Úroveň školních jídelen se velmi liší

21. června 2011, 15:11 - Profit, TZ
21. června 2011, 15:11

Nechutná vašim dětem ve školní jídelně? Stěžují si na jídlo nebo jej rovnou vyhazují? Možná není chyba jen na jejich straně.

Foto: Profimedia.cz

Nutriční terapeutka Růžena Milatová z IKEMu se na popud časopisu Rodina a škola vydala v průběhu tohoto školního roku na průzkum úrovně stravování ve školních jídelnách v různých městech ČR a psala o nich do tohoto periodika určeného rodičům a učitelům hodnocení podobné oblíbeným recenzím restaurací.  Všímala si jednak nutričního složení, chuti jídla, ale také prostředí jídelny, které nakonec ohodnotila známkou jako ve škole. „Je až zarážející, jak se kvalita školních jídelen liší,“ říká Milatová. „Některé školní jídelny mají úroveň téměř dobré restaurace: děti si mohou vybírat z lákavých jídel jako je třeba losos, penne se sýrovou omáčkou, nabídky zeleninových a ovocných salátů. Na druhém konci jsou ovšem jídelny, kde se podle mého názoru téměř jistě vaří z instantních produktů, i když personál tvrdí opak. Krom instantních polévek a bramborových kaší zde děti dostávají například rizoto, ve kterém není žádná zelenina ani maso, jen jakési neidentifikovatelné kousky. Případně střídají hotovou sekanou s uzeninami na několik způsobů.

Na rozdíl od recenzentů restaurací působících často „inkognito“ jezdí paní Milatová do škol po dohodě s jejich vedením a tak je její návštěva většinou kuchyni dopředu známa. Často se na ni obracejí sami rodiče, kteří mají o jídelně ve škole pochybnosti. I pak se ale dohaduje s vedením školy, jestli může jídelnu navštívit. „Je překvapivé, že i když jídelny o mé návštěvě dopředu vědí, tak jsem někde dostala skutečně nekvalitní pokrmy.

Rozlišnost školních jídelen je přitom velmi zarážející. školní jídelny se řídí vyhláškou o školním stravování, která určuje také výživové normy. Krom toho mají podle ministerstva školství vařit podle doporučených receptů. Výše finančních normativů je ve všech jídelnách téměř stejná, jen soukromé školy mají stravné nastavené podle dohody s rodiči. Růžena Milatová z Rodiny a školy však narazila na nedostatky jak v nutričním složení jídelníčku, tak v receptech. „V některých školách například chyběla nabídka zeleniny a bylo zde v nabídce příliš těžkých moučných jídel. Například několikrát týdně dostávaly děti knedlíky a po zbytek dní sladká jídla.

Malí strávníci většinou zeleninu a luštěniny příliš v lásce nemají. V dobrých školních jídelnách ale dokáží vymyslet způsoby, jak tyto zdravé složky stravy atraktivně připravit. Například podávají v mističkách jako salát nastrouhanou mrkev nebo dávají třešňová rajčátka do těstovin.

Dá se říci, že záleží na velikosti školy? „Nerada zobecňuji, ale zdá se mi, že nejlepší kvalita je nabízena ve větších městech na školách střední velikosti. Problémy se vyskytly spíše na venkovských školách. I když jsou i maličké školy, kde se i s omezenými prostředky velmi snaží a vaří dobrou klasickou kuchyni,“ tvrdí Růžena Milatová z Rodiny a školy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče