V Číně vyrábět nebudeme

22. září 2010, 15:03 - Pavel Hanslíček
22. září 2010, 15:03

Chceme do pěti let zdvojnásobit objem svých tržeb, říká šéf AutoCont CZ

Trh IT služeb v Česku klesl v uplynulém roce dle odhadů analytiků o dvacet procent. Zdá se, že obtížné období pro firmy podnikající v tomto sektoru ještě neskončilo. Alespoň to tvrdí někteří zástupci velkých firem z IT branže. „Krize ještě neskončila. Mediálně to možná tak vypadá, protože jsou jiná aktuální témata. V některých oborech, jako je třeba stavebnictví, naopak teprve recese začíná. Jiné obory včetně IT se zvedají. Ale jen velmi pomalu,“ říká Martin Grigar, ředitel společnosti AutoCont CZ, která s ročními tržbami kolem 2,5 miliardy korun a osmi stovkami zaměstnanců patří k nejvýznamnějším hráčům na tuzemském IT trhu.

EURO: Jak zvládl AutoCont období finanční a následně ekonomické krize? GRIGAR: Zatím se nám dařilo poměrně dobře a v některých oblastech jsme dokonce posílili. Naše tržby loni dokonce nepatrně stouply o půl procenta. Navíc jsme díky vyšší efektivitě dosáhli i většího zisku a celkově tak dopadli výrazně lépe než celý trh. Jeden z hlavních důvodů, proč jsme nepocítili velký propad tržeb, byl ten, že naši zákazníci pocházejí ze širokého spektra oborů. Největší problém měli ti poskytovatelé IT služeb, kteří byli závislí pouze na jednom zákazníkovi nebo na jednom segmentu. Tam pak stačí jeden zrušený kontrakt nebo jedna opožděná platba a firma se dostane do problémů s cash flow.

EURO: Nebyla krize v IT nakonec přece jen tak trochu virtuální? GRIGAR: Určitě ne. Zákazníci sice už i před krizí investovali do ICT mnohem uvážlivěji než dříve. Ovšem v loňském roce zcela jednoznačně spousta firem dramaticky snížila svoje náklady na IT, a to zejména na rozvojové projekty. To se týkalo hlavně firem centrálně řízených ze zahraničí. Ovšem krize nezasáhla všechny sektory stejně. Jsou obory, které vloni do ICT neinvestovaly téměř vůbec. Typicky jsme to viděli u našich zákazníků z oblasti dodavatelů automobilového průmyslu. Na druhé straně u některých zákazníků, jako jsou třeba telekomunikační operátoři, se krize neprojevila zastavením projektů, ale extrémním tlakem na snížení cen.

EURO: Před rokem 2008 firmy sháněly obtížně IT odborníky, zlepšilo se to? GRIGAR: Určitě, loňský rok rozhodně srovnal měřítka a nároky, zejména ty finanční, se jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů výrazně přiblížily. Ukazuje se, že každá krize je v konečném důsledku prospěšná, protože vás donutí pořádně se zabývat tím, co děláte a jak. A máte pravdu, že shánět pracovní sílu je o něco snazší. Ale určitě to neznamená, že by byl na trhu přebytek kvalitních lidí.

EURO: AutoCont je pro mnoho lidí spojen s projektem Internet do škol. Nelitujete zpětně, že jste se do toho obchodu pustili, zvážíte-li, kolik to přineslo negativních ohlasů? GRIGAR: Určitě ne, naopak jsme na ten projekt docela hrdí. Když se zeptáte kohokoliv v AutoContu, tak vám to potvrdí. Je potřeba od sebe oddělit vlastní projekt a jeho mediální obraz. Kontroverze, kterou v něm viděla média, byla ve způsobu, jak se měl ten projekt vypsat a jakým způsobem se měly peníze určené na něj distribuovat – jestli centrálně, nebo jinými způsoby. Nicméně v okamžiku, kdy byl koncept zvolen – a ten způsob byl zcela mimo nás – a byla vypsána veřejná zakázka, tak jsme vyhráli soutěž a projekt jsme zrealizovali přesně podle zadání. Byl velice zajímavý po organizační i technické stránce. I po skončení centrálního financování s námi 2200 škol uzavřelo další smlouvy na zajištění provozu, a ještě dnes – tedy celých šest let po skončení projektu – neustále poskytujeme podporu osmi stovkám škol. Z toho usuzuji, že pro školy byl tento projekt užitečný. Navíc jsme se hodně naučili v oblasti řízení velkých projektů, výstavby a provozu rozsáhlé infrastruktury.

EURO: Dnes tvoří veřejná správa a společnosti spojené se státem velkou část klientů AutoContu. Jen namátkou jmenujme Letiště Praha, ministerstvo spravedlnosti, magistrát města Ostravy, Lesy ČR nebo ČEZ. Cože jste v této oblasti trhu tak úspěšní? GRIGAR: Mě vždy překvapí, když se někdo diví, že AutoCont pracuje pro významné státní instituce. Jsme na trhu 20 let, máme stovky zaměstnanců a je tedy jasné, že tak velká firma se musí podílet i na určité části státních zakázek. Přitom je dle našeho názoru náš podíl na celkových investicích státu do ICT menší, než je náš celkový tržní podíl. Rozhodně stát jako zákazník je vždy velice zajímavý, žádná velká firma nemůže tuto sféru pominout. A proč jsme úspěšní? Musíte se zajímat o nové trendy a příležitosti, investovat do rozvoje lidí, jejich znalostí a know how. Také číst správně zadání a dlouhodobě pracovat na tom, aby v okamžiku, kdy stát přijde se zajímavými projekty, jsme na ně byli připraveni. A na druhé straně nejsme úspěšní jen ve státní, ale i v komerční sféře. Pracujeme například pro společnosti, jako je Škoda Auto, Telefonica O2, Ahold Czech Republic, Česká spořitelna, RWE Transgas a pro řadu dalších velkých firem.

EURO: Přesto – děláte největší projekty ve státní správě, nebo v komerční sféře? GRIGAR: Historicky je naším nejrozsáhlejším projektem určitě Internet do škol. Druhý největší projekt je dlouhodobý kontrakt na outsourcing provozu koncových zařízení a serverů ve společnosti Telefonica O2. Pokud bychom měli hovořit o projektech z poslední doby, tak složitostí i rozsahem jsou významné například IT projekty, které realizujeme pro holding Synot.

EURO: Jaké má AutoCont plány do budoucna? GRIGAR: Změny vyvolané krizí z konce roku 2008 nás donutily zastavit a zamyslet se. Udělali jsme si podrobné kalkulace v jednotlivých oblastech ICT a došli k závěru, že nastala správná doba na expanzi. Počítáme, že v horizontu čtyř až pěti let AutoCont zdvojnásobí své tržby. Chceme se zaměřit na růst na slovenském trhu a také vstoupit do oblastí v ICT, kde dnes nepůsobíme. Porosteme především organicky, ale v některých oblastech to bez akvizic nepůjde. V tomto směru počítáme, že již letos oznámíme některé konkrétní dohody o převzetí konkurenčních IT firem.

EURO: Jako jedna z mála velkých tuzemských IT firem si vyrábíte vlastní počítače, budete v tom pokračovat? GRIGAR: Stále máme řadu zákazníků, kteří jsou na tyto počítače zvyklí, oceňují jejich kvalitu a také naši schopnost designovat výpočetní techniku dle jejich potřeb. Na druhou stranu musím říci, že výroba a prodej vlastní výpočetní techniky tvoří jen malou část našich výnosů. V AutoContu přitom vzniká jen technologický návrh, jak počítače mají vypadat. Ovšem stále se naše počítače nevyrábějí v Číně, ale v Česku, podporujeme tak domácí zaměstnanost.

EURO: Jaké nejdůležitější trendy v IT můžeme očekávat v příštích letech? GRIGAR: Všeobecně je to konsolidace IT technologií. Všechno kolem IT se u firem postupně vyvíjelo různým způsobem a kombinace technologií se časem staly natolik složitými, že se velice obtížně řídí a udržují v přiměřených nákladech. Co obecně děláme nyní nejčastěji, je právě konsolidace infrastruktury a aplikací tak, aby se utvořil celek, který je zákazník schopen uřídit a hlavně smysluplně využívat.

* BOX MARTIN GRIGAR** (48) Vystudoval informatiku na dnešní Masarykově univerzitě (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně – pozn. red.). Po studiu nastoupil jako programátor do Tesly Brno. V roce 1991 založil a několik let vedl brněnskou pobočku společnosti AutoCont. Od roku 1996 pracoval v pozici obchodního ředitele pro ČR a v roce 1998 se stal ředitelem a předsedou představenstva AutoContu CZ. Na veletrhu Invex a Digitex byl vyhlášen Osobností české informatiky a telekomunikací pro rok 2006. Je ženatý, má dvě dospělé děti. Rád sportuje, cestuje, zajímá se o architekturu 20. století a kvalitní víno.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče