Už je jasnější, od kdy platíte pozdě

06. prosince 2004, 00:00 - PAVEL REISER, advokát v Plzni
06. prosince 2004, 00:00

NOVELA OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU Zpřesnění některých ustanovení přináší novela obchodního zákoníku. Lepší definice se dočkaly otázky úroku z prodlení, existence bankovního účtu po smrti jeho majitele a podmínek ukončení takzvané prokury.

NOVELA OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU Zpřesnění některých ustanovení přináší novela obchodního zákoníku. Lepší definice se dočkaly otázky úroku z prodlení, existence bankovního účtu po smrti jeho majitele a podmínek ukončení takzvané prokury. Jednoznačné určení některých dosud sporných ustanovení přináší novela několika základních právních předpisů, která před několika dny vyšla ve Sbírce zákonů. Pro podnikatele jsou důležité především změny v obchodním zákoníku. JASNĚJŠÍ TERMÍNY ÚROKU Z PRODLENÍ

Nový paragraf § 369a obchodního zákoníku je reakcí na rozhodování soudů v konkrétních případech. Týká se práv věřitele ve vztahu mezi

podnikateli nebo ve vztahu mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi (či státními příspěvkovými organizacemi), jejichž předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb. Stanoví, že věřiteli vzniká právo na úrok z prodlení stanovený předpisy občanského práva, tj. na dvojnásobek diskontní sazby ČNB k prvnímu dni prodlení. V současnosti je tedy roční výše úroku z prodlení tři procenta. N ovela upřesňuje i související termíny: Pokud není uvedena splatnost ceny za zboží nebo služby, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž by bylo zapotřebí výzvy k plnění:

a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu (nebo obdobnou žádost o zaplacení),

b) není-li možno určit den obdržení faktury, tak uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

c) obdrží-li dlužník fakturu dříve než zboží nebo služby, tak uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody (zboží nebo služby) se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu před nebo při převzetí či ověření shody, tak uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.

 Dodavatel zboží nebo služby má právo požadovat úroky z prodlení jen v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti. Úroky z prodlení lze současně požadovat nejdříve po lhůtě splatnosti závazku. Nelze je však žádat, pokud dlužník (příjemce zboží nebo služby) není odpovědný za prodlení s placením - například když sice nezaplatil do doby splatnosti, ale důvodem tohoto jeho rozhodnutí je zpoždění plnění na straně dodavatele (tj. zatím není za co zaplatit).

Pokud by se účastníci dohodli o výši úroku z prodlení odchylně od předpisů občanského práva a tato dohoda by s ohledem na okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívala situace ve vztahu k věřiteli, byla by taková dohoda neplatná. Taková situace by například nastala, pokud by u zakázky v hodnotě deseti tisíc korun činil smluvní úrok z prodlení tisíce korun. V takovém případě by bylo možno požadovat pouze zákonný úrok z prodlení, spor by pak rozhodl soud. Žalobu na neplatnost takové dohody mohou nově podat i právnické osoby založené s cílem hájit zájmy malých a středních podniků (například různá profesní družení, komory apod.), což odpovídá směrnici Evropského parlamentu. Toto ustanovení se vztahuje pouze na smlouvy založené po 1. 1. 2005.

BANKOVNÍ ÚČTY NEZANIKAJÍ SMRTÍ

Dalším užitečným novým ustanovením je § 715a obchodního zákoníku, týkající se běžného a vkladového účtu. Podle něj nezaniká smrtí majitele běžného účtu smlouva o tomto účtu. Banka tedy dále pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z něj na základě příkazů, které jí dal jeho majitel a osoby jím zmocněné. Jestliže se banka hodnověrně dozví, že majitel účtu zemřel, zastaví následujícím dnem ty výplaty a platby z účtu, u kterých majitel účtu výslovně stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat. Plná moc udělená majitelem účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu jeho smrtí nezaniká, pokud z jejího obsahu nevyplývá, že má trvat pouze za života majitele účtu. Plné moci udělené do 1. 1. 2005 zanikají smrtí zmocnitele, pokud zmocnitel neprohlásí písemným právním úkonem s úředně ověřeným podpisem, že jím udělená plná moc k nakládání s peněžními prostředky na jeho účtu nezaniká po jeho smrti. Učiní-li zmocnitel takové prohlášení před bankou, nemusí být jeho podpis úředně ověřen. Prokáže-li se bance správce dědictví, ustanovený zastavitelem nebo soudem, má práva a povinnosti majitele účtu a banka se musí řídit jeho příkazy.

ZÁNIK PROKURY Další novinka se týká takzvané prokury. Ve stručnosti si jen připomeňme, že prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, ikdyž se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě a zapisuje se do obchodního rejstříku. Podrobnosti upravuje § 14 odst. 1 obchodního zákoníku. Do zákona byl nyní vložen zcela nový odstavec 7 paragrafu 14. Oproti dosavadní praxi určuje, že „prokura nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života“. Po smrti podnikatele může prokurista činit pouze úkony v rámci obvyklého hospodaření a je povinen podat neprodleně návrh na zápis tohoto omezení prokury do obchodního rejstříku. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. Obdobně jako prokura je upraven § 15 obchodního zákoníku, týkající se osob pověřených při provozování podniku určitou činností. Podle nového odstavce 3 nezaniká toto zmocnění smrtí podnikatele, pokud podnikatel výslovně nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. I zmocněnec však může činit pouze úkony v rámci obvyklého hospodaření. Úkony přesahující tento rámec může činit pouze se souhlasem dědiců a se svolením soudu. Jak postupovat u prokur (§ 14) a obchodní plné moci (§ 15), udělených před účinností novely zákona? Posuzují se podle dosud platných právních předpisů. Změnit to může pouze zmocnitel, pokud po 1. lednu 2005 výslovně prohlásí, že jím udělená prokura nebo plná moc nezanikají po jeho smrti a že prokurista je povinen postupovat dle § 14 odst. 7 obchodního zákoníku (či osoba zmocněná obchodní plnou mocí dle § 15 odst. 3). Takové prohlášení musí být písemné a s úředně ověřenými podpisy. V případě pochybností je třeba vykazovat se nejen výpisem z obchodního rejstříku, kde bude nejdůležitější uvedené datum vzniku prokury, ale též písemným prohlášením zmocnitele. Pokud se osoba nevykáže příslušnými listinami, nelze ji považovat za prokuristu nebo za zmocněnce. NOVELA OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU**

Číslo ve Sbírce zákonů: 554/2004

Účinnost: od 1. ledna 2005

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče