V lékové politice je chaos

18. dubna 2005, 00:00 - admin
18. dubna 2005, 00:00

VÝKONNÝ ŘEDITEL MAFS PAVOL MAZAN: Pokud jde o celkové náklady na léky, patříme do evropského průměru. „Cenově jsou léky v Česku jedny z nejlevnějších v Evropě,“ říká Pavol Mazan.

VÝKONNÝ ŘEDITEL MAFS PAVOL MAZAN:

Pokud jde o celkové náklady na léky, patříme do evropského průměru. „Cenově jsou léky v Česku jedny z nejlevnějších v Evropě,“ říká Pavol Mazan. * Mezinárodní asociace farmaceutických společností nedávno podala stížnost k Evropské komisi. Co je jejím obsahem? Česká republika po vstupu do Unie nezavedla takzvanou transparenční směrnici. Ta určuje, jakým způsobem se rozdělují veřejné prostředky na úhradu léků, a principy stanovující státní regulaci cen. Orgány, které mají na starosti cenovou regulaci a stanovení úhrad, by měly mít zavedena procesní pravidla. Měla by existovat také hodnotící kritéria. Obojí by mělo být zveřejněno a dodržováno. * Která procesní pravidla? Například to, že státní orgány zveřejní, jak stanovují maximální ceny. Nebo výši úhrady. * To je u nás přece stanoveno také, ne?

Ano, ale je to chaotické. Ceny stanovuje ministerstvo financí po získání podkladů od výrobců. Úhrady stanovuje pak vyhláškou ministerstvo zdravotnictví. Důležitá je i role Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten prověřuje účinnost, bezpečnost a kvalitu přípravku a povoluje jeho vstup na trh. Prvním krokem je registrace přípravku, pak výrobce požádá ministerstvo financí o přidělení ceny (respektive cenový strop). Ministerstvo financí stanovuje i marži lékárníků a distributorů, která dohromady smí činit 32 procent.

* A v čem je to neprůhledné?

Třeba způsob výpočtu maximální ceny. Totéž platí pro stanovení úhrad. Tam nejsou jasná kritéria, která by byla dodržována. Ceny by se měly stanovovat například podle cenového košíku. Tedy tak, jak se to dělá jinde. Ceny v několika zemích, z toho průměr. Podle nás by se též měly zveřejňovat výsledky a zdůvodnění kategorizace, cen a výše stanovených doplatků. Měla by také být možnost odvolání. Poslední věc jsou časové lhůty. Transparenční směrnice říká, že pokud výrobce do 90 dnů od podání žádosti cenu od úřadů neobdrží, pak se má za to, že je taková, jakou si navrhl. Ani to se nedodržuje.

* Pokud by byl systém průhlednější, jak by se to projevilo na cenách léků?

Ceny pro členy MAFS by se nezvýšily, ale byly by průhlednější, bude možno plánovat, bude možnost odhadu vývoje. Dnes nikdo neví, co se může stát. Byli bychom ale rádi, kdyby byl systém nastaven ve prospěch podpory inovací, neboť jsme sdružení, zastupující výrobce originálních léků.

* Dosud tomu tak není?

Zatím jsou zvýhodňováni výrobci generik, kteří jsou sdruženi v České asociaci farmaceutických firem. U nás se léčí téměř jen generiky.

* Takže máte s generickými výrobci vyostřené vztahy? Naše vztahy jsou korektní. * Ale stěžovali jste si, že výrobky Zentivy se většinou dostanou mezi plně hrazené. To je pravda. Na to si stěžují i někteří jiní výrobci generik. V Evropě neexistuje žádná jiná země, která by byla tak závislá jen na jednom farmaceutickém výrobci. Čtyřicet procent trhu z hlediska balení je kontrolováno Zentivou. Kdyby se s touto firmou něco stalo, celý zdravotnický systém může mít velké problémy. Pokud by se hradilo více originálních léků, opět by to zvýšilo výdaje na léky. Už dnes tvoří čtvrtinu veškerých výdajů ve zdravotnictví, navíc neustále poměrně strmě rostou. Je otázka, jestli je to dobře nebo ne. Existuje totiž dostatek studií o tom, že efektivní využívání moderních léků může v řadě případů celkové náklady na terapii zlevnit. Třeba u duševních poruch. Psychotika vyšších generací mají méně vedlejších účinků a přispěla k tomu, že pacienti nemusí být trvale hospitalizováni nebo umísťováni v ústavech. Podle jedné americké studie každý investovaný dolar do inovativní farmakoterapie snižuje nálady na hospitalizaci o tři dolary. * Jak je to v okolních zemích? Také tam náklady na léky tvoří čtvrtinu všech výdajů? Jsme na tom podobně jako ostatní nové země Unie. V Maďarsku jsou náklady na léky o čtvrtinu vyšší než v Česku. Přitom hrubý domácí produkt je tam o deset procent nižší. Ve Slovinsku jsou o 60 procent vyšší. V Německu tyto náklady činí 15 procent z celkových nákladů na zdravotnictví, ve Francii 22 procent, v Nizozemí devět až 10 procent, v Česku třiadvacet. Ale my nezapočítáváme náklady na nemocenskou, což je asi 30 miliard korun. Kdybychom to započítali, podíl léků na výdajích by klesl. Také musíme vzít v potaz, že v zemích západní Evropy mají vyšší náklady na pracovní sílu. Obecně můžeme ale říci, že cenová hladina léků je v Česku na jedné z nejnižších v Evropě. Z hlediska cen jsou pak ceny u nás nižší než v západní Evropě. V Česku je to 3500 korun ročně na hlavu, v zemích evropské patnáctky třikrát tolik. Ale u novějších léků se cenová úroveň vyrovnává. Když se na spotřebu léků podíváme třeba z hlediska prodeje balení, jsme v Unii naprosto průměrní. * Jaký vliv má tlak na lékaře ze strany farmaceutických firem?**

Je pravda, že firmy si lékaře předcházejí, to se děje všude ve světě. Originální firmy chtějí přesvědčit lékaře, že mají dobrý lék. Reklama na léky na předpis je zakázána. Generické firmy zase musí přesvědčit, že jejich lék je stejně dobrý jako originál, ale levnější. Mají proto nejméně stejně zástupců jako výrobci originálních léků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče