V hlavní roli Mohamed

18. listopadu 2009, 15:25 - Pavel Pokorný
18. listopadu 2009, 15:25

Plánovaný životopisný snímek o islámském prorokovi má ambici změnit svět

Katarská společnost An-Núr Holdings je sice ve světě filmu naprostým nováčkem, rozhodně však ví jak přitáhnout ke svému prvnímu projektu pozornost. Balík peněz, slavný tvůrce a výbušné téma – nic z toho nechybí v marketingové strategii movitých šejků, kteří začátkem listopadu na festivalu Tribeca v Dauhá oznámili svůj záměr. S rozpočtem 150 milionů dolarů (asi 2,7 miliardy korun) se jistě dá natočit slušný hollywoodský velkofilm, natož když nádavkem angažujete zkušeného oscarového producenta. Největší rozruch však vyvolalo oznámení šéfů společnosti An-Núr, že hodlají stvořit biografii islámského proroka Mohameda. To je silný kalibr, který nelze přejít bez povšimnutí. A je docela lhostejné, že první klapka eposu (zatím bez názvu) padne – pokud vůbec – až v roce 2011 nebo že hlavní hrdina se patrně na plátně vůbec neobjeví.

Čistota zajištěna
Islám považuje jakékoli zpodobňování Mohameda za rouhání. Vypořádat se s tímto delikátním problémem (a jistě i mnoha dalšími – mimo jiné sehnat dobré herce, kteří budou zároveň aktivními muslimy) dostal za úkol americký producent Barrie Osborne, jenž se podílel na výrobě filmu Matrix nebo trilogie Pán prstenů. Dle Osbornea by mělo jít o „mezinárodní epos, který vytvoří most mezi kulturami“ a „vysvětlí lidem význam islámu“. Zajímavé je, že životní cestě proroka Mohameda by se měl věnovat poté, co jako producent dokončí velkofilm Kingdom Come – biblický příběh o Ježíšovi. Možná je to ale v očích jeho zaměstnavatelů plus. Třeba hledali nezávislého profesionála, který se dokáže nad jednotlivá náboženství povznést. Nebo člověka, jenž se z neznalosti nebude moc šťourat v ideologickém vyznění filmu? Jak se Osborne nedávno svěřil, „nadchlo ho inspirovat a poučit svět filmovým příběhem jedné z největších postav historie“, připustil nicméně, že když jej v srpnu 2008 poprvé oslovili zástupci skupiny An-Núr, nebyl ještě na spolupráci připraven. „O islámu jsem toho moc nevěděl, ale už jsem si přečetl dvě knihy a viděl dva filmy o tomto náboženství,“ řekl na začátku listopadu listu The Qatari Tribune. Doufejme, že si Barrie do začátku natáčení prostuduje více pramenů!
Každopádně na zajištění náboženské čistoty snímku si katarští investoři vybrali jiného kádra. Vlivný islámský klerik egyptského původu šajch Júsuf Karadáví je moderátorskou hvězdou katarské televize Al-Džazíra a rovněž muž, který má od loňského roku zakázaný vstup do Velké Británie kvůli svým kontroverzním názorům. Tento sunnitský muslim údajně omlouvá holokaust, podporuje kamenování homosexuálů a chválí sebevražedné atentátníky v Iráku, nehledě na to, že příznivce šíitské odnože islámu považuje za heretiky. Karadáví má kupodivu i smysl pro humor, protože na adresu producenta Osbornea poznamenal, že na konci natáčení z něj již bude muslim. Nebo to myslel vážně?
„Je to nejznámější islámský učenec na Středním východě, ne-li na světě,“ vysvětlil volbu Karadávího Rádža Šaríf, viceprezident společnosti An-Núr pro mezinárodní projekty. „Doufám, že jeho angažmá utvrdí lidi v tom, že nechceme útočit,“ dodal. Pokud myslí mírumilovné věřící v Alláha, tak některé jistě ano. Radikální islamisty však asi sotva. Vyznavače jiných bohů i ateisty zřejmě Karadáví jen utvrdí v dojmu, že nový film pravděpodobně bude jednostrannou pohádkou o jediné správné víře.

Za proroka hrozí fatva
Obavy tvůrců z protestů některých skupin muslimů proti uvedení filmu jsou opodstatněné. Pokusy o umělecké ztvárnění proroka Mohameda totiž většinou vedly k nepokojům, násilí i k lidským obětem. Své by mohl vyprávět britský spisovatel indického původu Salman Rushdie, jehož Satanské verše na něj před 20 lety přivolaly takzvanou fatvu – náboženský rozsudek smrti, který vynesl tehdejší íránský vůdce ajatolláh Chomejní. Kniha vyšla na podzim 1988 v Londýně, zpočátku téměř bez povšimnutí. Po pár měsících byla kvůli výhradám muslimů stažena z pultů v Indii. Rushdiemu vyčítali urážení koránu a proroka. Hrdinu knihy autor nazývá Mahoundem, jak kdysi hanlivě zvali anglosaští duchovní proroka Mohameda. I další alegorie zraňovaly: Mahound navštěvuje veřejný dům „stan u Černého kamene“ (evokuje svatyni Kaaba v Mekce), prostitutky se jmenují stejně jako manželky proroka a nejoblíbenější z nich je popsána nahá. Autor, který se ocitl v hluboké ilegalitě, sice žádný útok proti své osobě nezažil, ale fatva formálně stále trvá, protože odvolat ji mohl jen Chomejní. Ten ale ještě v roce 1989 zemřel. V únoru 2003 navíc íránští konzervativní duchovní platnost rozsudku potvrdili. Podobný hněv muslimů vyvolaly v roce 2006 i karikatura proroka Mohameda a dalších jedenáct kreseb, které jako první otiskl 30. září 2005 dánský list Jyllands-Posten. Vedle vypálení dvou dánských diplomatických misí či bojkotu dánského zboží několika muslimskými zeměmi zahynuly i desítky lidí při demonstracích. Plánovaný film o Mohamedovi je teprve druhým pokusem o hraný snímek v angličtině na toto téma. Onen jediný – The Mesage (Poselství) – natočil v roce 1976 uznávaný syrský režisér Mustafá Akkad (viz Závod o Mohameda). Hollywoodský velkofilm, v němž hrál Anthony Quinn prorokova strýce Hamzu (Mohamed se na plátně neobjevil), muslimové často dávají za příklad toho, jak dokáže komerční západní kinematografie respektovat islám. Přesto jeho uvedení předcházely násilné akty. Ke krvavým nepokojům v Pákistánu stačily tehdy jen pověsti, že proroka bude hrát Peter O'Toole nebo Charlton Heston. Dvoudenní drama ve Washingtonu, kdy islámští extrémisté drželi jako rukojmí 149 lidí, pak zaplatily životem dvě osoby - policista a novinář. Teroristé, k nimž se donesla informace, že Mohameda ztvární Anthony Quinn, měli v úmyslu zabít rukojmí, pokud nedostanou ujištění „z celého světa“, že film se v kinech nikdy neobjeví. Smutnou pointu nabídl osud v roce 2005: Režisér Akkad zemřel na následky zranění, která utrpěl při sérii atentátů spáchaných Al-Káidou na hotely v jordánské metropoli Ammánu.

Filmy pro islám
„Myslíme si, že naše náboženství je univerzální. Naneštěstí mnoho lidí o islámu nic moc neví a má o něm špatné představy,“ míní šajch Karadáví. Dle něj by měl film, na nějž bude dohlížet, tyto nedostatky napravit a hlavně „sloužit islámu“. „Ve světě je přes 1,5 miliardy muslimů a islám se šíří nejrychleji ze všech náboženství. Příběh o prorokovi má velký význam pro muslimy i nemuslimy a An-Núr s potěšením oznamuje, že tento film bude jeho první projekt,“ sdělil na tiskové konferenci v Dauhá předseda skupiny Ahmad Hašimí. Jeho společnost pro tyto účely založila filmový fond, v němž je momentálně 200 milionů dolarů. (Na Středním východě je to mimochodem druhá největší finanční instance v branži po jednomiliardovém fondu Imagenation z Abú Zabí.)
Nelze pochybovat o tom, že šéfové An-Núr Holdings mají i jiný cíl: vydělat balík peněz. Dobře totiž vědí, že filmy s náboženskou tématikou diváky přitahují. Jako příklad jim může sloužit kontroverzní film Mela Gibsona Umučení Krista (2004), jenž vydělal miliardu dolarů. V současnosti Al-Núr vyjednává s filmovými studii (Gibsonovy zkušenosti naznačují, že to nemusí být jednoduché!), hereckými agenturami a distributory v USA a ve Velké Británii. Firma rovněž produkuje o proroku Mohamedovi kreslený třicetidílný seriál v arabštině, jenž by se měl na trhu objevit do konce tohoto roku. Během pěti let pak zamýšlí na mezinárodní scénu uvést patnáct filmů, s ambicemi „hollywoodského kalibru“.
Ofenzíva Al-Núr Holdings do světa filmu začíná tou nejvíce kontroverzní story. Pokračování už zřejmě bude daleko krotší, jak ostatně velí „správný“ islám: žádné explicitní zobrazování sexu, žádná politika a jiná sporná témata.

***

Závod o Mohameda
Loni na konci října oznámili v Dubaji producenti v čele s Oscarem Zoghbym, který se podílel již na původním snímku, že chtějí natočit remake filmu The Message po názvem The Messenger of Peace (Posel míru). Zdůraznili, že chtějí přispět k lepšímu pochopení islámu, jehož obraz byl znehodnocen po teroristických útocích 11. září 2001 v USA. Producenti neuvedli, kdy přesně se začne natáčet, ani kde se bude natáčení odehrávat. Zdůraznili pouze, že stejně jako ve filmu z roku 1976 se prorok na plátně neobjeví. Dle dostupných informací po roce projekt nijak nepokročil směrem k realizaci. Kterou verzi Mohamedova života – či vůbec nějakou – uvidí diváci v kinech dřív?

Praporek: Nad náboženskou čistotou snímku bude dohlížet vlivný islámský klerik šajch Júsuf Karadáví; tento sunnitský muslim údajně omlouvá holokaust, podporuje kamenování homosexuálů nebo chválí sebevražedné atentátníky v Iráku.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče