Útok v rádiovém tichu

15. března 2011, 12:42 - Jakub Křešnička
15. března 2011, 12:42

Kosatky procházejí výcvikem, aby byly schopny lovu

Perfektně secvičený tým speciálních jednotek nasazovaný do tajných bojových akcí. Tak nějak by se dala popsat smečka kosatek dravých lovící ve vodách Pacifiku. Dosud si vědci mysleli, že tito savci komunikují během lovu v tak vysokých frekvencích, aby je kořist nezaslechla. Výzkum probíhající u pobřeží Kanady a Aljašky ale ukázal, že všechno je jinak.
„Musejí svou komunikaci utajit před potenciální kořistí a dosahují toho především omezením vokální aktivity, spíše než by měnily způsob hvízdání,“ popisují výzkumníci ve své studii publikované v žurnálu Behavioral Ecology and Sociobiology. V oblasti, na niž se zaměřili Volker Deecke ze skotské univerzity St. Andrews a Rüdiger Riesch z North Carolina State University, žijí dvě populace kosatek, rezidentní a tranzientní. Ty se liší jak v sociální struktuře, tak ve způsobu komunikace.

Na savce se musí jinak

Větší populací jsou takzvaně rezidentní velryby a oproti tranzientním skupinkám mají složitější společenské uspořádání, způsoby komunikace, ale hlavně se naprosto liší ve stravovacích návycích. „Rezidenti jedí ryby, zatímco tranzienti loví mořské savce, jakými jsou například tuleni nebo sviňuchy. Za těch čtyřicet let, co se tato zvířata zkoumají, vědci nikdy neviděli, že by rezident pozřel savce, či naopak,“ uvádí Deecke pro BBC.
Z rozdílů v přísné dietě vyplývají odlišné způsoby lovu kořisti. „Usedlíci“ se nemusejí nijak omezovat a pro lov ryb používají jakýsi „vestavěný“ echolokátor. Vydávají charakteristické cvakání vytvářející zvukové vlnění, které se odráží od ryb a umožňuje dravcům určit polohu budoucí pochoutky.
Kočovné kosatky mají situaci složitější, protože sluchový rozsah jejich úlovku se překrývá s frekvencemi, jež slyší i zabijácké velryby. Pokud by tedy mezi sebou domlouvaly strategii útoku během akce, buď by svou kořist vyplašily, nebo by se mohly navzájem přeslechnout.
S pomocí hydrofonů, zvláštních podvodních mikrofonů, vědci zjistili, že tranzientní kosatky, vyrážející na lov, přepínají do naprostého rádiového ticha a během akce nevydají ani hlásku. Trochu jiná situace nastává, když svou oběť ze zálohy přepadnou a polapí. Svolají se a i během krmení čile komunikují. Výzkumníci, kteří byli schopni s pomocí citlivých mikrofonů zachytit také křupání při dělení stravy, to přirovnávají k lidské „párty“.

Lovecký výcvik

Smečka pátrající po obětech musí být perfektně organizovaná a koordinovaná. „Aby obsáhly větší oblast, občas se od sebe vzdálí na stovky metrů, dokonce kilometrů, než se k sobě znovu přiblíží,“ vysvětluje Deecke. Kosatky přitom nemají možnost se na takovou dálku vidět. Ledovce, které u břehů Aljašky sestupují do oceánů, způsobují, že tamní voda svou konzistencí připomíná spíše mléko.
Autoři studie se chtějí v dalším výzkumu zaměřit na to, proč jsou kosatky schopné takové organizace, když se během ní nemohou domlouvat. Prozatím se domnívají, že podobně jako speciální jednotky své útoky nanečisto secvičují tak, aby si vštípily pozici každého člena v bojové formaci. V následném výzkumu chtějí vědci jednotlivé kosatky vybavit „visačkami“ pro nahrávání zvuku a zaznamenávání pozice prostřednictvím satelitů, aby mohli jejich chování pozorovat detailněji.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče