V Makru nakupuje milion zákazníků

18. dubna 2005, 00:00 - (red)
18. dubna 2005, 00:00

VELKOOBCHOD PRO ŽIVNOSTNÍKY Velkoobchodní řetězec Makro úspěšně funguje téměř ve třiceti zemích. V Česku zatím nemá rovnocenného konkurenta. Vtuzemsku v současnosti působí vlastně jen jeden velkoobchod s širokým sortimentem a celorepublikovou působností: Makro Cash & Carry ČR.

VELKOOBCHOD PRO ŽIVNOSTNÍKY Velkoobchodní řetězec Makro úspěšně funguje téměř ve třiceti zemích. V Česku zatím nemá rovnocenného konkurenta. Vtuzemsku v současnosti působí vlastně jen jeden velkoobchod s širokým sortimentem a celorepublikovou působností: Makro Cash & Carry ČR. V jednotlivých regionech mu konkurují místní velkoobchody, dále aliance cílené na určitý sortiment (například nápoje) a také výrobci (třeba pivovary, které si zavážejí většinu restaurací a prodejen samy). S nástupem dalšího velkého hráče do velkoobchodu zástupci Makra příliš nepočítají. „Myslím, že větší firmy přijdou spíš do maloobchodu,“ říká PR manažerka Makra Markéta Světlíková. To však neznamená, že si velkoobchod nemusí dělat vrásky. „Příchod diskontů, například Lidlu, hodně zacloumal s maloobchodním trhem a musím říci, že nepřímo ovlivnil i nás. Otevřel velmi levné prodejny a zlikvidoval tak některé naše zákazníky,“ podotýká Světlíková. TŘI SKUPINY ZÁKAZNÍKŮ Makro má dnes v Česku asi milion zákazníků - podnikatelských subjektů. Jejich největší část tvoří podnikatelé, kteří zde nakupují pro potřeby své kanceláře nebo živnosti, nikoli pro další prodej. „Například právník koupí tiskárnu, šanony, kávu, balenou vodu, malou televizi do kanceláře. Vybavení u nás kupují také kadeřnice, zedníci a další podnikatelské subjekty,“ uvádí Světlíková. Další klientelu tvoří malé a střední potravinářské obchody, večerky a podobně. Ty v Makru nakupují celý svůj sortiment či jeho podstatnou část. Sektor obchodníků však začíná stagnovat. Je vidět, že na tom není dobře, protože konkurence velkých maloobchodních řetězců je v poslední době opravdu silná. Třetí skupina zákazníků se rekrutuje z řad gastronomie. „Tam naopak vidíme nárůst zákazníků. Gastronomie je na koni, tyto služby půjdou spíš nahoru. Pořád jsou u nás místa, kde je málo restaurací a penzionů, kde kvalita ještě nedosahuje standardů obvyklých v západní Evropě. V tomto oboru se rýsuje dobrá budoucnost,“ tvrdí Světlíková. BEREME HLAVNĚ OD DOMÁCÍCH Makro má provozovny ve 28 zemích, hlavně v Evropě. Další jsou v Asii a jedna v Maroku. Naprostou většinu zboží Makro odebírá od místních dodavatelů. Mezi ty je však nutné počítat i takové nadnárodní dodavatele jako je Coca-Cola. Do Česka dováží většinou speciality - italské těstoviny, speciální sýry a uzeniny, olivy, omáčky, zeleninu a ovoce. Prostě to, co tady neroste nebo se nevyrábí. Podle Světlíkové by se přitom v Česku dala najít spousta zajímavého potravinářského zboží, například vín. Problémem však je, že dodavatel musí být schopen vyrobit zboží v určitém minimálním množství a jisté kvalitě. „Máme jedenáct poboček po republice a v každé má být rozumné množství nabízeného zboží,“ vysvětluje. OD LÁCE KE KVALITĚ Poptávka tuzemských zákazníků se mění. Nejvíce je to podle Světlíkové vidět v gastronomii. „První, co zákazníky vždycky zajímalo, byla cena. Dnes už daleko více hledí na to, co za své peníze dostanou,“ podotýká. Dříve prostě zmizelo nejprve zboží, které bylo nejlevnější. Dnes se už poměr kvality a ceny začíná vyrovnávat. Zákazníci si osvojili evropský styl surovin. Zatímco před několika lety se víc kupovalo mražené zboží, dnes jdou daleko víc na odbyt chlazené ryby, drůbež a maso. „Hodně se zvýšila poptávka po předpřipravených jídlech. Ohromný úspěch má maso s dohledatelností původu. Dnes je to běžné u hovězího, ale my máme tento systém značení u vlastní značky MQ i u vepřového, kuřecího či krůtího masa. Zařadili jsme tam i brambory a jablka,“ říká Světlíková. Dohledatelnost původu spočívá v tom, že z údajů na obalu příslušného zboží lze dohledat, odkud maso pochází až po jméno farmáře. U brambor zase, na jakém poli vyrostly. „Zpočátku jsme si nebyli úplně jistí, jak to zákazníci přijmou, protože dohledatelnost samozřejmě něco stojí. U kuřete je to rozdíl v ceně asi dvě až tři procenta. Během měsíce ale měla dohledatelná kuřata stejný prodej jako obyčejná,“ upřesňuje manažerka. KARTOU, NEBO LEVNĚJI Přestože se zákazníci stále více orientují i na kvalitu, cena je pro ně i nadále velmi podstatná. Což je nakonec důvod, proč v Makru nelze běžně platit za nákup bankovní kartou. „Největší problém je v tom, že banka si účtuje poplatek za převod peněz. Poplatky za převod si při platbě kartou vybere od obchodníka. Poplatky se u některých bank blíží dvěma a půl až třem procentům z částky, což je hodně. My se snažíme být nejlevnější na trhu a kdybychom k cenám přihodili zmíněná další procenta, tak se na nás zákazníci nebudou tvářit vřele,“ vysvětluje Světlíková. Platit kartou však mohou v Makru podnikatelé, kteří mají účet u Komerční banky. S tou totiž velkoobchod vytvořil specifický platební nástroj -platební kartu Můj Klíč. „Zjistili jsme, že je to nejoblíbenější banka našich zákazníků. Je jich u ní 40 procent,“ říká Světlíková. „Platit se dá také OK kartou splátkového prodeje GE Money Bank, na dalších řešeních pracujeme,“ dodává. JAK DO MAKRA**

Zákazník (podnikatel) se musí nejdříve zaregistrovat - jinak zde nenakoupí. K tomu potřebuje předložit platný živnostenský list a osvědčení o registraci na finančním úřadu (případně jinak prokázat skutečné podnikání). Musí tedy být jasné, že skutečně vyvíjí podnikatelskou aktivitu. Pokud přinese osvědčení staré deset let, je třeba předložit i něco novějšího, třeba kopii přední stránky posledního daňového přiznání.

Součástí registrace je i souhlas s obchodními podmínkami. Z nich mimo jiné vyplývá klientův závazek informovat Makro v případě, že přeruší či ukončí podnikatelskou činnost, a odevzdat zákaznickou kartu. Řetězec provádí namátkové kontroly databáze, aby si ověřil, že jeho zákazníci jsou skutečně činní podnikatelé. Pokud zjistí, že kartu má někdo neoprávněně, zablokuje ji.

Při vstupu do Makra se nakupující musí prokázat nejen zákaznickou kartou, ale i dalším průkazem, který obsahuje jeho fotografii. Ta totiž na kartě Makra zatím chybí. V Německu už velkoobchod vydává karty i s fotografiemi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče