Ústava dostane roční oddechový čas

20. června 2005, 00:00 - (ina, čtk)
20. června 2005, 00:00

SUMMIT EVROPSKÉ UNIE Bruselský summit 25 členských zemí Evropské unie minulý týden prodloužil o rok proces ratifikace euroústavy. Tuto dobu označil jako oddechový čas, který země využijí k debatě s veřejností o důsledcích odmítnutí euroústavy ve francouzském a nizozemském referendu.

SUMMIT EVROPSKÉ UNIE Bruselský summit 25 členských zemí Evropské unie minulý týden prodloužil o rok proces ratifikace euroústavy. Tuto dobu označil jako oddechový čas, který země využijí k debatě s veřejností o důsledcích odmítnutí euroústavy ve francouzském a nizozemském referendu.

Nejvyšší představitelé 25 členských států Evropské unie se koncem minulého týdne sešli v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla samozřejmě další budoucnost evropské ústavy, kterou v nedávném referendu odmítli občané Francie a Nizozemí. Dalším důležitým tématem byl rozpočtový výhled Unie na léta 2007-13.

ZA ROK SE UVIDÍ Šéfové států a vlád členských zemí v Bruselu rozhodli, že ratifikace ústavní smlouvy o Evropské unii bude pokračovat. Účastníci summitu se současně dohodli na prodloužení ratifikace euroústavy. Původní termín dokončení procesu - listopad 2006 -dohodnutý loni v říjnu, už tedy neplatí. Členské země si nyní vyberou oddechový čas. Využít ho chtějí k „zamyšlení po odmítnutí ústavní smlouvy ve dvou zemích“. Zároveň zahájí debatu s veřejností o důsledcích negativních referend a o jejich kontextu. Výsledky debaty chtějí zástupci členských zemí vyhodnotit na summitu v červnu 2006, tedy za jeden rok. „Nová situace nezpochybňuje pokračování ratifikačního procesu, jehož časový plán bude přizpůsoben každé konkrétní zemi,“ tlumočil usnesení český premiér Jiří Paroubek. Vysvětlil, že některé vlády, které nemají s ratifikací problém, mohou pokračovat podle plánu. Další země, jež potřebují najít vnitřní politický konsenzus, ratifikaci odsunou. Pro Česko mu připadá vhodný termín na přelomu let 2006 a 2007. Deset zemí zatím smlouvu schválilo, dvě ji odmítly. Dalších třináct se má, alespoň teoreticky, ještě vyslovit. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který summitu předsedá, prozatím vyloučil, že by se Evropská unie pustila do zcela nového jednání o ústavě. Totéž si myslí předseda Evropské komise José Barroso. „Summit znovu potvrdil, že není alternativy k ústavní smlouvě. Nikdo nežádal začít o ní znovu vyjednávat,“ řekl. Předsedající lucemburský premiér Jean-Claude Juncker nechal na parlamentu své země, zda využije summitového usnesení a odloží referendum, plánované v Lucembursku na 10. července. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen již naopak ohlásil, že jeho země referendum chystané na 27. září odsune. Polský premiér Marek Belka potvrdil, že plebiscit nadále plánuje na letošní říjen. Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell dodal, že ani jedna země nenavrhla ratifikační proces zastavit. BRITSKÁ SLEVA GORDICKÝM UZLEM**

Druhý den jednání šéfů států a vlád Evropské unie v Bruselu již tak jednoznačný nebyl. Obsahem jednání byla snaha o dohodu ohledně unijního rozpočtu na léta 2007-13. Šlo tedy o to, s kolika penězi bude Evropská unie v příštích letech hospodařit.

Británie a Nizozemsko ovšem dopředu označily konečný návrh (předložený Lucemburskem jako současnou předsednickou zemí EU) za naprosto nepřijatelný. Britům se nezamlouvá návrh na zmrazení jejich úlevy z odvodů do unijní pokladny. Jsou ochotni se o něm bavit jen za podmínky, že se bude jednat i o omezení výdajů na zemědělství. Takzvaná britská sleva, kterou v roce 1984 vybojovala premiérka Margarete Thatcherová, ve své podstatě znamená, že Británii se vrací část peněz z unijního rozpočtu zpět. Británie si totiž tehdy prosadila, že se nebude podílet na některých integračních procesech EU, především na společné zemědělské politice. Zhruba jde ročně o částku čtyř až pěti miliard eur. Druhá protestující země - Nizozemsko - jako největší čistý přispěvatel má pocit, že bude na Unii i nadále příliš doplácet.

Již večer před jednáním o rozpočtu převládal v Bruselu názor, že stanoviska jsou příliš vzdálená a že kompromis vypadá nepravděpodobně. Lucemburčané přitom vyšli daleko vstříc bohatým členským státům, které žádaly rozpočet maximálně ve výši jednoho procenta hrubého národního důchodu Unie. Návrh se ustálil na 1,06 procenta hrubého národního důchodu, zatímco Evropská komise navrhovala 1,23 procenta. Unie by podle tohoto projektu měla ve zmíněných sedmi letech hospodařit s 870 miliardami eur. S návrhem mají problémy vedle Britů a Nizozemců také Švédové, Italové, Španělé a Portugalci. Nové členské státy včetně Česka ho vesměs podporují, hlavně proto, že 37 procent výdajů má směřovat na dotace pro chudší země a regiony.

Šéf lucemburské vlády Jean-Claude Juncker navrhl zvýšit proti původnímu návrhu britskou úlevu ze 4,6 miliardy eur ročně na více než šest miliard. Korekce by zůstala na této úrovni zmražena do roku 2013, takže by se nezvyšovala podle dnes platného mechanismu z příspěvku do unijní pokladny. Na změně se Juncker údajně dohodl s britským premiérem Tony Blairem mezi čtyřma očima. Návrh ovšem okamžitě narazil na nesouhlas Francie.

Blairův mluvčí pouze řekl, že Británie považuje úlevu z odvodů do Unie za oprávněnou a její pozice se nemění. Zopakoval, že hlavním nedostatkem rozpočtu je jeho pokřivení vysokými výdaji na zemědělskou politiku. Na těch vydělává především Francie. Všeobecně převládají pesimistické předpovědi, že se Unie na budoucím financování nedohodne. Švédský premiér Goran Persson vyzval, aby si i v tomto případě Unie dala rok času na vyjednávání.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče