V pozadí boje o Dienstbierovu vládní agenturu jsou miliardy v eurodotacích

 Weikert 30. května 2015, 07:00  -  Petr Weikert
30. května 2015, 07:00

Když premiér Bohuslav Sobotka zjistil, že podřízení ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera začnou stávkovat, veřejně přiznal, že tomu nerozumí. Bylo to zcela mimo výseč, ve které stávky chápe – sociální jistoty, důchody, vyšší plat. V téhle stávce státních zaměstnanců šlo o úplně jinou věc. A dokonce to ani nebylo personální obsazení. Šlo o zlatý poklad v objemu deseti miliard eurodotací, o jehož využití budou Dienstbierovi lidé do značné míry rozhodovat.

Agentura pro sociální začleňování působí v šestatřiceti městech, zejména na severu a západě Čech a na severní Moravě - všude tam, kde jsou sociální potíže. Do roku 2020 těch obcí a měst má být až osmdesát. Lidé z agentury tam budou chystat projekty a připravovat výběrová řízení na využití oněch deseti miliard (projekty za necelé dvě už jsou narýsovány). Agentura sama příjemcem peněz nebude. Dostanou je školy, školky, města, městské části nebo tamní neziskovky.

Role agentury bude ale přesto klíčová. V chudých částech republiky nemají placené odborníky, kteří mají zkušenosti s psaním projektů a čerpáním dotací. Agentura tak ponese velkou odpovědnost a do značné míry na ní bude záležet, kam peníze půjdou a kam ne.

V regionech jsou pak na projekty navázáni starostové, stavební firmy a další lobby. Riziko je nyní dvojí. Buď že nad vznikem projektů bude tma, nebo pokud zaměstnanci agentury odejdou, že Česko peníze nevyčerpá. Jak se s penězi nakládá, ukazuje příklad z Vítkovic. V roce 2011 se z evropských peněz pro pomoc potřebným dokončilo parkoviště pro 28 aut za dva miliony korun. Těžko říci, jestli tam chudí lidé parkují a jak jim to pomohlo.


Více o protestu: Agentura pro sociální začleňování stávkuje. Podle Dienstbiera marně


Nyní přitom půjde o daleko více, v balíku deseti miliard se počítá i se sociálním bydlením a rušením sociálních ubytoven, vznikem informačních center pro shánění práce a podobně. Do doby, kdy se budou miliardy dělit, navíc přicházejí dvoje volby. Příští rok krajské a za tři roky obecní. Pro starosty a hejtmany bude jistě důležité si na miliardy sáhnout a pochlubit se „těmi správnými“ výsledky ve voličsky vděčném tématu sociálně vyloučených lokalit.

Šéfem agentury byl až dosud Martin Šimáček. Přišel do ní v únoru roku 2009 za vlády premiéra Mirka Topolánka. Šimáček si za šest let vydobyl v sekci pro lidská práva na Úřadu vlády silnou pozici. A tak když mu jeho nynější ministerský šéf Jiří Dienstbier představil novou organizační strukturu, která agenturu rozmetala, a jeho místo navíc v seznamu úplně chybělo, řekl, že u něčeho takového nebude.

A tím vlastně začínají důvody stávky. Nové pořádky v sekci pro lidská práva musely přijít kvůli služebnímu zákonu. Ministr Dienstbier má na jedné straně kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, kde má jen sedm z pětatřiceti potřebných lidí, a na druhé straně agenturu, která zaměstnává sedmdesát lidí (a ještě se má výhledově rozrůst na stovku). Rozhodl se proto s „kádry“ zamíchat.

My proti nám

Není to ale nic jednoduchého. Mezi kanceláří a agenturou nepanují úplně ideální vztahy. Zatímco agentura léta směřuje k tomu, aby se jako organizace osamostatnila, a proto pracuje na svojí široké struktuře, v Dienstbierově kanceláři sedí hrstka teoretiků. A pak je také podstatný rozdíl v tom, co kdo dělá. Právě tohle chtějí lidé z agentury premiérovi Bohuslavu Sobotkovi vysvětlit.

Kouzlo je v tom, že agentura pro začleňování nemá tak moc společného s Romy. Její náplní je pomáhat chudým ven z bídy. Ano, většina z nich jsou Romové, ale ne všichni. Sahá v součtu po deseti miliardách korun ze tří ministerstev (práce, místního rozvoje a školství) a má svoji strategii sociálního začleňování, která je psaná neetnicky.

Stávky státních zaměstnanců
2003 V září hodinu stávkovali pracovníci finančních úřadů a správy sociálního zabezpečení, chtěli zachovat 50 procent třináctého a čtrnáctého platu navzdory úsporným krokům premiéra Špidly.
2008 Probíhaly stávky proti reformám Topolánkova kabinetu, část úředníků se k nim také připojila.
2010 Proti škrtům Nečasova kabinetu odbory stávkovaly v prosinci, své si ale nevymohly.

Pak je tu druhý dokument, strategie romské integrace. Vedle chudoby Romů řeší ale i vzdělávání, kulturu, jazyk nebo výchovu romských elit. Dokument je cílen celorepublikově i na střední a vyšší sociální třídu Romů. Měla by za něj odpovídat kancelář rady vlády, jenže v sedmi lidech to nemůže být úplně ono. Navíc když naplňování strategie velmi bedlivě sleduje Evropská komise a bez garantovaných výsledků mohou být ohroženy dotační programy.

„My nabízíme, že můžeme poskytovat údaje, které budeme tak jako tak sledovat v rámci naší práce, a poskytneme je jako podklady pro monitoring strategie romské integrace. Nicméně celou ji to nenaplní,“ říká Alena Zieglerová, která je momentálně pověřena vedením agentury. A že by agentura přibrala ke své činnosti celou romskou strategii, není podle ní možné, protože by pak nestíhala svoji práci. Navíc agentura nepůsobí celostátně.

Nejistá sezona

Je jasné, že protesty agentury se nesetkaly s pochopením u velké části Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada je poradní orgán, který se schází párkrát do roka a tvoří ho z velké části občanští členové, mající svoji práci a zájmy, třeba v neziskovkách, které by mohly čerpat dotace. Rada by měla také na agenturu, k její nelibosti, dohlížet. Část členů rady už vyzvala nespokojence z agentury, aby si hledali jinou práci.

„Občanští členové rady vlády jsou nuceni po této intenzivní debatě konstatovat, že zřejmě situace nemá jiné smysluplné řešení než odchod nespokojených zaměstnanců,“ stojí v prohlášení, pod nímž je podepsána zhruba třetina rady. Podle členů rady se lidé z agentury nesnaží najít řešení a vedou pouze „agresivní a demagogickou mediální kampaň“ a jejich požadavky jsou nereálné a nepřijatelné.

V podstatě totéž vzkázal protestujícím ministr Jiří Dienstbier. Na mysli měl větší nezávislost, po níž agentura volá z obav před politickými tlaky. „Mám velkou pochybnost, že by ve vládě a parlamentu byla vůle zřizovat nový úřad,“ řekl. I kdyby podle něj byla agentura samostatná, stejně by pracovala pro vládu. „Taková instituce pracuje na základě politického zadání. Pokud někdo chce pracovat pro vládu, nemůže vyjadřovat úplnou nezávislost a apolitičnost,“ řekl.

Nový ředitel

A že by si nechal mluvit do personální politiky, to také odmítl. V tom za ním stojí i premiér Sobotka, byť pracovníci agentury už přiznávají, že jim nejde primárně o návrat odvolaného šéfa. Běh událostí zatím přinesl několik změn. Jiří Dienstbier odložil plány na reorganizaci své sekce pro lidská práva, zatím nemluví o dalších vyhazovech a nespokojenci z agentury na druhé straně přerušili stávku, než se setkají s premiérem.

Vláda také vypsala výběrové řízení na uvolněné místo po šéfovi agentury Martinu Šimáčkovi. Tento týden v něm uspěl Radek Jiránek, který vede na ministerstvu vnitra odbor prevence kriminality. Část zaměstnanců agentury také splnila své hrozby a začala kvůli odchodu Šimáčka dávat výpovědi.


Čtěte také:

Šéfem agentury pro začleňování bude Radek Jiránek

Další odchody z Agentury pro sociální začleňování. Končí deset lidí

Dienstbierovi lidé plní své hrozby, začali dávat výpovědi

Šimáček končí v čele Agentury pro sociální začleňování

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče