V Evropě musíme mít správnou míru sebevědomí

03. května 2004, 00:00 - ZDENĚK KUBÍN
03. května 2004, 00:00

PŘEDSEDA ROZHODČÍHO SOUDU PŘI HK ČR A AK ČR BOHUSLAV KLEIN: Mezi přetrvávajícími problémy, které české firmy dlouhodobě pociťují, je "vymahatelnost" práva. V poslední době však i v této oblasti došlo k určitému zlepšení.

PŘEDSEDA ROZHODČÍHO SOUDU PŘI HK ČR A AK ČR BOHUSLAV KLEIN:

Mezi přetrvávajícími problémy, které české firmy dlouhodobě pociťují, je „vymahatelnost“ práva. V poslední době však i v této oblasti došlo k určitému zlepšení.

Napomohla tomu činnost soukromých exekutorů, kteří mohou pomoci firmám dostat se k jejich penězům rychleji. Připočteme-li k tomu i možnost využití rozhodčího soudu při řešení sporů, může být proces vymožení práva poměrně rychlý. Předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Bohuslav Klein doporučuje, aby české firmy v Evropské unii ztratily ostych a prosazovaly do smluv doložku o rozhodčím řízení.

Proč bych měl jako podnikatel využívat rozhodčí soud?

Abyste při sporu dostal rozhodnutí v daleko kratší době .

Můžete toto velmi stručné konstatování rozvést? Co vše rozhodčí řízení obnáší? Stručnost odpovědi je pro charakter rozhodčího řízení určitou symbolikou. Právě „stručnost“ a žádná rozvleklost jednání jsou jeho podstatou. Rozhodčí řízení je v zásadě jednoinstanční. Když proběhne, je vydán nález, a tento rozhodčí nález má stejnou sílu jako pravomocný rozsudek. To znamená, že mám v ruce stejně hodnotnou listinu, jako kdybych zažaloval u státního soudu. Právě jednoinstanční charakter přispívá k rychlosti rozhodčího řízení. Aby se sporem zabýval rozhodčí soud, musí souhlasit obě strany, nebo mohu odpůrce zažalovat obdobně jako u státního soudu? K tomu, aby mohl rozhodčí soud rozhodovat, musí existovat oboustranný zájem. Strany se musejí na řešení sporů u rozhodčího soudu dohodnout, a samozřejmě nejrozumnější je, když se na tom dohodnou předem. Tedy když do své smlouvy zahrnou tzv. rozhodčí doložku v písemné formě. ( V iz rámeček vpravo) Tato dohoda musí být tedy vždy sjednána předem? Nemusí, ale v praxi se stává spíše výjimečně, aby si strany rozhodčí doložku sjednaly až v případě vzniku sporu. Jednoinstanční charakter rozhodčího řízení znamená, že v podstatě nemám možnost odvolání. Není to nevýhoda? Někomu to tak může připadat. Když se ale zamyslím nad tím, jestli je možnost odvolání pro mne tak významná, musím si položit otázku, jestli ti, kdo rozhodují, rozhodují dobře. Protože je-li rozhodnuto dobře a podle práva, pak by mělo jakékoliv odvolání dopadnout stejně. Netvrdím, že všechny nálezy, které náš soud vydá, jsou brilantní, protože je prostě dělají lidé, ale tvrdím, že jejich kvalita je transparentnější než běžná kvalita rozsudků v obchodních věcech. Je tomu tak proto, že tyto spory soudí lidé, kteří znají právo z obou stran. Jsou to advokáti, profesoři, obchodníci nebo jiní odborníci, ale nikdy nestojí názorově jen na té jedné straně. Rozhodčí soud také funguje na trochu jiném principu než běžný soud. Nejběžnější je, že si obě strany vybírají po jednom rozhodci. Tito jimi vybraní rozhodci se shodují na předsedovi rozhodčího senátu. Strana sporu si tedy může zvolit rozhodce, o němž je přesvědčena, že danou problematiku ovládá a má důvěru v jeho schopnost rozhodnout. Jakých chyb se podnikatelé při samotném rozhodčím řízení nejčastěji dopouštějí? O nějakých zvláštních chybách asi mluvit nejde. Strany, které se u nás soudí častěji, velice oceňují, že rozhodci se chovají neformálně, že řízení vedou vesměs v přátelské atmosféře a nehrají si na někoho, kdo stojí vysoko nad všemi ostatními a dává to najevo. Samozřejmě jsou případy, kdy jsou strany hájeny hůře, ale to je otázka advokátů těch kterých stran. Rozhodčí řízení je tedy rychlejší než řešení sporu před řádným soudem. Následuje ale také rychlé vymožení práva? Rozhodčí nález má stejnou váhu jako rozsudek řádného soudu. Proto je možné v případě, kdy jedna strana řízení nesplní své povinnosti vyplývající z rozhodčího nálezu, využít i exekutory. Se soukromými exekutory jsme měli v poslední době převážně dobré zkušenosti. Pro podnikatele to výrazně zvyšuje atraktivnost takovéhoto způsobu řešení sporů. U rozhodčího soudu se jim výrazně zkracuje doba od podání žaloby k rozhodnutí a pomocí exekutorů se nyní mohou také rychleji domoci výkonu rozhodčího nálezu. Když obchodní partner odmítne dát do smlouvy klauzuli o řešení sporů u rozhodčího soudu, mám být na pozoru, zda již dopředu nechce plnit své závazky? Pokud tyto nekalé úmysly nemá, čím ho mám přesvědčit? Neochota sjednat rozhodčí doložku je jedním z faktorů, který by měl vést k větší obezřetnosti ohledně partnera. Jestliže myslí obchod vážně a seriózně a chce splnit vše, k čemu se zavázal, pak mu tento způsob jak se rychle dostat ke svému právu nemůže vadit. Důvodem k jeho odmítnutí ale může být i neznalost fungování rozhodčího řízení. Pak mu lze argumentovat rychlostí rozhodování, jeho neformálností, cílem rozhodčího řízení nalézt rozumné řešení a ne jen vynést formálně správné rozhodnutí. Výhodou je i možnost jmenovat rozhodce, o němž je přesvědčen, že je pro danou oblast odborníkem. Změní se něco pro český rozhodčí soud po vstupu do Evropské unie? Samotné organizace a fungování rozhodčího soudu se tato změna nedotkne. A to z několika důvodů. Prvním je skutečnost, že rozhodčí řízení je už natolik „zinternacionalizované“, že zdaleka přesahuje evropský rozměr. To dokládá i N ewyorská úmluva z roku 1958, která se týká uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, k níž se přihlásilo více než 130 zemí. Druhým důvodem je, že všechna současná evropská (ale i světová) arbitrážní centra jsou používána bez ohledu na hranice a na Evropskou unii. České firmy se běžně soudí například v Rakousku, Francii či třeba Velké Británii, zahraniční pak třeba v České republice. Fakt členství v Unii v tom nehraje žádnou velkou roli. V úpravě rozhodčího řízení se po vstupu do EU prakticky nic nezmění. Lze ale očekávat, že naroste počet zahraničních sporů, které bude náš rozhodčí soud řešit. Setkal jsem se s názorem firem, že po vstupu do EU pro ně může být problémem, zda jim zahraniční partner zaplatí včas, nebo zda vůbec zaplatí. Ptají se, jak mají v tomto ohledu postupovat, jak ověřit menší či střední firmu v jiné členské zemi, její platební morálku? Jak se pak mají domoci svého práva a svých peněz? Problém jim může dělat znalost práva jiné země EU. Při prověřování partnerovy firmy asi nikdo moc nepomůže. Ověření platební morálky je příliš drahé a v podstatě ani ono asi stoprocentně nezaručí, že firma bude platit. Dobrou cestou je sjednat si do smlouvy rozhodčí doložku a v případě prvních problémů předat spor rozhodčímu soudu. Pak, když je nález v prospěch české firmy vydán, nalézt v dotyčné zemi toho, kdo rozhodčí nález vykoná. A soukromí exekutoři pracují velmi rychle i v zemích Unie. Dovolte příklad z praxe. Česká firma má problémy dostat peníze od irského partnera. Smlouvu, v níž by mohla uvést rozhodčí doložku, ale uzavřenu nemá. Celý obchod se odehrál na základě objednávky irské firmy. Má tato firma nějaké šance domoct se svého práva?

Rozhodčí doložka nemusí být jen ve složitých smlouvách. I objednávka a její potvrzení zakládají smluvní vztah. Proto česká firma m
ůže na každé objednávce mít napsánu doložku o řešení sporů u rozhodčího soudu a požadovat od irského partnera, aby takto doplněnou a podepsanou objednávku zaslal zpět.

Přesto mohou mít zejména malé a střední firmy obavy, zda v cizím prostředí mají šanci uspět.

České firmy by měly překonat ostych a za svými penězi jít. Ten, kdo dluží a je finančně zdravý, nese také všechny náklady sporu, tedy i na výkon práva. Když mi má zahraniční partner zaplatit 1. dubna a neudělá tak, 15. dubna se ho zeptám proč nezaplatil, tedy připomenu pohledávku, 30. dubna se znovu připomenu a pokud obratem obstojně nevysvětlí důvod, proč peníze ještě nemám, podávám na něj 1. května u rozhodčího soudu žalobu (samozřejmě mám-li sjednánu rozhodčí doložku). České firmy se nemusí nijak dramaticky zatěžovat právem dané země nebo unijním právem a jeho specifikami. I odborníci mají někdy problém se v množství evropských zákonů vyznat, a přesto systém dobře funguje.

Váš recept je tedy: zažalovat a pak uplatnit exekuci?

Když je sjednána doložka o rozhodčím řízení, je tohle rychlá cesta jak se dostat ke svým penězům. Někdy stačí i připomenutí v poslední upomínce, že bude předáno k řešení rozhodčímu soudu. Znovu zdůrazňuji: České firmy by měly za svými penězi v Evropě jít. Pak se stane v Evropě známým, že české firmy si nenechají neseriózní jednání líbit a jsou při vymáhání svých práv důsledné. Neseriózní firmy z členských zemí EU pak odpadnou. V této souvislosti mě napadá staré, údajně chilské přísloví: „Nejen proti vlkům obracím svůj hněv, ale i proti ovcím.“ České firmy se občas chovají jako ovce. Musejí se chovat sebevědomě, nenechat problém vyhnívat, ale rychle ho řešit. Většina českých malých obchodníků a podnikatelů je stejně schopná, ne-li schopnější než jejich partneři v EU, ale rozdíl je v jejich sebevědomí. Čas po 1. květnu znamená pro řadu českých firem, které budou chtít v EU působit, možnost nových sporů, a proto by se na to měly připravit a sjednávat doložku o rozhodčím řízení. Mohu říct, že rozhodčí soudy pracují v Evropě standardně.

**DOPORUČENÉ ZNĚNÍ DODATKU S ROZHODČÍ DOLOŽKOU K EXISTUJÍCÍM SMLOUVÁM:

Smluvní strany se dohodly na uzavření dodatku č. ……. ke smlouvě č. ……. ze dne ……. v tomto znění: „V šechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v P raze podle jeho Řádu třemi rozhodci ustanovenými podle tohoto Řádu.

*) Strany se zavazují splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.“

*) Alternativně je možno zapracovat toto ustanovení: jediným rozhodcem určeným podle jeho Řádu V ………………………. dne …………….

DOPORUČENÉ ZNĚNÍ ROZHODČÍCH DOLOŽEK DO SMLUV

„V šechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v P raze podle jeho Řádu třemi rozhodci ustanovenými podle tohoto Řádu.

*) Strany se zavazují splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.“

*) Alternativně je možno zapracovat toto ustanovení: jediným rozhodcem určeným podle jeho Řádu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče