Urychlené miliardy?

13. listopadu 2008, 16:52 - Martin Rychlík
13. listopadu 2008, 16:52

Výzkumné instituce soupeří o 50 miliard z EU, nejvíce kope CESLAB

Spojí-li se dějinná příležitost pro českou vědu, tok 50 miliard korun z EU do roku 2013, vysoká i regionální politika s vlivovými zájmy univerzit či akademiků, může být dost rušno. A je! V polovině září někteří vrcholní představitelé Akademie věd ČR (AV) nebývale ostře napadli předvýběr velkých projektů z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Na adresu ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) padala slova jako lži, dezinterpretace, manipulace či nekompetentnost. Přičemž bylo poukazováno na možný střet zájmů vrchního ředitele sekce řízení OP Jana Vituly (KDU-ČSL).
Údajně mělo jít o protežování jednoho z předložených středisek Středoevropského technologického institutu (CEITEC), osmimiliardového centra pro biotechnologie a materiálový výzkum převážně v kompetenci brněnských univerzit, oproti „lépe přichystanému, ač nevybranému“ projektu Středoevropské synchrotronové laboratoře (CESLAB), za nímž je Biofyzikální ústav AV (BFÚ). Na elektronový urychlovač je zapotřebí sedm miliard korun. Pikantní je i to, že oba komplexy vznikaly společně – až později nastal rozkol, když AV začala jednat samostatně.
Hlavním kritikem předvýběru šestice projektů z třinácti navržených je na politické scéně poslanec a fyzik Ivan Ohlídal (ČSSD), který ve věci interpeloval i premiéra Mirka Topolánka (ODS). „Pokud se nezmění přístup MŠMT v poskytování informací o VaVpI, například informace o seznamu českých hodnotitelů, hodláme podniknout odpovídající právní kroky – kupříkladu trestní oznámení na MŠMT pro porušování zákona o přístupu k informacím,“ řekl Ohlídal týdeníku EURO. Ministerstvo nařčení odmítá. Problém nevidí ani premiér, jak vyplývá z jeho dopisu Ohlídalovi ze 6. října: „V současné době, pokud vím, nic nebrání další přípravě projektu CESLAB, aby byl stejně jako ostatní (doporučené i nedoporučené) velké projekty připraven uspět při řádné výzvě.“

Bitva to není, projekt jede

„Jako válku to nevidím. Šlo o různé názory na potřebu vybudovat v ČR za peníze ze strukturálních fondů EU centra okolo velkých a nákladných přístrojů, které by byly alespoň po dobu dvaceti let využívány nejen českými vědci,“ říká předseda AV ČR Václav Pačes. Taková kritéria prý splňují jen tři navržená centra: laser ELI, BIOCEV a CESLAB. Pačes, jenž vyhrocenou situaci uklidňuje a ve věci jednal s ministrem školství Ondřejem Liškou (SZ), mimochodem absolventem politologie v Brně, týdeníku EURO sdělil, že AV projekt synchrotronu bude nadále rozvíjet. „Spolupráce Ceslabu se Slováky a Rakušany je na dobré cestě. Před týdnem jsme věc projednali s vedením Slovenské akademie věd a máme jejich plnou podporu. Rakušané dokonce chtějí přispět finančně. Jednáme s Maďary a Poláky a rýsuje se to dobře. Výhodou by bylo umístění synchrotronu v Brně. Radnice to podporuje, máme už přislíbený vhodný pozemek,“ říká Pačes. Jde o schválenou rezervační smlouvu pro parcelu (asi sedmnáct hektarů) na Černovické terase. Nikdo ze zastupitelů nebyl proti. Někteří hovoří o tom, že část AV má dobré vztahy s primátorem Romanem Onderkou (ČSSD). Přesnou částku, kterou si pokračující přípravy synchrotronu vyžádají, Pačes nezná, ale „jde v podstatě o doškolení pracovníků v Barceloně (synchrotron ALBA – pozn. red.), možná o geologický průzkum lokality, kde bude synchrotron vybudován“. Dle člena předsednictva Akademické rady Jiřího Rákosníka, který již dříve odmítl politické souvislosti s tím, že AV nevyužila situace a netlačila na „zelené ministry“ ani před stranickým kongresem, nelze náklady zatím přesně vyčíslit: „Dovedu si představit částky v řádu milionů, popřípadě desítek milionů korun. Na přípravu jsme již vynaložili nemalé prostředky a zejména obrovské množství práce mnoha lidí. Považovali bychom za nezodpovědné přípravu přerušit bez jasného pokynu vlády, že si provedení takového projektu v ČR nepřeje.“

K jádru synchrotronového pudla

Ale postupně. Co se nepozdává kritikům MŠMT? Za BFÚ hovoří manažer pro výzkum Michal Šedivý: „Výběr je velmi netransparentní. Nedoporučení Ceslabu je nepochopitelné a naznačuje, že se rozhodování neuskutečnilo za rovných podmínek. Například průmyslový panel dal CESLAB známku nula za průmyslový význam. To svědčí o jediném – panel neměl tušení, co je synchrotron. Ty používají i společnosti, jako je IBM, Toyota nebo L'Oréal.“ Nebyla prý vypracována analýza provozních nákladů pro OP VaVpI a asi to ani nebylo možné udělat, protože žádný další projekt neměl vypracovaný natolik detailní finanční plán. CESLAB byl zamítnut s odůvodněním, že nejsou garance provozního financování, což však nebylo po žádném jiném projektu vyžadováno, zlobí se Šedivý. A dodává: „Nejproblematičtější je průběh hodnocení. ,Výběr‘ velkých projektů na základě dvaceti stran textu je absurdní. Jde o desítky miliard! My jsme předložili perfektně připravené podklady a doplatili na to. Obávám se, že se u ředitele Vituly koncentruje obrovská moc, a nevidím, že by zde fungovaly kontrolní mechanismy.“
Ředitel OP Vitula se proti podobné argumentaci hájí. Odvolává se mimo jiné na mezinárodní panel pod vedením Fritze Ohlera. „Uskutečnění Ceslabu je dle stanoviska odborníků na samé hranici technické proveditelnosti. Jakékoli zpoždění dané technickými či stavebními komplikacemi by pak znamenalo jistotu, že projekt nebude včas dokončen, prostředky bude nutné vracet do rozpočtu EU a vzniklé náklady hradit z národních financí,“ sdělil Vitula týdeníku EURO. Finanční rozvahy dotčených projektů však nezveřejní. Stejně neveřejný zůstává i seznam hodnotitelů, neboť by dle Vituly mohli být „šikanováni konkrétní odborníci“. Vystačit si musíme s výčtem institucí: Max Planck Geselschaft, Fraunhofer Geselschaft, Academy of Finland, VINNOVA, TEKES, CNRS, CEA, Austrian Science Fund, European Science Foundation či ESFRI. Otázkou zůstává role „českého průmyslového panelu“. Projekt CESLAB nedostal žádný bod, CEITEC sedmnáct, což možná i rozhodlo o přeskočení konkurenta, který zůstal těsně „pod čarou“. Jistý posun v překladu – oproti anglickému znění posudků – lze nalézt v dopisech s Vitulovým vyrozuměním, které byly 19. srpna odeslány zástupcům obou konkurenčních center excelence.

Nač takovou drahou trubku?

Výtky má i vedoucí BFÚ Stanislav Kozubek, jenž od roku 2006 připravoval synchrotron pro CEITEC a od června 2007, po vyjádření podpory Pačesem, se angažuje v „odděleném“ Ceslabu. Co se týče průmyslového užití, odvolává se na studie prezentované Carlem Rizzutem, ředitelem synchrotronu ELLETRA v Terstu. Poznatky z urychlovače lze využít při vývoji pokročilých materiálů, v chemických a biologických technologiích či farmaceutice. Až 70 procent zakázek prý pochází od místního průmyslu. „Práce BFÚ AV jsou citovanější než ty Masarykovy univerzity ve stejné oblasti. Někteří rektoři chtějí vybudovat výzkumné univerzity a akademii by nejraději pohltili. Moc se tím ani netají. V tomto prostředí se vede boj o miliardy na vědu. Není to boj o to, co je lepší, ale komu to bude patřit. Vadí mi, že peníze, které česká věda potřebuje, budou využity relativně nejméně efektivním způsobem – na výstavbu budov a jejich vybavení komerční technikou,“ říká Kozubek, jenž loni v listopadu připravil na téma mezinárodní konferenci. Potřebuje střední Evropa synchrotron? Nestačí biofyzikům zaletět do Grenoblu, Terstu, Hamburku? „Jistě, naši vědci mohou dělat pokusy jinde. Je zde převis poptávky. A ti nejlepší nebudou mít problém pracovat na jiných synchrotronech. To však není argument proti výstavbě zařízení u nás – potřebujeme přece rozvíjet vlastní výzkum,“ tvrdí Kozubek.

Věneček s olbřímí cukrárnou

Terčem kritiky, nejen z druhého břehu, je však i CESLAB, spoléhající prý na gloriolu AV jakožto posvěceného a noblesního ústavu. Osoba, která se pohybuje v nejvyšších patrech české vědy, označila radikální postup akademie za „velikánský failure“ a hysterickou reakci. Dle Arnošta Markse, výkonného ředitele Ceiteku, šlo i o vážný atak na ministra, vládu a peníze z EU: „Pokud by na začátku podzimu nastaly další turbulence kolem celého OP, mohl se opět zadrhnout proces schvalování textu OP v Bruselu. To by bylo velmi nešťastné a zpoždění by nabylo dramatického rozměru pro celou ČR.“ Dle zdroje týdeníku EURO na jednom z jednání vládní Rady pro výzkum a vývoj (RVV) zazněla na adresu synchrotronu i výtka přibližně tohoto znění: „Máte chuť na věneček, ale chcete si k tomu postavit celou cukrárnu.“ Dne 12. září ostatně RVV přijala ve věci výběru velkých projektů jednoznačné usnesení, v němž se praví, že „s rozhodnutím MŠMT jako řídícího orgánu plně souhlasí a podporuje nezávislost jeho rozhodování. Odmítá jakékoli formy nátlaku na rozhodování řídícího orgánu OP VaVpI.“
Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně (VUT), přímo uvádí: „Je třeba říci, že tuto reakci chápu jako názor několika jedinců ve vedení AV, kteří neunesli výsledky hodnotícího procesu. Jednoznačně zastávám názor, že kritika MŠMT není opodstatněná. Rozhodnutí MŠMT bylo nezávisle potvrzeno jak předsedou mezinárodního hodnotícího panelu složeného z předních zahraničních expertů, tak Radou pro výzkum a vývoj.“ Podobné vyjádření poskytl i rektor Masarykovy univerzity (MU). „Pro mne je podstatné, že Česká konference rektorů, RVV a další klíčové instituce naopak postup MŠMT podpořily. AV ČR zůstala ve své kritice osamocená a také ji nakonec vystoupením předsedy Pačese ukončila a postup MŠMT nadále respektuje,“ uvedl pro týdeník EURO profesor politologie Petr Fiala. Ten je dle některých informací blízký premiérovi ČR a spolu s Raisem z VUT je zastoupen v dozorčí řadě firmy CEITEC, s. r. o. Jednatelem ve firmě byl i zástupce AV (nejprve Kozubek, pak kolega Alois Kozubík), nicméně byl v dubnu odvolán. Proč? „Snažíme se najít model řízení, který je nejvýhodnější z hlediska tvorby, pružnosti a efektivity budovaného projektu, jehož účastníky jsou univerzity, podniky, ústavy AV, zástupci regionu a statutárního města Brna. Za jeden z klíčových problémů proto považujeme pružnost společnosti. Není proto vyloučeno, že někdy v budoucnu zmizí i další jednatel,“ vysvětluje Rais.

Kde a kdy vznikl rozkol?

Jedním z členů akademie, který se v celém příběhu angažuje, je místopředseda Jiří Drahoš. On a výše jmenovaní rektoři podepsali v usnesení z 8. února 2007 dohodu, že dle bodu sedm naváží „spolupráci se španělskou společností CELLS, která staví synchrotron ALBA“. Spolupráci předjednala dopisem ze 14. listopadu 2006 tehdejší ministryně školství. „Vedoucí představitelé Ceiteku byli opakovaně žádáni o upřesnění a podpis memoranda. To se nepodařilo. A hrozilo, že se harmonogram neuskuteční a spolupráce s CELLS zkolabuje. Proto bylo v červnu 2007 rozhodnuto, že AV vyčlení finanční prostředky a připraví projekt synchrotronu sama. Vzhledem k tomu, že na MŠMT nebylo s kým věci projednávat, začali jsme jednat přímo v Bruselu,“ říká Drahoš. Dle něho prý byla role akademie od počátku nerovnocenná: „V dozorčí radě měl být rovněž zástupce AV, nikdy to však nenastalo, přestože zástupci AV byli zváni na jednání. Při jednáních nebyly zájmy akademie patřičně zohledňovány a vše směřovalo k tomu, že budou postavena dvě centra – v Bohunicích (pro MU) a Pod Palackého vrchem (pro VUT). Aniž by byla podpořena obnova přístrojů na ústavech AV. Zcela vážně míněné nabídky ze strany univerzit, aby zainteresované ústavy přešly do Bohunic a své původní budovy komerčně pronajímaly, nebyly pro nás pochopitelně přijatelné,“ sdělil týdeníku EURO Drahoš. U toho není možné pominout fakt, že kandiduje na předsedu Akademie věd a svůj „boj za věc“ může vynést jako kartu na prosincovém volebním sněmu.
Na počátku letošního roku prý ještě Rais, Fiala a Drahoš jednali o synergiích obou projektů, ale rektoři později změnili strategii a diskutují s jednotlivými ústavy. „Na projektu CEITEC se podílejí pracovníci z několika ústavů AV ČR. Faktem však je, že několik jedinců z ústavu AV, kteří jsou stále členy týmu CEITEC, následně vytvořilo samostatný konkurenční projekt CESLAB. To se mi zdá přinejmenším podivné,“ říká Rais. A upozorňuje na usnesení, v němž se hovoří, že synchrotron bude budován jako součást Ceiteku, a nikoli samostatně. Totéž akcentuje i rektor Fiala. A tomu akademie, která jako celek stáhla CEITEC ze seznamu podporovaných programů OP VaVpI, nedostála. Nuda v Brně? Zapomeňte.

Nahlížení do karet & trumfy

Další námitku vůči Ceslabu nabízí ředitel Marks (KDU-ČSL), jenž prý spolustraníka Vitulu z MŠMT zná pouze z formálního kontaktu - stejně jako stovky dalších lidí účastnících se čerpání fondů EU. „Dle dohody měl být synchrotron předložen až po předložení Ceiteku. Vedení AV však rozhodlo, že jej předloží ve stejné době, a proto budou projekty de facto konkurenční. Od okamžiku, kdy to nastalo, soutěžíme o stejný balík peněz. A od té chvíle jsme začali být citliví na data,“ říká Marks z Ceiteku. Dle něj už takto unikly detailní informace o projektu do deníku Právo. Bylo prý jasné, že lidé z AV pracují s daty, k nimž měli v minulosti přístup.
Na otázku, zda sám Marks a potažmo i CEITEC nejsou ve výhodě díky tomu, že byl v letech 2003 a 2006 na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR pověřen přípravou administrace EU fondů pro období 2007 až 2013, ředitel odpověděl: „Moje znalosti mají co do činění s řízením celého systému strukturálních fondů – to může být do určité míry výhodou, protože znám procesní postupy a časové souvislosti spojené s administrací prostředků na úrovni státu. Ale vzhledem k mizivým zkušenostem stran detailů řízení a prostředí uvnitř VŠ a AV jsem se musel a musím mnoho učit. Kvůli absenci jakýchkoli metodických materiálů ze strany MŠMT do letošního podzimu jsem v úplně stejné situaci jako kdokoli jiný,“ říká šéf Ceiteku.
Kozubek z „konkurenčního“ Ceslabu zase emotivně uzavírá: „V naši společnosti se vždy najdou cesty, jak to ,Evropě osladit‘ – to jest vyřešit si to po svém, aby mocní byli uspokojeni. Náš případ je dokladem, že politický vliv, moc a neprůhledné rozhodování u nás vítězí nad zdravým rozumem. Vadí mi, že jsou ve vysokých funkcích nezkušení a popřípadě nebo nepoctiví lidé. A vadí mi, že devatenáct let po pádu komunismu se stále nejde dovolat pravdy.“ Kde je pravda, to se ještě dozvíme.

*
(rozhovor)
Ondřej Liška
Nevybraní ve výhodě EURO: Nač byl vlastně předvýběr šesti velkých projektů a jak s ním bude nakládáno? Dle mých informací nebyl do Bruselu ani odeslán. Jaké výhody mají projekty, jež se na short-listu ocitly? LIŠKA: Short list byl oficiálně odeslán do Bruselu ve formě „other member states documents“. Předvýběr byl dělán po domluvě s Evropskou komisí, která trvala na jasném mechanismu, jenž zajistí, že indikativní seznam nebude významně přesahovat objem prostředků k dispozici. Projekty na short listu nemají žádnou výhodu. Budou muset projít regulérní výzvou jako všechny ostatní. Výhodu mají projekty, které nebyly zařazeny. Mohou dopředu pečlivěji zvažovat, zda se vyplatí investovat do projektu, který řídící orgán považuje za problematický a tím ušetřit velký objem peněz vložených do přípravy. EURO: Předvýběr se uskutečnil na poslední chvíli (16. září), krátce před podpisem OP 1. října 2008. AV a opoziční politik Ohlídal předložili argumenty, kdy byl nadhodnocen CEITEC. Proč MŠMT neodpovídá na otázky ohledně detailní finanční rozvahy všech projektů? LIŠKA: Nejsem si vědom, že by při jakémkoli výběru byla zveřejňována data, která poskytnou žadatelé. EURO: Pokud už byl předvýběr uskutečněn a na experty nemůže být expost činěn nátlak, jak argumetoval ředitel Vitula, zveřejněte seznam odborníků, kteří projekty posuzovali. Jejich anonymita svádí k mnoha – možná zavádějícím – spekulacím. Kdo zasedal v takzvaném „průmyslovém panelu“? LIŠKA: Ve světě existuje úzus, že se jména konkrétních hodnotitelů nezveřejňují, neboť garantem nezávislosti je už sama jejich vysílající instituce. Opakovaně říkáme, že tyto experty hodláme využívat i při dalším hodnocení. Navíc zkušenost, kdy jsme sdělili jméno předsedajícího a ten byl poté vystaven nevybíravému nátlaku ze strany předkladatelů Ceslabu – přestože jak vy tvrdíte, už nemůže být činěn tlak – nás utvrdila v našem názoru. Domnívám se, že pro tento okamžik stačí jména institucí, z nichž hodnotitelé pocházejí. EURO: Ve zprávě MŠMT z 9. září se píše, že náklady na CESLAB jsou „neredukovatelné“, ale není to pravda. Mám k dispozici materiál, který počítá s dvanácti variantami výstavby. LIŠKA: Nejsem si jist, jaké varianty máte na mysli. Nicméně pravděpodobně znamenají postavení základní části a k nim různý počet beamlines. Což znamená pouze to, že v daný okamžik žadatel poptává peníze na sice funkční, ale méně vybavené zařízení. Jsem si poměrně jist, že další požadavky na peníze by následovaly s tím, že není přece možné nechat takovou nákladnou infrastrukturu nevyužitou. EURO: Proč na MŠMT nastoupil od září jako náměstek Jakub Dürr? Zazněly hlasy, že Vitula svůj úsek jako vrchní ředitel OP nezvládal. LIŠKA: Náměstek Dürr nastoupil na ministerstvo z důvodu personálního posilnění pro předsednictví v Radě EU. Stejně učinily i jiné resorty. EURO: Jak vnímáte fakt, že ředitel Vitula přišel na MŠMT, kde má nyní v rámci programů OP VaVpI velkou pravomoc, z postu místopředsedy jihomoravské rozvojové agentury, která se podílela na projektu CETI (prvotní CEITEC)? Ještě na jaře byl zmiňován na webu. Nejde při přidělování miliard korun o konflikt zájmů? LIŠKA: Vitula je sice představitelem Sdružení obcí a měst, které zastupuje v Regionální rozvojové agentuře jižní Moravy (RRAJM), nicméně není zde nijak zainteresován. Ani z tohoto titulu nepobírá žádné finanční prostředky. RRAJM není finančně ani jinak zainteresován na Ceiteku. Nevím v této zemi o instituci zabývající se výzkumem a vývojem, která by se nechystala podat projekt do OP VaVpI. Každého, kdo je alespoň trochu odborník, lze tedy spojit s některým s projektů a vybudovat na tom účelovou konstrukci. *
BOX:
Šestice předvyvolených Projekty VaVpI, které získaly podporu MŠMT

ELITPALS (Kladno) – víceúčelový laser
BIOCEV (Vestec) – biotechnologie a biomedicína
CVEVL (Liberec) – geotermální energie litosféry
IT4Innovations (Ostrava) – počítačové centrum
Udržitelná energetika (Řež/Plzeň) – energetika
CEITEC (Brno) – výzkum materiálů a živé přírody

Pramen: MŠMT

BOX:
Ohlerovo bodování Hodnocení obou projektů mezinárodním panelem (v bodech)
CEITEC CESLAB
Kvalita návrhu 2 3
Kvalita týmu 3 3
Možné využití 3 2
Vzdělávání 3 3
CELKEM 11 bodů 11 bodů
Pramen: Interní zpráva hodnotícího panelu MŠMT

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče