V mercedesech fakt nejezdíme

29. srpna 2005, 00:00 - JIŘÍ PINKA
29. srpna 2005, 00:00

ŘEDITEL SOUKROMÉ STŘEDNÍ PODNIKATELSKÉ ŠKOLY V KOLÍNĚ JAN CHVOJKA: Absolventy podnikatelské školy by reálný život neměl zaskočit. "Pořád ale bojujeme o to, abychom dostali stejnou dotaci na studenta, jakou získá státní škola," říká ředitel Soukromé střední podnikatelské školy v Kolíně Jan Chvojka.

ŘEDITEL SOUKROMÉ STŘEDNÍ PODNIKATELSKÉ ŠKOLY V KOLÍNĚ JAN CHVOJKA: Absolventy podnikatelské školy by reálný život neměl zaskočit. „Pořád ale bojujeme o to, abychom dostali stejnou dotaci na studenta, jakou získá státní škola,“ říká ředitel Soukromé střední podnikatelské školy v Kolíně Jan Chvojka.

* Jakým způsobem je financována vaše soukromá střední podnikatelská škola? Jsme společností s ručením omezeným. Abychom získali životně důležitou státní dotaci, musíme mít pozitivní inspekční zprávu, tedy audit potvrzující efektivní hospodaření školy a že se zřizovatel smluvně zříká případného zisku. Ministerstvo školství rovněž schvaluje obory a určuje kapacitu školy, ta nesmí být překročena. Při dálkové formě vzdělávání, kdy studenti navštěvují školu jedno odpoledne v týdnu, se jejich počet do celkové kapacity započítává. To nám blokuje možnost přijmout větší počet žáků ve studiu denním. * Proč po vás chtějí audit? Na zvýšenou dotaci musí mít škola audit, který prokáže její neziskovost. * Takže provozovatel nesmí vydělat peníze? Nemůže, takže různé pověsti, že jezdíme v mercedesech, jsou nesmyslné. * Z čeho tedy žijete? Žijeme z dotací a ze školného. V minusu v žádném případě být nemůžeme, to by znamenalo náš konec. Nevelký „zisk“ používáme na investice do vybavení školy a přispíváme z něj na mimoškolní aktivity žáků, exkurze, zájezdy a podobně. Ve zprávě o škole jsme povinni informovat rodiče o našem hospodaření. Mzdy se řídí tabulkami, které vydává ministerstvo školství, ale bohužel jejich výše nedosahujeme. * Co všechno zajímá inspekci na vaší škole? Soukromé střední školy jsou součástí sítě škol a jak jsem již řekl, mohou fungovat jen s dotacemi. Platí pro nás veškeré předpisy, jako pro státní školy, jiné je však financování. Bohužel ale státní škola dostane na žáka více peněz než soukromá. Platíte si daně a vaše dítě by tedy mělo mít stejné dotace na vzdělání, což ovšem nemá. Je to nefér a už od samého začátku vedeme nekončící boj s úředníky. * Předpokládá se asi, že rozdíl zaplatí rodiče… To taky, ale je to nespravedlnost. O tyto peníze bojují soukromé školy už od počátku. Paradoxně jsme pro stát levnější. Státní školy dostávají peníze i na investice, ale dotace na žáka by měla být stejná. * Proč k vám rodiče přihlašují své děti a jsou ochotni platit školné?

Naši rodiče patří k různým příjmovým vrstvám. Obecně dají své peníze rádi, když ta škola bude jiná, když bude pro studenty něčím nová nebo zvláštní, originálnější přístupem, způsobem výuky, příjemnější a nebude nudná.

* Čím se ještě odlišujete od té státní? Naše škola - a myslím že obecně i další soukromé školy - více hledají cesty jak žákům poskytovat informace a vedou je k větší samostatnosti. Podle mě jsou naši studenti otevřenější a samostatnější. Na státní škole možná získají větší sumu znalostí, ale naši studenti je umí lépe aplikovat. Učíme je vše kolem podnikání, jsou nuceni neustále ekonomicky uvažovat, sledovat toky peněz, porovnávat ceny a celkově jsou praktičtější pro život. * Vyhledávají vaši školu pro své děti podnikatelé? Rodiče si vybírají školu podle jména, co se o ní říká. Děti podnikatelů u nás tvoří také určitou část, zhruba čtvrtinu. Pro některé rodiče může být výhodnější zvolit státní školu, kde nemusí platit školné. Řekl bych ale, že přístupem a celkovou prací se studenty jsme na tom lépe my. A také proto si nás rodina vybere. Jak už jsem říkal, v něčem jsme lepší a v něčem ne. * Nestojí za větší samostatností vašich studentů také jejich rodiče?

Podle mě je to ovzduším školy, které je k tomu inspiruje. Přihlašujeme se třeba k různým cvičným podnikatelským projektům. Pět let dozadu se například naši studenti každoročně umísťovali vždy do čtvrtého místa v republikové soutěži Junior Achievement. Založí reálný podnik a v praxi si vyzkouší jeho chod, na aplikovanou ekonomii dáváme celkově velký důraz. Před dvěma lety jsme zavedli jako součást výuky a výchovy projektové vyučování. Ve vyhlášených oborech si vždy ve skupině žáci volí téma. Pracují poměrně samostatně (učitel je konzultantem). Zpracují dokumentaci a na závěr svou práci prezentují před svými ostatními spolužáky. Vedle toho, že se samostatným studiem dozvědí další informace, učí se pracovat v týmu a nezanedbatelné je i to, že jsou vedeni k větší zodpovědnosti. A to jsou jen dva příklady z mnoha.

* Mají vaši studenti nějaké představy o své podnikatelské budoucnosti?

Děti podnikatelů většinou počítají s tím, že budou ve firmě pokračovat po získání zkušeností u firem jiných, někteří i v zahraničí.

* Co ti ostatní? Buď počítají s tím, že budou zaměstnanci, anebo že budou po získání praxe osobami samostatně výdělečně činnými. Naše učební osnovy jsou variabilnější a více odrážejí potřebu praxe. Také pro výuku využíváme odborníků z firem. Uvádí žáky do ekonomických teorií a především praktických vztahů nejen podle učebnic. Naši někteří externisté podnikají a například právník, který zde učí, je advokátem. Vyučuje i majitel tiskárny, která patří k největším u nás. Z hlediska školských předpisů je nekvalifikovaný, ale jeho znalosti jsou pro žáky nedocenitelné. * Nemáte za současné konkurence škol problém se získáváním nových žáků? Konkurence je určitě velká a škola, která vybírá školné, musí hodně bojovat. Vedeme si zatím přiměřeně poměrům. Výhodou soukromých škol je i to, že mají méně početné třídy, než státní, a mohou se tak žákům více věnovat. Zajímavým oborem je u nás třeba obor obalová technikapočítačová grafika, kde provádíme talentové zkoušky. Není pravda, že bereme každého. * Jaké obory vlastně nabízíte?

Ekonomiku podnikání, která se dělí na řízení firem, cestovní ruch a aplikovanou výpočetní techniku. Pak tady ještě máme zmíněnou obalovou techniku a počítačovou grafiku. Dvouletou denní nástavbu pro vyučence i její tříletou dálkovou formu. Všechny obory máme naplněné, největší zájem je o počítačovou grafiku a cestovní ruch. Rádi bychom maturantům umožnili získat výuční list v oboru polygrafie. Už dnes nabízíme pomaturitní studium jazyků - angličtina, němčina a francouzština.

* Kde se prosazujete na veřejnosti, aby se o vás vědělo?

Jsme zvyklí bojovat a pořád něco vymýšlíme. V našem regionu je jen málo společenských příležitostí, kde by se naši žáci neprezentovali. Například při Dnu zdraví, Dnu záchranářů, Dnu dětí, Plesu města Kolína, také spolupracujeme s hygienickou službou, městem a podobně. K spolupráci jsme vyzývání také proto, že naši studenti jsou spolehliví. Pořádáme výstavy studentských prací (kresba, fotografie). Samozřejmě inzerujeme a prezentujeme se na veletrzích škol i v sousedních okresech. Navštěvujeme základní školy, oslovujeme rodiče, prezentujeme se na internetových stránkách a pořádáme různé akce a soutěže.

* Jaké máte plány a představy do budoucna?

Chceme modernizovat školu a zlepšit zázemí pro počítačovou grafiku. Je to problém peněz a prostoru. Zároveň musíme rozšířit náborovou oblast, protože obor počítačová grafika po stránce přijímání žáků přesahuje náš region. Zřizujeme školní galerii a pracoviště cestovní kanceláře.

* Kolik činí školné? Zhruba kolem šestnácti set měsíčně, záleží na oboru. V dálkovém studiu je školné samozřejmě podstatně nižší. Školné je možné platit měsíčně, což je jinde méně obvyklé. * Jak je to s platy učitelů?

Vláda například schválí, že učitelé dostanou přidáno od ledna 2006 a školy -pokud toto mají respektovat - si musí poradit z vlastního rozpočtu. Normativy se upravují jednou za rok. Učitelé státních škol jsou všeobecně placeni lépe. Státní škola dostane peníze účelově, například na počítačovou učebnu. My na tento zdroj nedosáhneme.

* Využíváte podpory sponzorů? Sponzorství ve školství je spíše raritou, nejsme lukrativní oblastí. U nás tvoří sotva tak jedno procento rozpočtu - i když i to pomůže. Většinou to lidé chápou tak, že je už zahrnuto ve školném. Soukromým školám může pomoci také obec nebo město. Ale naše město nám dosud nepřispělo. * Jak je to se školní budovou - platíte nájem?

V tomto objektu jsme od roku 1996, majitel se nám snaží vycházet vstříc. Některé školy platí komerční nájmy a pak to mají velmi těžké.

MGR. JAN CHVOJKA

Narodil se v roce 1967 v Českém Brodě. Po absolvování Pedagogické fakulty v Hradci Králové působil jako učitel na zvláštní škole, pracoval na Úřadu práce v Kolíně a v roce 1997 se stal ředitelem tamní Soukromé střední podnikatelské školy. Jak sám říká, jeho práci mu znepříjemňují ministerští úředníci - teď třeba hrátkami kolem nového školského zákona, podle kterého se má rušit společnost s ručením omezeným, která má být nahrazena školskou právnickou osobou. „Je to absolutní hybrid vzniklý v mysli nějakého úředníka na ministerstvu školství, který si neumí představit martyrium s jejím rušením,“ říká Chvojka. Jeho dlouholetou zálibou je fotografování.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče