V Evropě je břímě nejvyšší

04. června 2007, 00:00 - PETR GOLA
04. června 2007, 00:00

DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ Snížení daní je osvědčeným prostředkem k nastartování ekonomického růstu. Jak se ovšem zdá, Evropa tento nástroj nepotřebuje. Unijní daňové zatížení totiž nemá ve světě obdoby. Celkové povinné odvody jsou v evropských zemích podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa.

DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ Snížení daní je osvědčeným prostředkem k nastartování ekonomického růstu. Jak se ovšem zdá, Evropa tento nástroj nepotřebuje. Unijní daňové zatížení totiž nemá ve světě obdoby.

Celkové povinné odvody jsou v evropských zemích podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Hlavním důvodem jsou štědré evropské sociální systémy, které jsou náročné na dostatek finančních prostředků.

KAŽDÝ PĚKNĚ ZA SVÉ

Ve Spojených státech amerických, Jižní Koreji či Austrálii jsou lidé více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Například v Austrálii je nízké zdravotní pojištění, ale pouze 65 procent výdajů na zdravotnictví je hrazeno z veřejných zdrojů. V USA a Mexiku je to dokonce pouze 45 procent. Zbytek peněz proudí do zdravotnictví přímo od pacientů, a to buď hotově, nebo ve formě komerčního zdravotního pojištění. Jenom pro zajímavost, v Česku činí přímá spoluúčast pacientů pouze devět procent.

Do celkové daňové zátěže se počítají přímé daně, nepřímé daně a všechny ostatní povinné odvody (sociální či zdravotní pojištění). Ve vyspělých západoevropských zemích se přesouvá zdanění z přímých daní na nepřímé. Jedním z důvodů je skutečnost, že zahraniční investoři volí pro svou firmu zemi s nízkou sazbou daně z příjmů právnických osob. Nepřímé daně je naopak příliš netrápí.

Z evropských zemí je celkové daňové zatížení nejnižší v Irsku, na Slovensku a v pobaltských zemích. Velmi oblíbeným cílem zahraničních investorů jsou i země Skandinávie, i když jsou zde daně vůbec nejvyšší. Důvodem je vysoká vzdělanost občanů, legislativní vyspělost a jednoduchá administrativa.

NEJVÝNOSNĚJŠÍ DAŇ VE SVĚTĚ? DPH!

Daň z přidané hodnoty je nejdůležitějším zdrojem státního rozpočtu ve všech členských zemích OECD (v průměru tvoří třetinu všech příjmů). Základní sazba této daně se v Evropské unii pohybuje od 15 procent (Lucembursko a Kypr) do 25 procent (Dánsko a Švédsko).

V mimoevropských zemích je však daň z přidané hodnoty podstatně nižší a někde není zavedena vůbec (například v USA). DPH je ve světě nejvyšší v členských zemích Evropské unie, kde na základě směrnice Rady z roku 1992 nesmí být nižší než 15 procent. Členské země Evropské unie mohou v současné době uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby na vybrané zboží či služby.

V posledních letech dochází v Evropě ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Vlády se snaží vytvářet firmám co nejvýhodnější prostředí k dalšímu investování peněžních prostředků a zaměstnávání dalších pracovníků. Finanční prostředky vybrané na této dani se v členských zemích OECD podílejí na příjmech státu méně než výnos z daně z příjmů fyzických osob (pouze z 9,3 procenta oproti 26 procentům).

V Evropě se sazba daně z příjmů právnických osob pohybuje od 35 procent (Malta a Španělsko) až po pouhých 10 procent na Kypru. Velmi nízké daně platí rovněž společnosti v Irsku a zemích východní Evropy, které se snažily snížením daní přitáhnout zahraniční investory.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče