V limonádě z dovozu se čeští výrobci neutopili

29. září 2008, 08:00 - Libuše Frantová
29. září 2008, 08:00

NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE - Vodu s ovocným sirupem nebo zelenou limonádu ze skleněné láhve už pije v Česku málokdo.

Po otevření hranic zaplavily pulty zahraniční limonády v plastových obalech s lákavými etiketami. Čeští výrobci se museli přizpůsobit, jinak by zkrachovali. Češi za balené vody a limonády utratí kolem padesáti miliard korun ročně.

Vpád dravých zahraničních firem, které nabízejí nealko nápoje, nesli čeští výrobci velmi těžko. Dokazuje to článek s názvem Chystá se ostrý souboj ze 44. čísla Profitu z roku 1993. „Čeští výrobci nealkoholických nápojů se cítí poškozeni. Už tři roky uvolňují stále více místa na tuzemském trhu zahraničním konkurentům. Na jejich straně nejsou státní orgány, legislativa ani veřejné mínění,“ psal před patnácti lety autor Pavel Kačer v článku o limonádovém boji na tuzemském trhu. „Domácí trh by měl být chráněn před záplavou zboží pochybné kvality a neznámého původu. Cizí limonády u spotřebitelů vyhrávají. Nerozhoduje, zda pocházejí od renomované firmy, například Coca-cola, Pepsi cola nebo YO. Zákazník obvykle sedne na lep lákavému obalu. Obchodu zase vyhovuje vysoká cena nápojů (snáze dosahují vyšší obrat) a žádné starosti se zálohováním polyetylenových lahví,“ kritizoval autor.

Co jsme to tenkrát vlastně pili?

Dovozcům nahrávaly také mezery v legislativě. „Cizí potraviny přes hranici a mezi prsty hygieniků proklouznou snadněji než domácí výrobky pod trvalou kontrolou. Zdravotníkům a výrobcům není zcela jasné, které konzervační látky a barviva jsou povoleny a v jakých přípustných koncentracích. Chybějící zákon o potravinách a nepřesně vymezená hodnotící kritéria způsobují výrobcům nevyčíslitelné škody. Dvojím a navíc nepřesným metrem je zboží „odborně“ testováno a výsledky zveřejňovány. Negativní kampaň pracovníkům v domácím nápojářském průmyslu náležitě zvedla adrenalin,“ popisoval Profit.

České firmy se do té doby dostávaly do velkých problémů, i když uměly vyrobit vysoce kvalitní nápoj či sirup v atraktivním obalu, srovnatelný s výrobky zahraničních firem. „Pro zajištění prosté reprodukce však musí české konzervárenské podniky prodat přibližně 800 tisíc lahví nealko nápojů měsíčně a podobné množství sirupů. Při velké konkurenci rozhoduje na trhu cena a výrobcům nezbývá než dodávat s minimálním nebo nulovým ziskem,“ vysvětloval Profit těžkou pozici českých firem.

Těžiště domácí výroby bylo v té době zaměřeno na levnější druhy nápojů a sirupů, aby uspokojila zákazníky, kteří neměli na drahé zboží. „To však neznamená, že tyto potraviny jsou méně kvalitní nebo dokonce zdravotně závadné. Za příklad mohou sloužit nealkoholické nápoje a koncentráty Limony a Bonity. Řada lidí se však domnívá, že jen nejdražší výrobky jsou ty nejlepší,“ konstatoval před lety Profit.

Domácí výrobce však tehdy poškozovala i nevyjasněnost hodnocení cizorodých látek. „U mnoha není zřejmá přípustná koncentrace, v řadě případů je tuzemský „metr“ přísnější než zahraniční. Pokud nebude schválen zákon o potravinách a dána přesná kritéria, budou mít výrobci obtížnou pozici. Jejich zboží může být kdykoli označeno za nevhodné, ačkoli ve srovnání s dovozem je lepší,“ upozorňoval autor článku. Většina nealkoholických nápojů z dovozu, prodávaná v 1,5litrových polyetylenových lahvích, byly totiž tresťové limonády velmi nízké kvality. Přesto se jich v roce 1992 prodalo více než 100 milionů litrů. „Podle složení surovin, uváděných na etiketách, nebyla jistě valná část z nich schválena hlavním hygienikem ČR. České normy totiž užití některých látek v potravinářských výrobcích nepřipouštějí,“ kritizoval Profit. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a vyhlášky, které stanovily maximální podíly doplňků a konzervantů v potravinách, byly přijaty až v roce 1997.

Hitem byly nevratné PET lahve

I když zahraniční nealkoholické nápoje byly často dražší a obvykle i konzervované kyselinou benzoovou, brali je obchodníci příznivěji než domácí levnější nápoje s obsahem ovocného podílu a bez konzervačních látek, protože ty „chemické“ měly neuvěřitelnou roční trvanlivost. Bodovaly i díky obalům, většina lidí koupila raději nápoj v 1,5 až dvoulitrové PET lahvi než poloviční ve vratném obalu. Výhodou plastů byla nízká hmotnost, nerozbitnost a větší obsah. Pro zákazníky bylo a stále je pohodlnější vyhodit plastový obal do popelnice, než táhnout těžké lahve v nákupní tašce domů a pak je prázdné složitě vracet obchodníkovi.

Ředitel akciové společnosti Limona Miloš Mostecký před patnácti lety přiznal, že nečekal takový odpor a nezájem obchodníků o limonády ve skleněných lahvích. Uvedli tehdy na trh novou řadu litrových limonád, například Cola bez kofeinu, Limona Cola, Pomeranč nebo Tonic. Přesto byl prodej těchto limonád poměrně malý. Vadil skleněný obal. Společnost Limona je od roku 2000 v konkurzu.

Profit se před patnácti lety ptal, jestli dovozci limonád zavalí plastovým odpadem republiku. Dnes si můžeme odpovědět: Zavalíme si ji sami. Čeští výrobci se totiž přání obchodníků i zákazníků rychle přizpůsobili a léta již také balí nealkoholické nápoje do plastů. Ve skle už se dá koupit jen pivo, víno nebo destiláty.

Dnes už Češi pijí z plastů nejen limonády, ale i minerální a pramenité vody. Roční spotřeba nealko nápojů na osobu loni v Česku činila 271 litrů. Oproti roku 1995 tak čeští zákazníci vypijí o osmdesát procent více nealko nápojů. Ročně za ně podle údajů Svazu výrobců nealkoholických nápojů utratí kolem padesáti miliard korun.

Kofola vítězí ve střední Evropě

Dnes ale už zisk z výroby a prodeje nealkohlických nápojů neplyne jen do kapes zahraničních společností. Tuzemskou výrobu odborníci odhadují na 2,7 miliardy litrů z celkem prodaných 6,3 miliardy litrů nealkoholických nápojů ročně. Největšími výrobci u nás jsou společnosti Coca-Cola HBC ČR, Karlovarské minerální vody a Kofola. Severomoravská společnost Kofola, která vznikla v roce 1993 privatizací sodovkárny Nealko Olomouc, je dnes jedním z nejvýznamnějších výrobců nápojů ve střední Evropě. Působí i na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Na českém a slovenském trhu zaujímá druhé místo. Po spojení s největším polským výrobcem nápojů Hoop očekává roční tržby přes deset miliard korun. Skupinu vlastní řecká rodina Kostase Samarase.

„I když se Česká republika stále řadí ve spotřebě nealkoholických nápojů na přední místa v Evropě, k růstu spotřeby již čtvrtým rokem nedochází, dokonce mírně klesá,“ připouští tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml. Příčinu loňského mírného poklesu spotřeby vidí v růstu cen nápojů a potravin. Negativní dopad na výrobu a spotřebu nealkoholických nápojů by podle Svazu výrobců mělo zavedení záloh na PET lahve a některé další nápojové obaly. Opatření připravované ministerstvem životního prostředí by pro výrobce totiž znamenalo velké investice, které by museli promítnout do ceny svých výrobků. A to by se zřejmě opět projevilo ve snížení prodeje.

Češi přicházejí na chuť nealko pivu

Stále oblíbenější je nealkoholické pivo, jehož spotřeba se v Česku od roku 2000 zvýšila pětkrát. Dvě třetiny Čechů uvádějí, že pivo bez alkoholu je osvěží lépe než limonády a slazené nápoje. Vyplývá to z průzkumu Plzeňského Prazdroje. A potvrzují to i statistická čísla. Vloni prodalo všech 48 průmyslových pivovarů na 497 tisíc hektolitrů nealkoholických piv, o rok dříve to ještě bylo „jen“ 328 tisíc hektolitrů.

Pití piva bez alkoholu vítají i zdravotníci. „Pitím limonády přijme člověk velké množství energie a získá jen cukry. Nealkoholické pivo je svým složením vlastně iontový nápoj obsahující vitaminy skupiny B, které pomáhají získat energii a jsou důležité pro nervový systém,“ vysvětluje nutriční terapeutka Karolína Hlavatá. Nealkoholické pivo je podle odborníků vhodné nejen pro sportovce a řidiče, ale také pro milovníky piva, kteří chtějí zhubnout.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče