Úroky se počítají novým způsobem

09. května 2005, 00:00 - PETR KUČERA, RICHARD W. FETTER
09. května 2005, 00:00

ZPOŽDĚNÍ PLATEB Výše úroků z prodlení se od konce letošního dubna počítá zcela jinak. Místo dosavadní závislosti na diskontní sazbě České národní banky se nyní odvozují z repo sazby. Změna má velký vliv na obchodní i pracovněprávní vztahy. Na konci dubna vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády číslo 163/2005 Sb.

ZPOŽDĚNÍ PLATEB Výše úroků z prodlení se od konce letošního dubna počítá zcela jinak. Místo dosavadní závislosti na diskontní sazbě České národní banky se nyní odvozují z repo sazby. Změna má velký vliv na obchodní i pracovněprávní vztahy. Na konci dubna vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády číslo 163/2005 Sb., které novelizovalo dosavadní předpis o stanovení výše úroků a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Změna nabyla okamžité účinnosti a má velký význam i pro podnikatele. Do prodlení se dlužník dostane, pokud včas a řádně nesplní svůj peněžitý dluh. Občanský zákoník uvádí, že při prodlení má věřitel právo požadovat vedle samotného plnění také úroky z prodlení. S konkrétním způsobem výpočtu se pak zákon odkazuje právě na prováděcí předpisy, tedy na nařízení vlády. Touto obecnou úpravou se smluvní strany (zjednodušeně řečeno) řídí vždy, pokud si výslovně nedohodnou něco jiného. U vztahů mezi podnikateli je tomu tak v případě, když si ve smlouvě neurčí jinou sazbu úroků. Výpočet prodlení podle občanského zákoníku se týká také pracovněprávních vztahů. Obecné úpravy se použije také v případě, že věřitel ve smlouvě zjevně zneužil svého postavení a stanovil nepřiměřenou výši úroku. NĚKDY MOC VYSOKÉ, NĚKDY MOC NÍZKÉ Pokud si tedy smluvní strany výslovně nedohodly jiný způsob, počítala se až do 27. dubna 2005 roční výše úroků z prodlení jako dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení. Procentní sazba úroků tedy zůstávala pro konkrétní dluh stejná, i když se později diskontní sazba ČNB změnila. V praxi to mohlo vést k nepřiměřeně vysokým nebo naopak příliš nízkým úrokům. Pokud například prodlení u konkrétního dluhu začalo na podzim roku 1997, činil dvojnásobek diskontní sazby 26 procent. Takto vysoký úrok se pak pro konkrétní dluh uplatňoval každoročně až do doby, než byl zaplacen. Tedy nezávisle na tom, že diskontní sazba mezitím výrazně klesla - přitom kdyby se dlužník do prodlení dostal až letos v dubnu, hrozil by mu místo 26 procent každoročně pouze dvouprocentní úrok. Čímž se dostáváme ke druhé nevýhodě dosavadního systému: Dlužníci, kteří se do prodlení dostali třeba až letos v dubnu, by každoročně museli platit pouze dvouprocentní úrok, nezávisle na případném zvýšení diskontní sazby v následujících měsících či letech. NOVĚ PODLE REPO SAZBY Jestliže prodlení s placením peněžitého dluhu nastalo od 28. dubna letošního roku, řídí se výpočet úroku novými pravidly (samozřejmě pouze tehdy, nedohodly-li se smluvní strany jinak). Jejich roční výše odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, je výše úroků závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Nová úprava je tedy pružnější a umožňuje reagovat na aktuální vývoj ekonomiky. V případě prodlení vzniklého na konci letošního dubna by se proto použila repo sazba platná pro začátek prvního kalendářního pololetí tohoto roku. Tehdy činila 2,5 procenta, roční výše úroku by tedy po zvýšení o zmíněných sedm bodů dosahovala 9,5 procenta. Je nutné zdůraznit, že se použije sazba platná k začátku příslušného kalendářního pololetí, nikoliv repo sazba ze dne, kdy k prodlení došlo (takže nelze použít sazbu 1,75 procenta, platnou na konci letošního dubna). Radost věřitelů však zmírníme připomenutím dvou nepříjemných skutečností: Za prvé bude výše zmíněný nový způsob administrativně či početně náročnější. A za druhé se týká pouze nových dluhů. U prodlení, které vzniklo před 28. dubnem 2005, stále platí dřívější předpisy, tedy výpočet podle dvojnásobku tehdejší diskontní sazby bez možnosti jakýchkoliv změn podle jejího pozdějšího vývoje. KDY K NĚMU DOJDE? V praxi občas docházelo k nejasnostem ohledně přesného data vzniku prodlení, pokud nebyl ve smlouvě výslovně uveden přesný termín splatnosti dluhu. Jasnější určení lhůt proto přinesla novela obchodního zákoníku, o které jsme psali v Profitu č. 50/2004. Často také dochází k situaci, kdy kvůli prodlení se splacením dluhu věřitel utrpí škodu. Ať už jde o peněžní nebo jiné plnění, může po dlužníkovi požadovat - nezávisle na úrocích - také náhradu této škody. Nemělo by se tak ale stát v případě, kdy je škoda již dostatečně pokryta právě z úroků. POPLATEK Z PRODLENÍ**

V některých právních vztazích se místo úroku používá takzvaný poplatek z prodlení. Uplatňuje se vůči:

* nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do pěti dnů po splatnosti,

* nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení),

* bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (pak se platí nájemné i poplatek z prodlení).

Výše poplatku činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 korun za každý -i započatý - měsíc prodlení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče