Ušetřete statisíce za programy!

03. dubna 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
03. dubna 2006, 00:00

OPEN-SOURCE SOFTWARE České firmy leckdy zbytečně utrácejí statisíce za komerční software. Místo něj mohou používat takzvané open-source programy. Za open-source jsou považovány programy, které svým uživatelům přinášejí dvě výhody: První velkou předností je fakt, že většinu těchto produktů lze získat zdarma.

OPEN-SOURCE SOFTWARE České firmy leckdy zbytečně utrácejí statisíce za komerční software. Místo něj mohou používat takzvané open-source programy. Za open-source jsou považovány programy, které svým uživatelům přinášejí dvě výhody: První velkou předností je fakt, že většinu těchto produktů lze získat zdarma. Druhou výhodu ocení náročnější uživatelé. Ti totiž získávají právo spouštět program za jakýmkoliv účelem a přizpůsobit jej svým potřebám. Technicky zdatný uživatel může program vylepšovat a vylepšenou verzi šířit dál. Do komerčních programů takto zasahovat nelze. Open-source programy („svobodný software“) jsou často zaměňovány za takzvaný freeware, který je sice zdarma, ale nelze jej přizpůsobit požadavkům firmy. PROGRAMY PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY

Programů, díky nimž lze ušetřit, existují stovky. Na internetu lze najít odkazy na open-source grafické programy, software zajišťující bezpečnost počítačů či kancelářské balíky. Dále programy pro práci se soubory, komunikátory, internetové prohlížeče či celé operační systémy. Je třeba dát pozor na to, zda se skutečně jedná o open-source či freeware (programy typu freeware často mívají licenční omezení pro komerční užití).

„Nejpoužívanější aplikace u nás je určitě kancelářský balík OpenOffice. org, který nahrazuje Office,“ říká Filip Molčan, předseda Společnosti pro výzkum a podporu open-source (OSS Alliance, www.oss.cz), která se zabývá osvětou „svobodného softwaru“. K oblíbeným také patří grafický editor Gimp, což je alternativa k Photoshopu. Outlook lze nahradit e-mailovým klientem Thunderbird a místo Exchange lze používat třeba Open-Xchange.

JAK NA TO? Ve čtyřech z pěti menších firem, které Profit oslovil, neměli o výhodách svobodného softwaru tušení. Přitom ve formě svobodných alternativ existuje podstatná část komerčních programů. „Každá firma může začít u kancelářského balíku. Přechod firmy na OpenOffice.org bývá bezproblémový. Společnosti, které právě startují s podnikáním, mohou nové počítače rovnou vybavit systémem Linux. Tím ušetří licenční poplatky za operační systém a spolu se systémem zdarma získají i dlouhou řadu programů z různých oblastí,“ vysvětluje Molčan. Pro malé a střední firmy, které si dosud kupovaly drahé komerční programy, mohou možnosti open-source připomínat pohádku. Na českém trhu skutečně existují společnosti a komunity programátorů, které ostatním firmám poskytují programy zdarma. To je bezpochyby dobrá zpráva. Je však třeba zdůraznit, že celá věc má jeden háček: Okolo těchto typů programu se rozjel velký byznys. K open-source businessu se hlásí velcí hráči, jako je Novell, IBM či Sun Microsystems. Je jasné, že tak silné firmy nebudou do oběhu dávat svobodný software bez toho, aby z toho nějakým způsobem profitovaly. „Je to jen jiný druh obchodu, místo krabic prodáváte služby. Vydělat se dá ale na obojím,“ vysvětluje předseda sdružení OSS Alliance. SKRYTÉ NEVÝHODY

Martin Dvořák ze společnosti Beneta, která patří k členům OSS Alliance, přiznává, že i se svobodným softwarem mohou mít firmy výdaje. Související náklady jsou však oproti cenám komerčních programů nesrovnatelné. „Klient open-source platí pouze práci při nasazení konkrétního software. Žádné další výdaje na licence již nejsou třeba,“ vysvětluje Dvořák.

Tímto způsobem firmy získají řešení šité přímo na míru a za nepatrný zlomek ceny, kterou by je stál licencovaný software. Pokud k nulovým nákladům za samotný program připočteme náklady za instalaci odborníkem, dá se díky open-source ušetřit 50 až 80 procent ceny komerčního produktu. Zájem o tyto programy je i mezi velkými firmami. Open-source software používají například Baťa a Drogerie Droxi.

Firma si vybraný open-source program může nainstalovat také sama. V tomto případě ji ale může čekat řada technických potíží. Ne vždy je instalace softwaru open-source jednoduchá. „Profesionální firma je ovšem schopna kromě implementace zajistit i chod systému, český manuál, zaškolení pracovníků,“ dodává Dvořák.

Hlavním problémem, který brání úspěšnějšímu rozšiřování svobodných programů, je neinformovanost a nedůvěra českých manažerů. „V praxi se často setkáváme s paradoxním jevem: Klient často nevěří, že něco velmi levného skutečně umí stejné věci a stejně dobře jako licenční produkty. Mezi lidmi je zakořeněno, že co je drahé, to je kvalitní,“ uzavírá odborník.

PLUSY A MINUSY OPEN-SOURCE + jsou často zdarma a stejně kvalitní jako komerční software + možnost přizpůsobit program potřebám firmy + konkurují komerčnímu software, což vede ke snižování jeho cen - složitější instalace - nedostatek oficiálních návodů pro uživatele PŘÍKLADY OPEN-SOURCE SOFTWARU Linux - www.linux.cz (operační systém) OpenOffice.org - www.openoffice.cz (kancelářský balík, kompatibilní s Office) Mozilla Firefox - www.czilla.cz (internetový prohlížeč s vysokou úrovní bezpečnosti) Mozilla Thunderbird - www.czilla.cz (e-mailový klient s dobrým zabezpečením) Gimp - www.gimp.cz (grafický editor) Blender 3D - www.blender3d.cz (tvorba trojrozměrných modelů a animaci) Plone - www.plone.org (systém pro správu obsahu - redakční systém pro tvorbu webů) Drupal - www.drupal-cz.info (systém pro správu obsahu - redakční systém pro tvorbu webů) Open-Xchange - www.open-xchange.org (poštovní server) ClamAV - www.sosdg.org/clamav-win32/ (antivirový program) GNU/FDL Anglicko-český slovník** -http://slovnik.zcu.cz/ (slovník s databází uživatelů) 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče