení tak musí učinit neprodleně po zjištění. Nesplní-li tuto povinnost, hrozí jim pokuta až do výše 50 milionů korun. „Finanční analytický útvar ročně šetří několik tisíc oznámení o podezřelém obchodu a podává asi sto trestních oznámení. Další postup je pak na orgánech činných v trestním řízení,“ uvádí Zuzana Chocholová z ministerstva financí.

Deset let v archivu

Zatímco provedení první identifikace je poměrně náročné a zákon pro něj stanoví mnoho pravidel, ona následná spočívá například v „ověření totožnosti vhodným způsobem“. V podstatě jde o kontrolu údajů z průkazu totožnosti (typicky občanského průkazu nebo dokladu o existenci právnické osoby), které pak daná instituce zaznamenává a uchovává po dobu 10 let od ukončení obchodního vztahu s klientem. Zákon rovněž takzvaným povinným osobám umožňuje pořizovat si kopie těchto dokladů.

„Identifikace u jednotlivých obchodů nad částku jeden tisíc eur se u povinných osob typu bank a jiných úvěrových institucí nejeví jako problematická,“ říká Zuzana Chocholová z tiskového oddělení ministerstva financí. „Vzhledem k tomu, že identifikace je prováděna již v době vzniku obchodního vztahu, při uzavření smluv a podobně, není pro bankovní sféru v této oblasti snížení této hranice nijak zásadní. Vyšší administrativní zatížení se může objevit pouze u takových povinných osob, které přicházejí do styku se stále novými klienty, s nimiž ovšem nenavazují obchodní vztah,“ dodává.

Jinak ale mluví zástupce Československé obchodní banky: „Zvyšuje se čas na zpracování transakce, a tudíž náklady banky,“ podotýká její mluvčí Ivo Měšťánek.

Zajímavé stanovisko prezentuje i obchodně technický náměstek Svazu podnikatelů ve stavebnictví Bohuslav Štancl: „Samozřejmě, že lze podobné opatření brát jako zvýšení administrativní náročnosti. Ale bez podobných opatření budou podmínky pro podnikání poctivých podnikatelů i nadále obtížnější.“

Ohledně archivace údajů zákon ukládá povinným osobám a jejich zaměstnancům povinnost mlčenlivosti, stejně jako pracovníkům ministerstva financí a jednoduše řečeno i všem dalším, kteří by se mohli k těmto informacím legální cestou dostat. Tato povinnost nekončí například pro zmíněné zaměstnance ani ve chvíli, kdy své místo opouští a odchází pracovat jinam.

Bez zásadních výhrad

Jak se k novému nařízení staví druhá strana – tedy ti, kteří se musí identifikaci podrobovat? „Členové svazu podle svých dosavadních dílčích vyjádření nemají s existencí podobných norem problémy. Většinou je berou jako potřebné v souvislosti se začleněním do Evropské unie,“ říká Bohuslav Štancl. Také klienti ČSOB podle Měšťánka v naprosté většině chápou, že jde o krok vyžadovaný zákonem.

„Někteří z klientů potřebují určitý časový prostor, aby si zvykli na snížený limit pro identifikaci a především nové povinnosti související například s prováděním takzvané hloubkové kontroly klienta. Konkrétně jde o zjišťování a dokladování původu finančních prostředků, účelu transakcí, vazeb s protistranou a podobně,“ upřesňuje Zuzana Čepelková z tiskového oddělení Komerční banky. Česká spořitelna dosud reakce klientů nezaznamenala. „Věříme ale, že tak jako banky tuto povinnost přivítají,“ dodává její mluvčí Kristýna Havligerová.

Dotázané instituce tak se zákonem a jím nastavenými podmínkami souhlasí a většinou je považují za optimální. „Nicméně stále ještě existují oblasti, kde by regulatorní orgány mohly vytvořit lepší podmínky pro jejich kontrolu. Je to například problematika politicky exponovaných osob působících v tuzemsku či publikace oficiálního seznamu všech politicky exponovaných osob a osob jim blízkých. Dále například zpřísnění dohledu nad činnostmi kasín, heren, sázkových kanceláří nebo odstranění neprůhledné vlastnické struktury právnických osob – konkrétně jde o akcie na majitele. Uvítali bychom také poskytnutí oficiálního seznamu nerizikových zemí,“ vypočítává Čepelková.

„Samotná přísnost problém nevyřeší. Míra tvrdosti by měla být přiměřená, kontrolovatelná a vymahatelná, jinak se míjí účinkem,“ uzavírá Štancl.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče