V mléce až po uši

15. ledna 2009, 13:39 - Táňa Králová
15. ledna 2009, 13:39

Ceny prudce létají, loňský průměr ale vyšel lépe než rok předtím

Kamion s mlékem blokoval silnici, oznamoval minulý týden novinový titulek. Příčinou nebyl protest mlékařů proti nízkým cenám másla či sýrů. Neprůjezdnost komunikace zavinil řidič, který nezvládl řízení. Nakonec nebude ani demonstrace, kterou kvůli rychlému propadu cen chystala na konec ledna do hlavního města Agrární komora. Českou vládu přitom osočila, že za mléčnou krizi může i její pasivní zemědělská politika a rostoucí dovozy mlékárenských výrobků. Jenže v podobných potížích se topí víceméně celá Evropa, ceny mléčných komodit se propadají všude ve světě, mezinárodní trh zamrzl. Cenové kyvadlo se z extrémní výše, kam jej vymrštila neukojená poptávka předloni na podzim, vychýlilo na druhou stranu. Způsobil to přetlak nabídky. Opravdu nyní kolabuje trh, nebo pouze jeden extrém střídá druhý, a tak to půjde stále dokola?

Kolaps, ale žádné drama „Vývoj v posledních letech nasvědčuje tomu, že ceny budou lítat nahoru a dolů,“ říká agrární ekonom Tomáš Doucha. Příčiny pokračujícího pádu u mléka vidí jinde než v obchodních řetězcích, kde je hledá Agrární komora především. „Vycházejí z nadvýroby. Trh zřejmě nabourává i finanční kapitál, který komodity nakupuje a pak se jich zbavuje. Stačí, aby na světový trh pustil sušené mléko, i když to představuje jen pár procent obchodovaného objemu,“ míní Doucha. Jako velmi tíživou označuje nynější situaci majitel největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Od zemědělců, kteří podle něho sami původně chtěli přesunout část suroviny do Německa, nechce už dál odebírat tolik mléka, protože na jeho sušení by těžce prodělával. A jinak přebytky neuplatní. „Jejich mléko nechci, mám ho moc. Čekám, co udělá stát. Na rozdíl od Francouzů a Němců se zatím nerozhoupal vůbec k ničemu,“ kritizuje Teplý. Jinak hodnotí poměry na trhu Oldřich Obermaier, který zastupuje Česko v Mezinárodní mlékařské federaci a pracuje pro francouzskou společnost Bongrain, vlastnící mlékárny v Hodoníně, Sedlčanech a Přibyslavi. „Žádné drama se nekoná. Farmářské ceny klesají, protože předtím stoupaly. V průměru se ale srovnají a za celý rok budou opět kolem 8,50 koruny za litr,“ je přesvědčen Obermaier. Jak dodává, ve Francii je situace stejná jako tady, ceny jdou také dolů.
Loňský rok přitom skončil pro tuzemskou produkci mléka lépe než předchozí. „Její hodnota dosáhla podle prvních odhadů 22 miliard korun, což je o miliardu více než v roce 2007,“ vyčísluje ředitel zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek. Šéf Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec odhaduje, že průměrná farmářská cena mléka za minulý rok dosáhla 8,50 koruny za litr, zatímco rok předtím byla 8,36 koruny. Zatímco v lednu 2008 převyšovala deset korun, v prosinci prolomila sedmikorunovou hranici.

Bloudící cisterny Proč vlastně s mlékem zápolí celá Evropa? Předně farmáři, navnadění předloňským růstem cen, nadojili více mléka. Ovšem spotřebitelé vystrašení zdražováním mléčných výrobků si je trochu odříkali, spotřeba klesla, a k tomu se ještě zkomplikoval odbyt nadprodukce. „Od loňského léta stagnuje vývoz některých komodit z Evropy do třetích zemí. Trh ovládli Američané s velmi nízkou cenou 22 eurocentů v přepočtu na kilogram mléka. Ceny ve světě obchodovaných komodit, jako jsou sušené mléko a máslo, spadly katastrofálně nízko, což se promítá i do ostatních výrobků,“ vysvětluje Alfréd Miller z německého koncernu Müller, pro který v Česku nakupuje syrové mléko.
Mlékárny, které nadbytečnou surovinu suší do prášku nebo ji zpracovávají na máslo, přitom nemají moc na vybranou. Buď pokračovat ve ztrátové produkci a hromadit ji ve skladech, nebo se chovat ekonomicky, přestat s nerentabilní výrobou, což znamená omezit i odběr syrového mléka. Cisterny s ním pak putují mezi zpracovateli a takové mléko je i velmi levné – kolem 15 centů za litr (zhruba čtyři koruny). Bloudícího mléka je přitom stále víc a deformuje ceny suroviny potřebné pro konzumní výrobky. „Na severu Německa se nyní platí 19 až 20 centů za litr, některé bavorské mlékárny dávají kolem 30 centů a v Sasku asi 25 centů. Záleží na tom, jak surovinu zhodnotí ve výrobcích, nejhůř je to v sušeném mléku,“ doplňuje Miller. Šéf Madety tvrdí, že litr mléka na sušení by od dodavatelů musel kupovat za čtyři koruny a třicet haléřů, aby uspěl na zahraničních trzích.

Stahovat a dotovat? „Krize by mohla způsobit nevratné škody v mléčném sektoru, který považuji za klíčový. Obávám se zejména o osud chovu skotu, proto je tolik důležité, aby nedocházelo k přerušování odběru mléka,“ zdůrazňuje ministr zemědělství Petr Gandalovič. Problémy se snaží hasit už od poloviny prosince, a to nejen přímo v Madetě, ale při českém předsednictví EU také v Bruselu. Hasičských vozů přitom po ruce moc nemá. Unie může aktivovat svůj regulační nástroj – intervenční nákupy sušeného odstředěného mléka a másla. Stáhnout takto z trhu ovšem může jen zhruba sto tisíc tun „sušáku“ a třicet tisíc tun másla. Přitom jen mlékárna Müller v Leppersdorfu u Drážďan ho ročně vyrobí pomalu dvakrát tolik. Okrajový efekt zvažované intervence dokresluje i další číslo – v různých skladech po Evropě nyní může ležet až 190 tisíc tun másla, odhaduje se. Ministr Gandalovič chce své unijní kolegy přesvědčit rovněž o nutnosti oprášit pozastavené exportní subvence. To se ale příliš neslučuje s liberalizačními sliby EU. Však také unijní zásahy do trhu nemusejí podpořit všichni členové. Třeba Nizozemsko se v mléčných trablech netopí. Tamní ministryně zemědělství Gerritje Verburgová minulý týden v Praze prohlásila, že zemědělci jsou u nich konkurenceschopní, a díky tomu, že výrazně investují do inovací, jsou i v současné době schopni vyrábět za nízké ceny. Nizozemsko se ovšem v porovnání s Českem efektivněji zbavuje přebytečného mléka. Zatímco od nás se vyváží především v té nejjednodušší podobě jako sušené mléko, Holanďané exportují značkové sýry s vysokou přidanou hodnotou a za naprosto jiné ceny.
Odborníci očekávají, že cenový sešup bude ještě nějakou dobu pokračovat. Oživení avizují největší optimisté na druhé čtvrtletí, jiné předpovědi zvrat spojují s polovinou roku či podzimem. Kótace sušeného mléka, které signalizují vývoj na světových trzích, jsou sotva na poloviční úrovni v porovnání s polovinou roku 2007, kdy byly naopak rekordní. Prognóza amerického ministerstva zemědělství pro letošní rok nevyznívá pro mlékařský svět právě nadějně – cenový tlak má pokračovat. Produkce by měla dál růst, ale neví se, jak se při současné krizi vyvine spotřeba, která se už snížila po zdražení mléčných výrobků. A nelze prý spoléhat ani na nadějnou Čínu, kterou otřásl skandál s melaminem. „Málokterý sektor je z dlouhodobého pohledu tak stabilní jako mléčný. Celkově výroba jen mírně stoupá a spotřeba ji kopíruje,“ tvrdí přitom Oldřich Obermaier. V jednom mají mlékaři jistotu – ani při sebehlubší krizi jim odbyt neklesne tak dramaticky jako prodejcům aut.

GRAF 1: Rozkývané ceny Vývoj farmářských cen mléka v Česku (Kč/l, třída Q) Pramen: Český statistický úřad, prosinec 2008 – odhad

GRAF 2: Trvalý růst Světová produkce mléka (v milionech tun) Pramen: Mezinárodní mlékařská federace, rok 2008 - odhad

PRAPOREK:
Příčinou pokračujícího pádu cen mléka je nadvýroba, nikoli obchodní řetězce

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče