Uranu ani zdaleka neodzvonilo

07. července 2008, 00:00 - J. Němeček, V. Kubíčková, CBW
07. července 2008, 00:00

JADERNÉ ELEKTRÁRNY - Zákaz těžby uranu bude v Česku natolik silný, nakolik silná bude politická pozice zelených. Podle odborníků je totiž uran jednoznačně energetickou surovinou budoucnosti. Česko má přitom jediné zásoby uranu v Evropě.

České podzemí se otevře a vydá svůj uranový poklad. Ať už v severních Čechách nebo na Vysočině. Otázkou zůstává, kdy to bude. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana by těžba v těchto oblastech mohla začít za dvacet let. Ale možná i dříve. I když právě před týdnem dostali obyvatelé v Podještědí od „zeleného“ ministra životního prostředí Martina Bursíka opačný slib: „Kdokoli spekuluje o těžbě uranu, nemá šanci to realizovat.“

Právě zelení přitom v současné vládní koalici prosadili stop uranu. „Bohužel již za dva roky budou nové parlamentní volby. Který ministr bude následně spravovat rezort životního prostředí, to skutečně nelze nyní předpokládat,“ shrnuje své obavy českodubský místostarosta Martin Bobek.

V podzemí čeká poklad

V chráněném ložisku Kotel o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadů kolem dvaceti tisíc tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 120 miliard korun. Podle generálního ředitele Diama Jiřího Ježe se pod Ralskem nachází dalších 115 tisíc tun rudy. To v současných cenách představuje 400 až 500 miliard korun.

O podještědská ložiska přitom nemá zájem jen státní podnik Diamo, v lednu požádala o povolení průzkumné těžby společnost Urania Mining. Firma je spojena s australskou společností Uran Limited, která usiluje o průzkum čtyř ložisek uranu na Vysočině. Bursíkovo ministerstvo to sice zamítlo, odpůrci se ale obávají, že tlak se bude stupňovat.

Jde o velké peníze, ale i o strategický surovinový zdroj. „Celá léta se cena uranu držela nízko, kolem 10 dolarů za libru (0,45 kilogramu). V červenci 2007 pak vylétla až na 135 dolarů a později klesla na 80 dolarů; v této výši se pohybuje i dnes,“ říká Viktor Goliáš, odborník na radioaktivní materiály a uran z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Univerzity Karlovy.

Jenže u těchto cen asi nezůstane. „Vzhledem k tomu, že poptávka po uranu převyšuje jeho produkci, lze očekávat, že cena opět poroste,“ dodává Goliáš s poukazem na množství nově projektovaných jaderných elektráren.

Vývoj potvrzuje i Petr Novák, analytik z makléřské firmy Atlantik finanční trhy: „Přechod k jaderným palivům je celosvětovým jevem. Američané přehodnotili svůj přístup k jaderné energii, Rusko se chystá stavět přes dvacet nových atomových elektrárenských bloků, Čína se také zařizuje na jádro, ve Finsku se staví nový reaktor a v Polsku se o novém reaktoru diskutuje.“

 ČESKÝ URAN

• ložiska uranu objevil v roce 1789 německý chemik Martin Heinrich Klaproth, když analyzoval vzorky minerálů ze stříbrných dolů v Jáchymově

• v Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu

• těžilo se v 66 ložiscích

• poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku

• před rokem 1989 bylo Československo v produkci uranu pátou zemí na světě po USA, Kanadě, Německu a Jihoafrické republice

• k těžbě se používala kyselina sírová. V podzemí ve Stráži pod Ralskem jsou na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Toto podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě. Sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun

Strach z uranových dolů v Češích přetrvává

Češi ale nemají s uranem dobré zkušenosti – už proto, že v minulosti ho levně a bez dostatečných bezpečnostních opatření těžili hlavně političtí vězni. Většině obyvatel tak paradoxně nevadí tolik Temelín, jako vzpomínka na Jáchymov nebo Stráž pod Ralskem.

Příkladem může být poslední fungující důl Rožná na Vysočině poblíž Přibyslavi. Místní lidé si dobře pamatují, jak se za komunistů uranová ruda vozila od dolu do zpracovatelských provozů v otevřených nákladních autech. Kusy rudy spadlé z vozů se občas našly na ulici.

„Žádný uran tady už nechceme, ani kdyby ho vozili v uzavřených autech. Nabízejí nám peníze, ale zdraví přece nikdo za peníze neprodá. Už teď je tady kolem spousta nemocných rakovinou, lidé umírají mladí, před šedesátkou,“ říká muž v hloučku důchodců, postávajících na náměstí v Přibyslavi.

„O žádný důl nestojím, mám strach o zdraví a o zdejší přírodu,“ přidává se další z místních a ukazuje na svoji čtyřletou dceru. „Vysočina si uchovala neznečištěnou přírodu, proč ji tedy ničit? A když už bychom tu měli rudu těžit, tak ať alespoň zůstane v České republice, není potřeba ji posílat do Austrálie,“ dodává.

Co za to

A to je jeden z hlavních argumentů. Co z těžby uranu budou mít místní obyvatelé. „Nabízíme, že obcím vyplatíme 50 tisíc dolarů za každý rok, kdy bude platit průzkumná licence,“ říká vrchní ředitelka australské těžební společnosti Uran Kate Hobbs. „Kde pracujeme, obvykle přispíváme na sportovní aktivity pro děti i dospělé, kulturní události a výstavbu komunikací. Potom – když uspějeme a budeme moci začít těžit – jsme navrhli, že vyplatíme 100 tisíc dolarů ročně za každý rok těžby a za každou pronajatou těžební oblast,“ dodává.

Obyvatelé kraje pod Ještědem se ale obávají, že to ekonomický rozmach oblasti nepřinese. „Na jaderný průmysl se žádné drobné podnikání nenabalí, jenom se tu objeví plno cizinců. Nevěřím, že naši by byli ochotni ve velkém fárat, pořád máme v paměti, jak dopadli političtí vězni,“ vysvětluje jeden ze starousedlíků.

Opozice na každém rohu

V tom jsou zajedno s lidmi na Vysočině. Z rozhovorů s obyvateli Polné je zřejmé, že opozice proti těžbě je tu velmi rezolutní. O kauze věděly i děti v místní cukrárně. „Byly tu proti tomu nějaké letáky,“ říká jedenáctiletá dívenka; možná má na mysli petici proti záměrům společnosti Uran, kterou podepsalo víc než 1000 obyvatel Polné.

Sám starosta Polné Jindřich Skočdopole říká, že se loni se zástupci Uranu odmítl vůbec i sejít. „Považoval jsem to za uzavřenou věc, neviděl jsem žádný prostor k dalšímu jednání.“ Podle jeho slov pro zdejší lidi není příliš atraktivní ani představa nových pracovních příležitostí, které by firma Uran přinesla, protože v místě téměř žádná nezaměstnanost není. Kromě toho varuje, že takovéto podnikatelské projekty by mohly zničit historickou atmosféru městečka. „Ano, nabízejí peníze, ale všechno se za peníze koupit nedá. Stejným způsobem jsme odmítli větrné elektrárny. Nikdo mě nepřesvědčí, já za svými lidmi stojím,“ prohlašuje starosta Skočdopole.

Iracionální obavy z radiace

Moderní metody těžby jsou ale naprosto jiné, než ty používané v padesátých letech, kdy česká naleziště plundroval Sovětský svaz. „Domnívám se, že obavy z radioaktivity (v případě zamýšlené těžby) jsou iracionální,“ míní uranový expert Viktor Goliáš. „Lidé si to neuvědomují, ale uran je ve všem. Ve skutečnosti radioaktivitu v přírodě potřebujeme. I naše tělo ji potřebuje.“ Podle jeho mínění se odpor proti jaderné energii ve Straně zelených stal jakýmsi náboženstvím.

„Odmítají jadernou energii, i když je to v rozporu s jejich základním zaměřením. Je to jediný zdroj schopný produkovat elektrickou energii ve velkém množství bez vedlejší produkce oxidu uhličitého,“ vysvětluje.

Jeho názory sdílí i mnoho lidí v Dolní Rožínce, kde leží důl Rožná. „Je to absolutně bezpečné, z radiace žádný strach nemáme,“ prohlašuje jeden muž v hospodě a další z návštěvníků jeho slova potvrzuje: „Naše děti jsou odolné a máme jich spoustu.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče