Už žádné funusy

25. května 2012, 13:40 - Jakub Křešnička
25. května 2012, 13:40

V českém domě v Londýně chceme zajímavé lidi. Gotta ani Vondráčkovou nezveme, říká místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval

Přestože do vypuknutí letních olympijských her v Londýně zbývá ještě více než rok, vstupenky, které dal český výbor do volného prodeje, bleskově mizí. „S téměř nulovou reklamou jsme již prodali téměř všechny vstupenky. Původně jsme měli strach, že o ně nebude takový zájem, protože jsou příliš drahé,“ vysvětluje místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.

Euro: Kde se tedy ještě dají vstupenky sehnat? Většinu vstupenek prodávají tři vybrané cestovní kanceláře Čedok, IBTravel a CK SLAN tour v balíčcích i s cestou a pobytem. Byli jsme totiž požádáni mezinárodním olympijským výborem, abychom většinu prodávali tímto způsobem a abychom zároveň měli kontrolu nad cenou balíčku, aby nebyla extrémní. Prodávají se od dvanácti tisíc korun. Ale jiné stojí i padesát tisíc. Londýn nemá zájem, aby tam přijela parta baťůžkářů a spali ve stanech a ničili město. Olympiáda je přece jenom komerční záležitost, stojí obrovské miliardy a pořadatelé chtějí, aby se peníze aspoň částečně vrátily zpátky. Potom máme v pravidlech, že část lístků musíme dát do přímého prodeje. Prodáváme je přes Ticketstream a na některé disciplíny už není ani jeden lístek. Část vstupenek má také olympijský výbor pro své vlastní použití, pro partnery, pro hosty, ale těch je málo.

Euro: A koho zvete? Nezveme podle obličejů, ale podle funkcí. Mezinárodní olympijský výbor vytvořil naprosto jasný reglement a řekl, kdo je oficiálním hostem. Je to prezident republiky, předseda vlády, předseda senátu a předseda Parlamentu, ministr školství a další ministři, kteří mají pod sebou sport – obrany a vnitra. Samozřejmě můžeme pozvat i jiné. V minulosti jsme zvali třeba pana Janotu, který byl obrovským fanouškem sportu a strašně poctivý člověk. Kdyby nebylo jeho, tak dnes sport nemá už vůbec nic.

Euro: Kolik jste nakoupili nejdražších lístků? Nejdražší jsou za 2012 liber na áčkové zahájení. Objednali jsme jich deset, ale nedostali jsme ani jeden. Abych řekl pravdu, netrápí mě to.

Euro: Ale celkem bylo k dispozici třikrát více vstupenek než na poslední letní olympiádu. Jak se vám podařilo získat jich tak hodně? Asi pětkrát nebo šestkrát jsme jednali s organizátory. A velmi jsme na ně tlačili, že chceme hodně lístků. Pečlivě a dlouho jsme zvažovali, o jaké disciplíny nám jde. Takže jsme třeba téměř oželeli závod na 100 metrů s Usainem Boltem, i když je nám líto, že na trháku celé olympiády nebude skoro žádný Čech. Říkali jsme: Sice stojíme o zahájení a zakončení her, ale jestli nám můžete dát místo jednoho na zahájení dva lístky na oštěpařku Báru Špotákovou, dejte nám radši je. Protože ona aspiruje na zlatou medaili. Jasně jsme vymezili naše zájmy. A díky tomu jsme získali na Špotákovou 800 lístků, to je skoro šedesátina stadionu. A tak jsme se dohadovali i o další trháky olympiády. Třeba finále mužů basket. Sice jsme také nějaké chtěli, ale dáváme přednost ženskému basketbalu, protože mají větší šanci, že se budou kvalifikovat na finále. Stejně tak na veslaře Ondru Synka. Máme výborné pětibojaře, tam jsme chtěli 1000 lístků, které byly relativně drahé, ale sehnali jsme jich jen 300. Celkově jsme se snažili držet českou stopu.

Euro: Do jakých českých sportovců vkládáte největší naději, že se vrátí s medailí? Já jsem veslař, takže je to jasné. I když je těžké odhadovat, myslím, že právě Bára má velkou šanci. Pak samozřejmě střelci, snad nebyla olympiáda, aby se netrefili do nějaké medaile. Doufáme i v úspěch moderních pětibojařů nebo na divoké vodě. A všichni čekají, co Martina Sáblíková na kole.

Euro: Budou se nějak navyšovat odměny pro medailisty? Jsou pořád stejné a nemáme v plánu je měnit. Navyšovali jsme je před Pekingem z milionu na milion a půl korun. Ale záleží na tom, jestli vyhraje družstvo nebo individuál.

Euro: Bylo třeba připravovat tak velkou kampaň už více než rok dopředu, když lístky tak rychle mizí? Myslíme, že marketingový potenciál olympijských kruhů a olympismu je silný. Opravdu stojí za to, se tam vydat, dalších dvacet let se to už nikomu nepodaří, takhle blízko jen tak olympiáda nebude. Když se ale přeneseme od ekonomické nebo marketingové stránky k duševní, je jasné, že olympismus je trošku jiný sport. Je to daleko širší pojem. Už baron Pierre de Coubertin vyznával antickou formu sportu, kdy sportovcem byl inteligentní člověk zabývající se uměním, vědou, byl fyzicky zdatný, chtěl se vzdělávat a hlavně hrát fair play. To jsou velmi důležité hodnoty do života, které jsou však dnes bagatelizovány různými komerčními pohledy na věc.

Euro: Na koho se kampaň zaměřuje? Program máme rozdělený na několik částí, zaměřujeme se na všechny. Nejvíce by ale měl dopadat na děti. Celá jedna část je věnována dětem mezi 10 a 12 lety. V tomto věku si mládež utváří své životní hodnoty a dokáže je přijímat. Vytvořili jsme pro ně program, který se jmenuje Každý může být vítězem. Úvodní spot hovoří o tom, že vrcholový sport mohou dělat statisticky tři procenta obyvatelstva. Tento program se ale soustředí na zbývajících 97 procent. Konečně Coubertinovo heslo se dá také přeložit jako „Není důležité zvítězit, ale bojovat“. Že důležitá je cesta, a ne cíl.

Euro: Jakou máte na kampaň prozatím odezvu? Teď se chystáme analyzovat první výsledky. Na léto si dáváme pauzu, protože významnou složkou jsou pro nás děti, a ty tu o prázdninách nejsou. Celá kampaň se skládá z několika částí. Po českých městech jezdí putovní výstava a vedle ní autobus, typický double-decker. Pak program Každý může být vítězem a další doprovodné akce. Znovu začneme po prázdninách a chceme je doplnit čtením v knihovnách. Ve spolupráci s ČT připravujeme další projekt, v jehož rámci bychom chtěli objet stovky míst v zemi a organizovat výherní akce. Chceme pečlivě v každém městě i vesnici vytáhnout slavné sportovce z minulosti a ukázat jejich příběh. A také současné reprezentanty. Zapojíme i facebook, aby akce byly interaktivní.

Euro: V některých městech, která již double-decker objel, se bývalí sportovci připojili. Jaká je odezva z jejich strany? Třeba v Brně nám vynadala půlka klubu olympioniků, že o naší akci málo věděli a že ještě něco mohli připravit. Chceme hlavně přitáhnout pozornost lidí na sportovce z jejich blízkosti, aby cítil silnou podporu. A pak mu třeba soused dovolí, že si u něj ve sklepě může nechávat kolo. A měl radost, že sportovci pomáhá k úspěchu.

Euro: Akce by měla stát čtrnáct milionů korun. Kdo ji bude hradit? Bude stát ve finále samozřejmě mnohem víc. Peníze dodá celkem 40 subjektů. Pro nás je nejprestižnějším sponzorem mezinárodní olympijský výbor, který bude hradit asi patnáct procent nákladů. Dále přispějí kraje, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zahraničí, kultury, pro místní rozvoj respektive Czech Tourism, ministerstvo obrany, které se prezentuje armádními sporty a ministerstvo vnitra. Pak máme spousty komerčních sponzorů. Dáváme si ale pozor, aby podpora nešla z peněz vyčleněných na sport, který je na tom dneska velmi špatně.

Euro: Vyvrcholením bude otevření Českého domu v Londýně. Jak bude fungovat? Inspiroval jsem se svým zážitkem. Na minulou olympiádu do Pekingu jsem pozval svého kolegu z práce, Holanďana. Hned první den jsme vyhráli první zlatou medaili, získala ji střelkyně Kateřina Emmons. V českém domě jsme vítězství oslavovali, hráli jsme hymnu, nastupovali a gratulovali. A ten můj kolega říká: Hele, takhle vy pořádáte slavnosti? My podobně děláme funusy. Pak mě pozval do jejich olympijského domu. Ten byl na rozdíl od našeho veřejně přístupný, bylo tam asi pět tisíc lidí. Ten den skončila jako druhá nebo třetí holandská judistka, pobíhala ještě v kimonu, oslavu moderoval nějaký jejich Leoš Mareš, hrála kapela. Prostě bylo veselo. Když se jí zeptali, co chce říci svým fanouškům, povídá: Já vám chci říct, že vás mám strašně ráda! A rozeběhla se a skočila mezi lidi šipku. Oni ji chytli a zvedli na ruce – a ona jela po těch rukou až na konec davu a zpátky. V tom okamžiku jsem si uvědomil obrovský rozdíl mezi českým a holandským přístupem. Vždyť pro toho mladého člověka je to možná nejšťastnější den v životě, a když ho má strávit potřásáním rukou s potentáty, kteří ho ve 22 letech ani nezajímají, není to zase taková zábava. Ale být na obrovské párty, kde je středem pozornosti a kde si může skočit do davu a kde cítí, že ho ty lidi milují, to je prostě úžasné.

Euro: Bude tam prostor pro prezentaci českých firem? Které to budou? Naši největší partneři se rekrutují z nejbohatších firem, protože podporovat český olympijský tým není nic laciného. Pak jednáme třeba s výrobcem hodinek Prim, což sice není náš partner, ale ztělesňuje dobrou tradici a výrobek, jímž se můžeme pochlubit. Prezentovat se bude i firma AlpinePro, což je mladá dynamická česká firma, která zastínila naše předchozí partnery. Pracujeme i na perfektním merchandisingu, aby naši fanoušci nechodili jako obvykle v hokejových dresech, ale v těch aktuálních, které by měly být i cenově dostupné a k mání přímo na místě.

Euro: Budou v domě vystupovat i nějací čeští umělci? Nezveme ani Karla Gotta ani Helenu Vondráčkovou. Stojíme o zajímavé a neotřelé lidi. Cílovou skupinou by mohli být lidé mezi 18 a 35 lety. Mohli bychom pozvat odpovídající kapely, jako třeba Nightwork, které si dělají legraci ze všeho a umějí zpívat i anglicky. Najmeme českého i anglického moderátora, protože se chceme prezentovat i před britským publikem.Chceme během těch čtrnácti dní ukázat, co je Česko. Prezentovat současné Čechy a moderní věci.

Euro: Sportovní dresy, které chcete v domě prodávat, šije AlpinePro. Kdo ale připravuje oděvy pro nástup, když dosavadní dodavatel OP Prostějov zkrachoval? Dříve jsme nastupovali více či méně v konfekci. Letos jsme si vytvořili návrh, jak by měly oděvy vypadat, a budeme vybírat firmu, která je připraví. Výběrové řízení bychom měli do konce prázdnin uzavřít. Vítěz musí komunikovat se sportovní kolekcí.

===== Jiří Kejval (44, 30. 1. 1967)

*Po absolvování Fakulty stavební ČVUT založil roku 1991 společnost Techo na výrobu osvětlení, kancelářských doplňků a nábytku.
*Techo má pobočky ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, Chorvatsku, Rusku, Gruzii a na Ukrajině.
*Byl profesionálním veslařem, dodnes se sportu věnuje.
*Od roku 1997 je předsedou Českého veslařského svazu a od roku 2009 místopředsedou Českého olympijského výboru pro ekonomiku a marketing. *Je spoluzakladatelem nadace Prostor na podporu české architektury a designu. *Je ženatý a má tři děti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče