Úroveň mezd ovlivňuje hlavně produktivita práce

25. srpna 2003, 00:00 - Petr Gola, publicista
25. srpna 2003, 00:00

Kolik si vydělá průměrný Němec či Rakušan? Statistických údajů je k dispozici dost, je ovšem třeba správně je interpretovat. Mzda je jedna věc, úroveň zdanění druhá, kupní síla té či oné měny pak třetí.

Nejmenší příjmy mají v jižních státech Unie - Španělsku, Portugalsku a Řecku

Kolik si vydělá průměrný Němec či Rakušan? Statistických údajů je k dispozici dost, je ovšem třeba správně je interpretovat. Mzda je jedna věc, úroveň zdanění druhá, kupní síla té či oné měny pak třetí.

Rozdíly v úrovni jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Je potom samozřejmé a nasnadě, že země s nízkou produktivitou si nemůže dovolit vysoké mzdy. V tomto případě by každá země riskovala totální pokles svého národního hospodářství na světovém, ale i evropském trhu. Jako určité vodítko pro posuzování hospodářské vyspělosti té či oné země nám poslouží měření produktivity v závislosti na velikosti hrubého domácího produktu (HDP) přepočítaného na jednoho obyvatele s přihlédnutím k reálné kupní síle obyvatelstva v jednotlivých zemí.

Na špici

Německo Nejvyšší mzdovou úroveň vykazují vedle Lucemburska Německo a Dánsko. Střed s malými rozdíly (na úrovni průměru celé Evropské unie) ve mzdové úrovni představují Nizozemsko, Finsko, Belgie, Rakousko a překvapivě i Francie. Za nimi pak s uctivým odstupem následují Španělsko, Řecko a Portugalsko. Není tedy divu, že k největší migraci za prací v jiných zemích Evropské unie dochází právě z těchto tří zemí s nejnižšími průměrnými mzdami. V tabulce jsou ovšem uvedeny hrubé příjmy, tj. před zdaněním. To je přitom v každé zemi rozdílné - nejvyšší daně jsou tradičně ve skandinávských zemích.

Dánové hodně vydělávají, ale také odvedou

Ke Skandinávii se počítá i Dánsko. A právě tato země má vedle rekordních mezd současně také nejvyšší stupeň zdanění osobních příjmů ze všech členských zemí Evropské unie. V každém případě je zajímavé a pozoruhodné zjištění, že rozdíly v úrovni průměrných mezd neodpovídají zdaleka velikosti rozdílů ve velikosti HDP na obyvatele. Pohlédneme-li na dvě nejchudší země Evropské unie (Portugalsko a Řecko), jejich úroveň HDP na hlavu je řádově nižší nežli v ostatních zemích Evropské unie. Bohatší sever (výjimku tvoří pouze Irsko, i když dosahuje v posledních letech nebývalého rozvoje) má více méně vyrovnanou úroveň produktivity i mezd. Rozdíly mezi zeměmi - s výjimkou malého a netypického Lucemburska - a ani rozdíly ve mzdách nejsou s výjimkou Francie příliš pronikavé, avšak překvapuje zásadní rozchod mezi produktivitou a mzdami. Nadprůměrně výkonná Francie má mzdy pod průměrem, na druhé straně v podstatě průměrně produktivní Británie a Nizozemí mají nadprůměrné mzdy.

Muži vydělávají i v EU více než ženy

V Evropské unii jsou tvrdě trestána pracoviště, kde dochází k diskriminaci zaměstnanců, jimž musí být zabezpečeny rovné podmínky. Když zaměstnavatel zaměstnává muže a ženu, kteří pro něj vykonávají naprosto stejnou práci, musí jim zaplatit stejnou mzdu. To v případě, že jsou hodnoceni hodinovou mzdou. Mnohem častější je ovšem úkolová mzda, a tady prostě záleží na tom, jak je daný pracovník schopný, výkonný a rychlý. Ženy jsou v tomto případě limitovány. Většinou je na ně uvalena větší část péče o děti, jsou s nimi na mateřské dovolené, při jejich nemoci zůstávají s nimi doma, zabezpečují chod rodiny. Nemají prostě na práci takový klid a pohodu jako muži. Vzhledem k těmto skutečnostem dochází k rozdílům ve mzdě. Tyto rozdíly jsou dány objektivními faktory spojenými s úrovní kvalifikace nebo prostě tím, že jeden ze zaměstnanců má delší praxi nebo je lepší. Když však zaměstnavatel chce nějakého pracovníka finančně zvýhodnit, vždycky si důvod najde. Tak to na světě prostě chodí, u nás doma to přece všichni známe. Z uvedených dat vidíme, že jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru vydělávají ženy méně než muži. Výjimku tvoří ve veřejném sektoru Portugalsko, kde ženy v průměru vydělají o 8 % více než jejich kolegové, a Itálie, kde vydělají více o 1 %, což souvisí se školstvím, neboť v tomto oboru pracují v těchto státech hlavně ženy. Největší rozdíly v příjmech mužů a žen ve veřejném sektoru jsou v Německu (výdělky žen dosahují 77 % výdělku mužů) a v Nizozemí (79 %). U soukromého sektoru jsou největší rozdíly opět v Německu (výdělky žen dosahují 73 % výdělků mužů), Rakousku (76 %), Řecku (79 %). Ve všech členských zemích Evropské unie mimo Nizozemí, Finska, V elké Británie byl rozdíl v úrovni mezd v soukromém sektoru vyšší nežli ve veřejném sektoru.

Ženy vydělávají méně

(hrubé mzdy žen v % mezd mužů, rok 2000)

Země Veřejný Soukromý

sektor sektor

EU-15 87 82

Belgie 92 88

Dánsko 97 92

Německo 77 73

Řecko 91 79

Španělsko 93 83

Francie 89 84

Irsko 90 82

Itálie 101 89

Lucembursko 81 79

Nizozemí 79 81

Rakousko 92 76

Portugalsko 108 79

Finsko 83 85

Švédsko 86 85

Velká Británie 83 85

Pramen: Eurostat

Jak se vydělává v EU

(rok 2000)

Stát Průměrná hrubá HDP/obyvatele

hodinová mzda EU = 100 %

(v eurech)

EU 17,20 100,0

Belgie 17,70 112,0

Dánsko 23,80 140,0

Finsko 17,20 88,0

Francie 16,60 117,0

Irsko 14,70 71,0

Itálie 15,30 91,0

Lucembursko 20,40 168,0

Německo 20,10 126,0

Nizozemí 17,90 108,0

Portugalsko 6,50 46,0

Rakousko 17,10 122,0

Řecko 7,70 46,0

Španělsko 10,60 65,0

Švédsko 19,00 114,0

Velká Británie 19,40 87,0

Pramen: Eurostat

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče