Už vidím stavět glajchu

09. června 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
09. června 2003, 00:00

Mezi ekonomy je také dost těch, kteří náš vstup do Evropské unie podporují. Petr Zahradník k nim patří.Tím hlavním důvodem je to, že nemůžeme stát opodál.

říká hlavní ekonom Conseq Finance Petr Zahradník

Mezi ekonomy je také dost těch, kteří náš vstup do Evropské unie podporují. Petr Zahradník k nim patří.

* Jaký hlavní důvod byste uvedl pro náš vstup do Evropské unie?

Tím hlavním důvodem je to, že nemůžeme stát opodál. V případě, že bychom dnes nevstoupili a ostatní kandidátské země ano, tak by se určitě velmi změnily vstupní podmínky, a to negativně ve vztahu k pozici České republiky. Nejde ale jenom o ekonomické podmínky, ale i to, jak bychom byli vnímáni celkově. Vždyť mimo EU už jsou dnes pouze státy jako Srbsko, Chorvatsko, Bosna, tedy nestabilní region jihovýchodní Evropy.

* Do EU ale budou vstupovat v roce 2007 Bulharsko a Rumunsko. Nebyl by vstup pouze ve třech lepší? Nepodařilo by se nám tak vyjednat výhodnější podmínky?

Oba zmíněné státy ale budou vstupovat do EU v roce 2007 na základě již dojednaného harmonogramu. Česká republika by však byla v pozici státu, který odmítl vstup v době, kdy byl pozván. Nejenom orgány EU, především komise, ale i jednotlivé státy by nám tento přístup daly velmi tvrdě pocítit a dovedu si představit, že by nám vytvořily řadu překážek, kterými by nám vstup znemožnily, či alespoň zkomplikovaly.

* Neobáváte se toho, že s ohledem na rozdílnost průběhu hospodářského cyklu může české hospodářství zažít delší dobu pomalejší růst, případně oslabení?

Nedomnívám se, že vstup do Unie by měl dlouhodobě něco změnit na nadprůměrnějším hospodářském růstu v porovnání s růstem celé EU. Bez ohledu na různý hospodářský cyklus zde máme ještě určitý transformační potenciál, přičemž HDP u nás je stále ještě na úrovni 62 % průměru EU. Bez ohledu na to, zda vstoupíme či nikoli, máme-li se považovat za kultivovanou zemi a ekonomiku, tak tento potenciál musíme překonat. Právě potřeba vyšších investic u nás bude zárukou i stálého vyššího hospodářského růstu. Ale podtrhuji - překonání této produkční mezery bude záviset jenom na nás samých, a na nikom jiném.

* Existuje v současnosti vůbec ještě prostor pro národní hospodářskou politiku?

Jsem přesvědčen, že ano. A to bez ohledu na stále se sjednocující ekonomické podmínky a prostředí, bez ohledu na tu poměrně složitou spleť v rámci strukturální a kohezní politiky bude vždy záležet na aktivitách ekonomických subjektů a koneckonců i na politicích, jak konkrétní rozvojový program naplní, zda na něj budou schopni sehnat peníze na dofinancování.

* Jsme dnes už dostatečně připraveni na čerpání financí z evropských fondů?

V současnosti jsme na tom již relativně dobře. Ale ve druhé polovině devadesátých let a ještě na jejich konci mi to připomínalo jakousi hru na Evropu. Ústně jsme sice deklarovali, že se snažíme připravovat, ale skutečnost tomu příliš neodpovídala. Mám na mysli především předvstupní programy, jako je SAPARD nebo ISPA, které u nás byly zaváděny poměrně rozpačitě. Právě tyto předvstupní programy byly takovým testem jak vstoupit do rodiny standardních strukturálních programů. V současnosti je můj náhled na naše schopnosti optimističtější. Nejenom státní, ale i podnikatelská sféra jako taková, například Hospodářská komora ČR a její regionální organizace, již velmi dobře vědí, o čem je řeč. Podnikatelé jsou již dnes schopni vzájemně komunikovat, informovat se, a ty informace si nenechávat pro sebe, ale rozdělovat je dál.

* Myslíte si, že síť informačních center HK a její činnost může ještě rok před vlastním vstupem mnohé ovlivnit?

Znovu bych připomněl, že regionální informační centra jsou již dobře připravena a že podnikatelům dávají servis na odpovídající úrovni. Spíše bych chtěl zdůraznit, že referendem nic nekončí, naopak začíná, a že je to prostor pro napravení některých případných časových restů. Na druhé straně se obávám, že v ČR existuje určité klima, kdy si sice někteří občané stěžují na nedostatek informací, ale že mnohým takový stav vyhovuje, protože si mají alespoň na co stěžovat. To ale neplatí pro podnikatele, protože ti ukazují určitou míru vyspělosti a odpovědnosti. Souhlasím ale s tím, že v Rakousku před připojením v roce 1995 byla informační příprava na zcela jiné, vyšší úrovni, pokud se týká intenzity oficiální kampaně.

* Neobáváte se, že vstup do konkurenčního prostředí EU bude znamenat zánik řady českých podniků?

Vstup bude určitě znamenat zvýšení oné pomyslné laťky. Přesto se neobávám, že by došlo k nějakým krachům, při nichž by zaniklo nějaké větší množství podniků, případně celých odvětví domácí ekonomiky. Expanze kapitálu především ze sousedních zemí se sice stane realitou, ale pro ty malé a nejmenší podniky se toho zase až tak moc nezmění. Pro ně bude stále oním klíčovým nejbližší okolí, tedy místní trh. Ke konfrontaci s konkurentem, který nabízí stejné zboží či služby v sousedních oblastech Rakouska či Německa, nedojde. Bezesporu silnější konkurence bude u těch větších, středních podniků. Tam již dnes existuje konkurence nejenom v oblasti vstupů či odbytu, ale i v oblasti vlastnictví. U některých slaběji fungujících podniků může dojít ke snahám o levné akvizice a převzetí.

* V Evropě jsou dvě protichůdné trendy, regulace na straně jedné, liberalizace na druhé. Co převáží?

Řekl bych, že to bude neustálý boj. Na začátku devadesátých let se vžil termín „pevnost Evropa“, který přesně odpovídal souboji obou naznačených trendů. Uvnitř hranic jednotného trhu existovala snaha po co největším uvolnění bariér, byť se neprosadila zcela. Navenek se naopak Evropa snažila prosadit co nejvíce regulativních předpisů, kterými by se v maximální míře obrnila vůči třetím zemím. Dnes už tento rozpor mezi oběma protichůdnými tendencemi není tak velký. Bezpochyby činnost takových institucí, jako je Světová obchodní organizace, učinila mnoho k odstranění mnohých cel, takže ani obchodní války mezi EU a USA už nejsou tak intenzivní. I uvnitř společného trhu se objevují spíše deregulační tendence, i když mnozí mohou některé požadavky v oblasti ekologie či ochrany spotřebitele považovat za nemístné zasahování do tržních principů. Existují ale i některé necelní či skryté překážky, jako je vyhlašování tendrů, kdy podmínky jsou stanoveny tak, že je jasné, že je nemůže vyhrát nikdo jiný než uchazeč z pořádající země. Celkově ale společný trh přináší takové podmínky pro svobodné podnikání, že to v evropské oblasti prakticky nesnese paralelu.

* Myslíte si, že je dnes Evropa již připravena na další sjednocovací proces? V tom bych byl opravdu trochu opatrnější. Zavedením jednotného vnitřního trhu na počátku devadesátých let, spuštěním měnové unie spolu se zavedením eura a nynějším masivním rozšířením, Evropská unie nejenom překročila svůj vlastní stín, ale do značné míry i své možnosti. V současnosti by bylo lepší, kdyby zmíněné tři klíčové procesy byly nějakým způsobem stabilizovány a usazeny. Projekt společné zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky je ještě větší sousto než přijetí společné měny či rozšíření. Již konflikty, které se začínají objevovat v oné mlhovině v rámci Konventu, ukazují, že cesta dalšího sjednocení nebude jednoduchá. Ač optimista, přiznám se, že bychom si měli dát na chvíli od těchto věcí pokoj, možná je intelektuálně promýšlet, ale nijak je vehementně politicky neprosazovat. Současné generaci už stejně tyto nové sjednocovací snahy efekt nepřinesou, a ta budoucí by jistě ocenila, aby byly co nejvíce promyšlené a co nejrozumnější. * Nevysává českou ekonomiku příliš rychlé a finančně náročné přizpůsobení se nejrůznějším normám EU? Tak je pravda, že to, na co měly západní státy a podnikatelské subjekty v nich čas zhruba od druhé světové války, my jsme museli stačit během daleko kratší doby, což pochopitelně přinášelo a bude přinášet určité problémy. Myslím si však, že to hlavní tempo přizpůsobení jsme zvládli, a nyní už budeme většinu přizpůsobovacích norem přijímat za pochodu. Kdybych to měl přirovnat k stavbě domu, tak už jenom probíhají takové ty dokončovací a úklidové práce. * Už vidíte glajchu?**

Rozhodně se tam už někde v tom posledním patře staví.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče