Utáhnout o další dírku

20. září 2011, 12:17 - David Koubek
20. září 2011, 12:17

Naordinovaná dieta je hodně redukční. Další zdražení čeká obyvatele zadlužené země už od října

Portugalští školáci si možná v novém školním roce budou trochu víc kazit oči a jejich rodiče je navléknou do jedné vrstvy oblečení navíc. Asociace ředitelů portugalských škol totiž varuje, že nebudou mít na elektřinu a plyn. Energie jsou přitom největší položkou v jejich rozpočtu. Teď za ně prý budou muset vydávat celkem dvě z pěti eur, které jim procházejí rukama. Kvůli vládním škrtům budou mít totiž školy menší rozpočet. A plyn i elektřina budou dražší: nově budou spadat do 23procentní sazby DPH. Dosud to bylo jen šest procent. Původně měla tahle nepříjemnost platit až od začátku příštího roku. Státní kasa ale nemá dost peněz, takže sáhne hlouběji do kapes občanů, firem i institucí už od října. Elektřina přitom už tak zdražuje, takže začátkem roku budou domácnosti vydávat o pětinu víc než letos v lednu. Zvýšení DPH na elektřinu a plyn je součástí plánu, jak napravit hospodaření země, která na jaře musela jako třetí člen eurozóny požádat o záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. V průběhu tří let tak bude mít portugalská státní kasa k dispozici 78 miliard eur, které si už nemohla kvůli čím dál vyšším úrokovým sazbám dovolit půjčovat od věřitelů na trhu. Podmínkou je podřídit se diktátu lidí zvenčí.

Nejvíc za padesát let

Někdejší premiér José Sócrates se sice už od loňského podzimu snažil vzdorovat tlaku finančních trhů úspornými balíčky, které reagovaly na hospodářskou krizi a měly zčásti napravit rozhazovačnost jeho Socialistické strany. Při dalším, už čtvrtém balíku úsporných opatření, ale došla trpělivost největší opoziční straně, pravicové Sociální demokracii (PSD), která doposud tolerovala největšího politického odpůrce jen proto, aby udržela důvěryhodnost Portugalska a nepotopila vlastní loď. V červnu tohoto roku tak došlo na předčasné volby, v nichž získala nejvíc hlasů právě PSD. Sociální demokracie, strana někdejšího premiéra a současného šéfa Evropské komise – za každých okolností usměvavého José Manuela Barrosa, v předvolební kampani tradičně levicové Portugalce chlácholila jen trochu. Vyhrála, i když mezi řádky svého povinně optimistického volebního programu přiznávala, že země zdaleka nevzkvétá a že pár následujících let Portugalcům do zpěvu nebude. Premiérem se stal ekonom a zpěvák se zkušeností z nižších pater politiky Pedro Passos Coelho. A společně s koaličním partnerem, další pravicovou stranou CDS-PP, hned uklidňoval trhy: „Podmínky mezinárodní půjčky do puntíku splníme. Ba půjdeme ještě dál. S reformami to myslíme zcela vážně.“ Dieta, naordinovaná novým kabinetem, tak je hodně redukční. Vláda sama tvrdí, že škrty jsou největší za poslední půlstoletí. Podmínky mezinárodní půjčky velí Lisabonu snížit letošní rozpočtový schodek na 5,9 procenta HDP – loni to přitom bylo přes devět procent. V roce 2015 to má podle ambiciózního plánu být jen 0,5 procenta HDP.

Další vzorný žáček

Škrty znamenají mimo jiné menší přísun peněz armádě (až o 40 procent), školství i zdravotnictví. Ministerstvo školství sice odmítá, že by základní vzdělávací instituce neměly mít na elektřinu, a tvrdí, že určitě dokážou ušetřit jinde. Před schvalováním dalšího rozpočtu se ale ozvali už i portugalští rektoři. Tvrdí, že zkrátka již nemají kde šetřit. Finanční ekvilibristiku budou muset předvést i nemocnice. Paralýza kvůli nedostatku peněz hrozí podle v roce 2014 i portugalské správě silnic. Ta mimo jiné čeká nižší výnosy z mýta. Nářky u resortních ministrů ale nepomohou – skutečným pánem všech je teď strážce portugalské státní kasy, ministr financí Vítor Gaspar, cifršpión, který mimo jiné šest let pracoval v Evropské centrální bance.
Společně s premiérem už rovněž chystá brzdu zadlužování, ukotvenou přímo v ústavě – tedy to, po čem tolik volá Německo a co už schválil velký iberský bratr – Španělsko. „Krizové manažery“ by neměl vyvést z míry ani kostlivec vypadlý ze zastrčené skříně. Z autonomního území – z ostrova Madeira – totiž přišla zpráva, že tamní dlouholetý guvernér tajil skutečnou výši dluhu: nepřiznal víc než miliardu eur. Do kolen to sice Portugalsko nepošle, důvěryhodnosti mu to ale nepřidá. Naplňovat úsporný program se zatím docela daří – aspoň co se týče plánu. Nedaří se ale izolovat od řecké nákazy. Ministr Gaspar tak oznámil utažení opasku o další dírku. O práci tak například přijde víc státních zaměstnanců, než vláda plánovala – nebude to jen 15 procent, ale celkem 27 procent úředníků.

Privatizační smršť

Kromě úspor se ale vláda rozhlíží i po dodatečných příjmech, které by se měly podílet na ozdravení finanční situace státu z jedné třetiny. Zvýšení DPH je nejjednodušší způsob, ale zároveň ošemetný – mohl by ekonomiku přidusit. Součástí dohody s mezinárodními věřiteli je tak hlavně privatizace podstatné části státního majetku či státních podílů ve velkých firmách. I tady chce jít vláda dál: privatizace se má dotknout 17 podniků a podle nejnovějšího přání premiéra Coelha by měla přinést sedm miliard eur. Jde o vodárny, čističky odpadních vod a zpracování odpadu (Águas de Portugal), přenosovou soustavu (REN) nebo nadnárodní energetický gigant EDP (o ten mají zájem například Brazilci). Na prodej bude také národní provozovatel letišť ANA. Některé scénáře mluví o vytvoření základny pro nízkonákladové aerolinky v Lisabonu, který má dobrou výchozí pozici pro lety do Afriky či Latinské Ameriky. Stát se chce zbavit i železničního přepravce CP Carga. Horší to bude s málo vydělávajícími aerolinkami TAP, které potřebují restrukturalizaci. Do soukromých rukou má jít i veřejnoprávní televize a rozhlas RTP. Takový rozsah privatizace se nelíbí levicovým stranám, které mluví skoro o krádeži a obávají se zdražení veřejných služeb. Současná pravicová koalice ale má v parlamentu většinu. Mnoho Portugalců přitom má pro prodej státních molochů pochopení, protože tak přestanou fungovat jako trafiky pro politiky nebo jejich známé.

Projedené miliardy

Za mnohé problémy si přitom zčásti mohou sami Portugalci. Když je na kontinentu krize, zemi na samém kraji Evropy její geografická poloha příliš nepřidá. Ani to, že místní výrobce, hlavně zpracovatelský průmysl, převálcovali daleko levnější „pracanti“ například z Asie. Portugalci už také dávno nejsou gastarbeiteři, kteří pomáhali mimo jiné modernizovat znovu sjednocený Berlín.
Strukturu portugalské ekonomiky měly pomoci reformovat i peníze z Bruselu. Někteří ekonomové ovšem upozorňují, že je Portugalsko špatně využilo – buď přímo projedlo, nebo investovalo do neperspektivních projektů. Při cestách po Portugalsku je to často zjevné. Některé stadiony, postavené či zrekonstruované pro ME ve fotbale 2004 těžko hledají další využití. Nebo se stačí dívat kolem sebe, když překračujete malebnou hranici mezi jižním turistickým regionem Algarve a španělskou Andalusií: náhle se objeví očividně lépe obhospodařovávaná zemědělská krajina. Na portugalském venkově vás někdy nechají rozhlédnout kolem a smutně konstatují: „Podívejte, jak to tu leží ladem. Spoustu tradičních potravin, včetně ryb, musíme dovážet.“ Místní tvrdí, že zemědělci si z bruselských peněz koupili džípy a postavili bazény. Na skutečné investice už nějak nezbylo. A využití evropských fondů prý navíc nikdo nekontroloval.

Zdroje vysychají

Peněz z Evropy ale už moc nepřijde. U ledu jsou teď také velké projekty na vylepšení infrastruktury: nové letiště nebo dvě nové linky pro rychlovlaky. TGV měly spojit španělské a portugalské hlavní město (včetně nákladní dopravy) a také Lisabon s Portem. Stačilo se ale zeptat na nástupišti lisabonského nádraží Oriente, postaveného vedle výkladní skříně nového Portugalska – veletržní čtvrti vybudované pro Expo: drahý projekt TGV nedává smysl ani většině cestujících, kterým by oproti současnému pendolinu do Porta ušetřil čas.
Lepší spojení s Madridem – a tím i dalšími místy blíže středu kontinentu – by země na samém jihozápadním okraji Evropy potřebovala. Výhodou by ale tahle geografická poloha mohla mít, pokud by se portugalským firmám dařilo víc exportovat za oceán. Tedy tam, odkud před pár lety přišla levná konkurence a z evropských trhů vytlačila portugalské výrobky.
Portugalský „nápravný program“ teď může nejvíce ohrozit slabý výkon ekonomiky. I v Česku se sice ekonomové sváří, jestli křivka v grafu HDP musí za každou cenu co nejrychleji mířit vzhůru. Bez toho se ale portugalská státní kasa podle plánu nenaplní. A teď to nevypadá zrovna nejlépe: pro letošek se čeká propad HDP o dvě procenta. K růstu by se měla ekonomika vrátit v roce 2013 – ministr financí Gaspar očekává kladných 1,3 procenta.
Pro případ dalších otřesů se má vylepšit kapitálová situace portugalských bank a reformovat rigidní pracovní trh.

Evropský trh

Růstu by přitom nejvíce mohl pomoci export. Premiantem v tomto ohledu je například automobilka Autoeuropa, někdejší společný podnik Volkswagenu a Fordu. Ford z něj později odešel, firma prošla krizí. Dohodla se ale se zaměstnanci, kteří se vzdali stávek, ale zároveň ustoupili vedení firmy a spokojili se s horšími podmínkami za cenu, že si udrží práci. Ještě před volbami věřil generální ředitel Volkswagen-Autoeuropa António de Melo Pires, první Portugalec v jejím vedení, v hospodářské oživení Německa a dalších trhů, kde mohou místní podniky uspět. Ekonomické zotavení celé Evropy už ale potomci odvážných mořeplavců a obchodníků neovlivní. Nanejvýš tím, že jejich volení zástupci nenechají vlastní zemi zbankrotovat.

Kde chce portugalská vláda vzít peníze

Úspory

- propouštění státních zaměstnanců (původně 15 %, nově až 27 %)
- zmrazení platů státních zaměstnanců v roce 2012 a 2013
- výdaje na sociální dávky a důchody klesnou o 0,6 %
- speciální „solidární“ daň pro nejvyšší příjmy i zisky
- nižší rozpočty pro školy, zdravotnictví i armádu

Daně

- základní sazba DPH vzrostla z 21 na 23 procent (od r. 2011)
- snížená sazba přestala platit pro řadu výrobků i služeb
- DPH na elektřinu a plyn stoupne z 6 % na 23 % (od října 2011)

Privatizace státního majetku a státních podílů

doprava - provozovatel letišť ANA
- národní aerolinky TAP
- nákladní železniční dopravce CP Carga

energetika - Galp Energia (plyn, pohonné hmoty)
- elektrárenská společnost EDP
- přenosová soustava REN (elektřina a plyn)

ostatní - státní podnik Águas de Portugal (vodárny, čističky, odpady)
- veřejnoprávní rozhlas a televize RTP
- státní pošta CPP
- Banka Caixa Geral de Depósitos

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče