Úsporné žárovky nemusí vždy ušetřit

02. října 2009, 06:27 - Jan Němec
02. října 2009, 06:27

Klasické žárovky jsou od září v nemilosti. Jejich místo mají zaujmout zářivky, halogenové žárovky nebo LED svítidla. Jsou dražší, mají jiné vlastnosti, celkově ale prý ušetří peníze i přírodu.

Autor: Martin Siebert

Klasické žárovky s wolframovým vláknem budou postupně mizet z evropských obchodů. Od září nakazuje ekologický balíček Evropské unie prodejcům ukončit nakupování nových zásob stowattových a matných žárovek. Ty tak po doprodání zásob nebude možné sehnat. Nařízení je však jen prvním krokem postupného stahování žárovek. Od září roku 2010 se zákaz rozšíří na žárovky s příkonem na 65 wattů, o rok později na žárovky pětačtyřicetiwattové. Do roku 2012 se pak budou z trhu postupně stahovat žárovky až do příkonu 15 wattů. Poté bude možné prodávat jen úsporné žárovky. Odhlédneme-li od „ideologického“ pozadí, nabízí se několik otázek: kolik úspornější alternativy k žárovkám ušetří, jaké mají vlastnosti a nakolik jsou skutečně ekologické?

Levné zářivky mohou přijít draho Přestože takzvané úsporné zářivky prodejci nabízejí už mnoho let, údajně neekonomické žárovky se jim vytlačit z trhu nepodařilo. Na vině je hned několik faktorů: vysoké pořizovací náklady, pomalý, až několikavteřinový náběh při rozsvícení, jiná kvalita světla, která se navíc v čase zhoršuje, nebo citlivost na časté zhasínání. Zářivky se také díky své větší velikosti nevešly do některých lamp či lustrů. Alespoň část žárovek tak sice nahradilo úspornějšími zářivkami mnoho domácností, pro některé účely se ale žárovky jevily jako lepší. I zářivky však mají své výhody. Hlavní z nich je výdrž až 6000 hodin svícení a nízká, zhruba čtvrtinová spotřeba v porovnání s klasickými žárovkami. Háčkem v případě úspor je u zářivek především dlouhá návratnost počáteční investice. Zářivka vyjde na sto a více korun, což je nejméně pětkrát vyšší cena než v případě klasických žárovek. Novější modely, které „nastartují“ téměř stejně rychle jako běžná žárovka nebo vydrží i časté rozsvěcení, přitom stojí i více než tři sta korun. Úspory v podobě nižší spotřeby energie po odečtení pořizovacích nákladů se tak začínají vracet až po zhruba šesti stech hodinách svícení. To odpovídá zhruba jednomu roku. Že se však na takové úspory nemůžete spolehnout, potvrzuje spotřebitelský test zářivek, který v červenci provedl časopis Test. Jeho výsledky byly poměrně tristní: 15 z celkem 36 testovaných kusů mělo nižší životnost, než jakou výrobce uváděl na obalu. Jejich svítivost totiž výrazně klesla již po 1500 hodinách provozu, což odpovídá čtvrtině minimální uváděné životnosti 6000 hodin. Dvě ze zářivek dokonce kvůli nízké životnosti neobstály v porovnání se žárovkami vůbec. „Mají totiž tak nízkou životnost, že dvě žárovky, které by bylo nutné použít jako alternativu, by prosvítily méně peněz, než kolik činí pořizovací náklady těchto zářivek,“ tvrdí Václav Beneš z časopisu Test. Jedna z rad, jak se vyhnout nekvalitním výrobkům, často zní: pořizovat pouze dražší modely zářivek. Podle Václava Beneše ale ani toto jednoduché pravidlo neplatí. Ceny testovaných výrobků se pohybovaly od 90 do 300 korun. „V kvalitě přitom mezi zářivkami různých cenových kategorií nejsou žádné rozdíly. Existují drahé podprůměrné i levné dobré. Nejlepší zářivka v testu značky Osram je zároveň jednou z nejlevnějších testovaných,“ konstatuje Beneš. Test dokázal i pomalý náběh zářivek. Okamžitého náběhu nebyla schopna žádná zářivka a dosažení plné svítivosti trvalo některým výrobkům mnoho sekund. Při nízké teplotě podle Václava Beneše některé modely dosáhly plné svítivosti až po déle než minutě. Patří budoucnost LEDkám?

Další alternativou běžných žárovek jsou žárovky halogenové. Ty svítí podobně jako obyčejné žárovky wolframovým vláknem, jsou však vylepšeny právě halogenem, který zvyšuje jejich životnost až na trojnásobek životnosti běžných žárovek, to jest až 3000 hodin. Ostatními vlastnostmi jsou však velmi podobné – zahřívají se, vyzařují teplé světlo stejně jako klasická žárovka, jsou odolné proti častému rozsvěcení a mají okamžitý náběh. Spotřeba je však jen asi o třetinu nižší, a i halogenové žárovky proto čeká postupný útlum. Kvůli malé úspornosti se počítá i s jejich zákazem v Unii, a to od roku 2016.

Světlem budoucnosti by měla být svítidla založená na technologii LED. LED diody mají ještě o polovinu nižší spotřebu než úsporné zářivky a jejich životnost dosahuje několika desítek tisíc hodin. Narozdíl od zářivek jsou imunní vůči častému zhasínání a jejich poruchovost je minimální. Nevýhodou je však tvrdé ostré světlo, které mnoha lidem nevyhovuje například pro čtení. Přestože ceny poměrně rychle klesají, i tak jsou stále vysoké. Například cena LED žárovky, která má podle výrobce nahradit klasickou osmdesátiwattovou žárovku, dosahuje zhruba šesti set korun.

Jak je to s ekologií?

Hlavním argumentem pro postupné ukončení prodeje klasických žárovek je jejich malá energetická úspornost, a tím i neekologičnost. Žárovky totiž až 90 procent energie proměňují na teplo, čímž dochází k plýtvání. Úsporné žárovky mají ušetřit až tři čtvrtiny energie. Při hodnocení šetrnosti svítidel k přírodě je však třeba brát v úvahu nejen energetickou náročnost, ale také použité materiály. Narozdíl od klasických žárovek, které se vyrábějí z relativně neškodných materiálů, jednou ze součástí zářivek jsou rtuťové páry a argon. Obě součásti jsou přitom pro člověka velmi škodlivé a například rtuťové teploměry EU naopak zakázala.

Rizika vznikají jednak při prasknutí zářivky, jednak při její likvidaci. Správně by se totiž měly vysloužilé výbojky odevzdávat k ekologické likvidaci na sběrných místech nebo v prodejnách. Podle průzkumu firmy Ekolamp však v Česku skončila téměř polovina „úsporek“ v koši. Co se výroby týče, až 70 procent zářivek se montuje v Číně a asi nikdo si nedělá iluze o tamějším dodržování bezpečnosti práce. V letošním roce tak médii proběhla zpráva, podle které v jedné z čínských továren muselo být hospitalizováno několik desítek dělníků. Ti měli v těle životu nebezpečný obsah rtuti.

Právě obsah nebezpečných látek vyvolal v Bruselu debatu o vhodnosti zářivek. Podle německého deníku Die Welt budou proto možná zářivky sloužit jenom jako přechodné řešení. Ministři životního prostředí evropských zemí se totiž podle listu na konferenci v Nairobi shodli na nutnosti stahování rtuti z oběhu. Je tedy otázkou, jak dlouho úsporné zářivky přežijí své prý neekologické předchůdce.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče