Už nebudeme jen platit faktury

12. května 2011, 13:47 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
12. května 2011, 13:47

... Marcem Corolerem

Evropa stále více žije zeleným diktátem. Země masivně investují do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, snižují emise oxidu uhličitého, podniky se snaží šetřit elektřinou. Tři pětiny z nich však stále svou spotřebu energie nesledují. „Už jen aktivním monitorováním je možné uspořit až 30 procent spotřeby. Pokud se někdo rozhodne do těchto technologií investovat, vložené peníze se mu vrátí velmi rychle, do jednoho až tří let,“ upozorňuje Marc Coroler, senior vicepresident pro střední Evropu společnosti Schneider Electric.

EURO: Mohl byste srovnat zájem zemí střední Evropy o investice do úspor energií se státy západní Evropy? COROLER: Nevidím velký rozdíl. Zájem o úsporné aktivity je srovnatelný v západní i ve střední a východní Evropě. Všechny země jsou na poli úspor energií hodně aktivní. Musí nad tím přemýšlet, když jsme se v Evropské unii zavázali do roku 2030 snížit emise CO2 na polovinu. A přitom víme, že do roku 2050 se spotřeba energií zdvojnásobí, takže každý, kdo tento oxid produkuje, musí uvažovat o energetické účinnosti, jinak nebude moci přemýšlet o nárůstu výroby. Důležité už není jestli, ale jak úspor dosáhnout. V první řadě je nutné naučit různé úseky, kde se energie spotřebovává, spolu komunikovat. Informace posílat na jedno místo, kde se bude rozhodovat o spotřebách a jejích korekcích. Chceme vlastně energetiku digitalizovat, říkáme tomu inteligentní sítě.

EURO: Co můžeme od těchto chytrých sítí očekávat? COROLER: O inteligentních sítích, tzv. smart grids, se hodně mluví, ale každý tím myslí něco jiného. Motivem pro jejich užití však musí vždy být tyto tři základní požadavky: redukce emisí, redukce spotřeby energie a aktivní ovládání sítě. Kdysi jsme jen platili účty energetickým společnostem, v budoucnu je třeba být v tomto směru mnohem aktivnější. Budeme monitorovat spotřebu energií a aktivně redukovat spotřebu. Například na střeše budov budou solární panely, budou dodávat energii zpět do sítě, a tím se spotřebitelé stanou v tomto koloběhu aktivními. Zároveň budou se sítí, jež se stane digitální, komunikovat a vyměňovat si informace, a tak přizpůsobovat dodávku energie předpokládané spotřebě v reálném čase.

EURO: Zatím je to ale spíše vize pro budoucnost, ne? COROLER: I když je dosud v začátcích, již reálně existuje. Zčásti funguje například ve fabrikách. Již teď mají mnohé na střechách obnovitelné zdroje. Chytré sítě ovšem vyžadují reakci. Jde o výměnu nejen energie, ale především dat a informací. Úkol redukovat CO2 nás k takovému přechodu prostě přinutí.

EURO: Jaký je vůbec potenciál tohoto byznysu v příštích 20 letech? COROLER: Odhad v oblasti inteligentních sítí na celém světě je v desítkách bilionů eur, rozmezí je široké – mezi patnácti až 50 biliony eur. Například celosvětové snížení spotřeby energie o pětinu představuje celoroční spotřebu energie země velikosti Francie.

EURO: Který segment je v Česku nejaktivnější v oblasti řízení úspor energií? COROLER: Nejvíc se o šetření mluví v průmyslu. Za posledních patnáct let tady vyrostla spousta nových závodů bez ohledu na provozní náklady. Šlo hlavně o to, aby se začalo hned vyrábět. Před deseti lety se o tuto problematiku nikdo detailně nestaral. Ani my, když jsme stavěli závod v Písku. Až v posledních třech letech jsme instalovali technologie, které nám snížily spotřebu energií o 23 procent. Takže průmysl je právě na tahu. Nemluvím přitom o výrobě, jež je energeticky nejnáročnější, ale hlavně o montovnách v automobilovém či elektrotechnickém průmyslu, které se šetřením provozních nákladů začínají zabývat. V dalších dvou třech letech se tato vlna díky nové evropské legislativě přelije k developerům, kteří začnou projektovat energeticky úsporné budovy a budou rekonstruovat ty existující. Třetí oblastí jsou datacentra, do nichž se sice v Česku v posledních dvou letech moc neinvestovalo, ale v dalších letech začne i do tohoto sektoru proudit více peněz.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče