Úvěr, nebo leasing? Hlavně rychle a jednoduše

11. března 2008, 17:28 - Petra Pelantová
11. března 2008, 17:28

Daňová reforma zpřísnila podmínky, ale ne pro všechny

Když před pěti lety žádala východočeská firma Dřevotrik banku o úvěr, po nekonečných průtazích začala pochybovat, zda může s půjčkou vůbec počítat. Loni přitom měla společnost úvěr vyřízený téměř okamžitě. „Peníze jsme měli na účtu během několika dní,“ vypráví majitel firmy Josef Stehno.
Tu samou zkušenost přitom popisuje další společnost - podlahářství Karela. Majitel Tomáš Karela potvrdil, že situace se během několika let zásadně proměnila. Zatímco před několika lety banka firmu důkladně prověřovala, chtěla znát podnikatelskou historii a bez předložení podrobných finančních výkazů mohl podnik na půjčku zapomenout, v současnosti je vše jinak. „Půjčku máte téměř ihned. A když žádáte u banky, kde máte několik let účet a která zná toky peněz na vašich účtech, vůbec to není problém,“ říká Karela.

Banky si firmy hýčkají

Ekonomika šlape, příjmy tuzemských podniků rostou, mohou si dovolit půjčovat vyšší částky a splácet vyšší sumy. Banky to dobře vědí a předhánějí se, kdo nabídne firmám a podnikatelům výhodnější úvěr. „Díky jednoduššímu procesu poskytování úvěrů není problém půjčovat ani relativně malé částky,“ poznamenala šéfka marketingu pro retailové bankovnictví Komerční banky Monika Truchlíková. Výjimkou tak dnes není třeba úvěr na počkání a bez doložení finančních výkazů. Zájem firem o půjčku přitom neustále roste. Boom firemních úvěrů ostatně dokazují i čísla centrální banky. Podle nich se totiž loni zvedly úvěry pro firmy a podnikatele o jedenadvacet procent, a jednotlivé banky to dokládají. „V loňském roce jsme poskytli podnikatelům a malým firmám úvěry v celkové částce o třiatřicet procent vyšší ve srovnání s rokem 2006,“ upřesnila Truchlíková čísla za Komerční banku. Možnost získat úvěr rychle a jednoduše s minimálními nároky na administrativu je přitom pro tyto klienty při výběru vhodného typu úvěru rozhodující, zdůraznila. Pozadu ale nezůstávají ani další banky. Například Česká spořitelna hlásí meziroční nárůst půjček pro podnikatele a malé firmy o pětadvacet procent. Jiřina Kasalová, šéfka oddělení úvěrů pro malé a střední firmy u České spořitelny, odhaduje, že i letos by měl být podobný vývoj. Nejvíce prý ale firmy oceňují rychlost a jednoduchost, a to někdy i za cenu vyšších sazeb. „Většinou se klient rozhoduje podle toho, na co a jak rychle finanční prostředky potřebuje. Existují úvěrové produkty, které zaručují rychlé vyřízení s minimální administrativou, což je zpravidla zohledněno ve vyšší úrokové sazbě,“ říká Kasalová. Podle ní navíc trh přinesl pozitivní změnu. Banky se totiž začínají orientovat i na financování začínajících klientů bez podnikatelské historie, což je pro podnikatele určitě pozitivní zpráva, uvedla. Experti z jednotlivých bank se shodují, že letos bude růst firemních úvěrů pokračovat, přestože do oblasti poměrně významně zasáhla daňová reforma. Ta platí od ledna a přinesla několik poměrně zásadních omezení. Mezi nejvýznamnější patří nové limity daňové uznatelnosti úroků. Uznatelnost úroků coby daňového nákladu je nově omezena výší úrokové sazby. Ta nesmí přesáhnout průměrnou výši mezibankovní sazby depozit s dvanáctiměsíční splatností, zvýšenou o čtyři procenta. „Kdybychom tedy vzali aktuální úroveň této sazby, tedy zhruba čtyři procenta, dostaneme se na omezení sazby v úrovni osm procent. Bude-li úroková sazba z poskytnutého úvěru vyšší, úroky zaplacené nad tuto úroveň nemůže firma zařadit mezi daňově uznatelné náklady,“ vysvětlila Truchlíková z Komerční banky. Tím ale výčet nových podmínek nekončí. Další novinkou je dodržení určitého poměru vlastního kapitálu a dluhu. Pro úvěry od spojených osob je to poměr vlastního kapitálu a dluhu jedna ku dvěma a u všech ostatních úvěrů potom jedna ku šesti.

Marže jak pro koho

Na první pohled se obě novinky, tedy omezení daňové uznatelnosti a zpřísnění poměru jmění firmy ku dluhu, zdají tak zásadní, že by mohly podnikání na dluh výrazně podražit. Jenže všechna tato omezení platí pouze v případě, kdy suma nákladů spojených s úvěrem, tedy úroků i všech poplatků, přesáhne milion korun ročně. A právě to je důvod, proč se reforma příliš nedotkne malých a středních podniků, které jsou klíčové pro ekonomku, ale i pro samotné banky. „Většina podnikatelů v tomto segmentu se totiž k zákonem stanoveným limitům na daňově uznatelné úrokové a jiné náklady spojené s úvěrem nepřibližuje,“ zdůraznila Truchlíková.
Minimální dopad reformy potvrzují i menší banky. „Zájem o úvěry výrazně roste i přes omezení daňové uznatelnosti. Banky se zaměřují na další zjednodušení přístupu k půjčkám a zrychlení vyřízení úvěru,“ uvedl za Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Podle něj navíc daňová uznatelnost úroků ani nebyla hlavním důvodem, proč si firmy úvěry berou. Kofroň rovněž zdůraznil, že „dostupnost úvěrů pro firmy je výrazně vyšší, úrokové sazby jsou stále velmi nízké, došlo navíc ke zjednodušení a zrychlení procesů“. „My například malé úvěry do třech milionů korun poskytujeme prakticky na počkání. Peníze má klient k dispozici do druhého dne od podpisu úvěrové smlouvy,“ upřesnil.
Pravdou ale je, že každá banka se chová jinak, výpočet úroků a marží je dost individuální a závisí na mnoha okolnostech. Pryč jsou sice doby, kdy firmy musely počítat s dvojcifernou úrokovou sazbou, ale zase získat marži 0,17 procenta nad Euriborem (4,18 procenta) se povede jen takové společnosti, jakou je energetický moloch ČEZ. Právě takovou sazbu, o které sní téměř každá společnost, vypočetli ČEZ bankéři, když vyřizovali úvěr 600 milionů eur na nákup sedmiprocentního podílu v maďarské ropné společnosti MOL.
I tak to ale se sazbami pro firemní klientelu není špatné, většina se jich vejde do osmi procent. Korporátní a vysoce bonitní klientela – jako třeba zmiňovaný ČEZ - se však může dostat mnohem níž. Naopak vycítí-li banka, že firma je v nouzi a úvěr nutně potřebuje, míří úroky směrem vzhůru.
Jan Heřman z oddělení řízení produktů České spořitelny si všímá, že zejména v souvislosti s hypoteční krizí došlo v Česku k nárůstu refinančních nákladů – tedy růst sazeb, za které si banky mohou půjčit na mezibankovním trhu. To nepřímo potvrzuje ministerstvo financí, protože zmiňovaný růst sazeb uvádí jako důvod, proč chce přehodnotit daňovou uznatelnost úroků. Náměstek ministra financí Peter Chrenko v tisku prohlásil, že resort financí se rozhodl přehodnotit daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček mezi nespojenými osobami. Důvodem je prý negativní reakce ze strany podnikatelů a stoupající úroky, které zdražují kapitál potřebný k dalším investicím v Česku. Změny tak možná nejsou u konce.

Rekord? Jen díky reformě

Stejně jako firemní půjčky zasáhla změna tuzemských daní leasingový trh. Ten ovšem na rozdíl od úvěrů pocítil dopady reformy už loni na konci roku. Důsledky změn totiž byly mnohem výraznější ještě dříve, než samotná reforma začala platit. Minulý rok tak byl díky reformě pro leasing opravdu výjimečný a české leasingovky si ho nemohou vynachválit. Poprvé od roku 2001 totiž rostl leasingový trh dvouciferným tempem ve výši 14,6 procenta a firmy financovaly obchody za 134,7 miliardy korun. Pro srovnání, v roce 1996 to bylo zhruba padesát miliard. O rekord se přitom postarala právě vláda. „Největší dynamiky růstu jsme dosáhli v posledních měsících roku po schválení reformy veřejných financí,“ vysvětlil šéf UniCredit Leasingu Jiří Matula. Daňová reforma, kterou poslanci vládní koalice prosadili a která platí od ledna, totiž přinesla pro leasingový trh několik zásadních změn. O jaké konkrétně jde? Prodloužila se minimální doba leasingu u aut, strojů i nemovitostí. Trvání leasingové smlouvy se shoduje s minimálním počtem odpisových let. U aut, osobních i nákladních, a také u strojů z druhé odpisové skupiny se prodloužila smlouva ze tří na pět. U strojů a zařízení spadajících do třetí odpisové skupiny se prodloužila lhůta ze tří na deset let. V případě nemovitostí se pak stejná doba mění z původních osmi dokonce na třicet let. Pokud navíc celkové roční leasingové nájemné jednoho podnikatelského subjektu přesáhne milion korun, nebude jedno procento z těchto leasingových splátek daňově uznatelné. Od prvního ledna také přestala platit hranice 1,5 milionu korun pro daňovou uznatelnost u osobních aut.

Leasing v útlumu

Nejprve se leasingovky nemohly shodnout, jak se trh po reformě změní. Výjimkou tak nebyly ke konci loňského roku kampaně, které varovaly, že reforma leasing znevýhodní nebo naopak zatraktivní. Pravdou ale je, že firmám změny nahnaly do kanceláří nové klienty, a tím i tučné výdělky. „Poslední kvartál se nakonec naše plány ztrojnásobily díky reformě,“ poznamenal člen představenstva Leasingu České spořitelny Pavel Ráliš. Hospodářské výsledky tak byly obzvlášť radostné. Například jeden z největších hráčů na trhu – ČSOB Leasing – oznámil na konci února, že loňský zisk vůbec poprvé přesáhl hranici miliardy korun. GE Money Auto zase půjčila klientům 8,7 miliardy korun.
V letošním roce experti předpokládají další růst trhu. „I když zopakování loňského nárůstu neočekáváme,“ prohlásil na nedávné tiskové konferenci prezident České leasingové a finanční asociace Martin Kofroň. Další dopady reformy nebudou podle Kofroně dramatické. Podle některých zástupců leasingových firem přinesl začátek letošního roku - díky obřímu nárůstu z konce loňska – ještě větší útlum na trhu, než který je pro první čtvrtletí každého roku typické. Ale firmy to zřejmě očekávaly a stihly se výtečně připravit. Některé totiž odstartovaly řadu netradičních a mnohdy štědrých lákadel. Jeden příklad za všechny. U ČSOB Leasingu získá nový klient k financování nového automobilu satelitní zabezpečení v hodnotě pětadvaceti tisíc korun. V případě koupě ojetého vozu má zákazník garantované servisní služby až do výše deseti tisíc korun.
Některé firmy se ale snaží novinky, které přinesl zákon, obejít. Fígl spočívá v tom, že klientovi nabídnou tříletou dobu splácení, ale s pětiletou délkou trvání smlouvy. Nájemce má ale možnost požádat kdykoli v průběhu leasingu o předčasné ukončení. No, a když bude kupní cena vyšší než daňová zůstatková cena, jsou splněny zákonné možnosti a splátky nájemného včetně mimořádného doplatku budou daňově uznatelné.

Firmy nemovitosti rády

A co firmy pomocí dluhu nejčastěji financují? V případě leasingu zůstává tradičně nejoblíbenější leasing dopravních prostředků, v drtivé většině osobních a lehkých užitkových vozů. Své zákazníky si ale získávají i nemovitosti. „Růst uzavřených a předaných obchodů o 71,5 procenta představuje financování nemovitostí leasingem v roce 2007 v hodnotě 1,289 miliardy korun, přitom o rok dříve to bylo 752 milionů,“ uvedl za UniCredit Leasing generální ředitel Jiří Matula. Kromě leasingu roste obliba nemovitostí i na úvěrovém trhu. „Období několika posledních let přineslo velký růst všech druhů úvěrů na financování výstavby komerčních či rezidenčních nemovitostí. Jedná se o specializované techniky kombinující prvky hypotečního a projektového financování,“ tvrdí šéf české pobočky HSBC Bank František Kopřiva. Podle něj ale prioritou firem ohledně účelu půjček zůstává jejich provoz. „Nejčastějšími účely námi poskytovaných úvěrů je financování provozního kapitálu firem, dále financování investic do nového zařízení, budov a technologií. Velmi časté je také financování zahraničního obchodu, takzvaný trade finance,“ řekl Kopřiva. Některé banky potvrzují, že se zvyšuje poptávka po financování investic do výstavby fotovoltaických elektráren a dalších projektů zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů energie.

Leasing vs. úvěr

Nelze jednoznačně říct, zda nebo na co je lepší úvěr, či leasing. Záleží na podmínkách, které jsou vždy individuální. Leasing coby forma financování byl dlouhou dobu nejvýhodnější i z toho důvodu, že byl nejdostupnější. Jenže tato výhoda se začala smazávat. Navíc v současnosti lze stále častěji získat u úvěru výhodnější podmínky než v případě financování na leasing. A navíc – což je pro řadu klientů zásadní – věc ihned přechází do vlastnictví kupujícího. Lze tedy předpokládat, že popularita úvěrů bude leasing dohánět, ale zatím mu nedýchá ani na záda.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče