Úřady čekají na vznik registrů

14. dubna 2008, 00:00 - Jan Němec
14. dubna 2008, 00:00

SDÍLENÍ DAT - Vedle zákona o eGovernmentu je zákon o základních registrech druhým nejdůležitějším krokem k zefektivnění veřejné správy a komunikace lidí s úředníky. Právě registry a sdílení dat mezi nimi mají ušetřit spoustu času a běhání po úřadech.

Když náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček vysvětluje podstatu eGovernmentu v Česku, používá k tomu usměvavého oranžového panáčka jménem eGon. Ten má symbolizovat eGovernment v České republice. Prozatím je však eGon spíše nevyvinutou a životaneschopnou postavičkou. Jeho ruce – univerzální kontaktní místa Czech Point – už fungují obstojně. I oběhový systém – komunikační infrastruktura veřejné správy – se s přivřením obou očí dá považovat za funkční. Na co však eGon stále čeká, jsou dva nejdůležitější orgány: srdce, tedy zákon o eGovernmentu, a mozek, čili soustava základních registrů.

Při oživování eGona pokročila vláda, respektive ministerstvo vnitra, zatím nejdále v oblasti srdce. Návrh zákona o eGovernmentu je po mnoha problémech, připomínkách a změnách hotov a čeká na schválení parlamentem. Podle Zdeňka Zajíčka má být účinný od července 2009. Od tohoto termínu by měly začít fungovat například datové schránky. Jejich prostřednictvím budou lidé i firmy komunikovat s veřejnou správou. Zrovnoprávní také papírové a elektronické dokumenty.

Naproti tomu mozek eGona je vyvinutý daleko méně. Návrh zákona o základních registrech ministerstvo vnitra teprve dolaďuje. V první půlce letošního roku jej pak předloží vládě. Přesto se v návrhu počítá s účinností od prvního ledna roku 2009. Po zkušenostech se zákonem o eGovernmentu je ale tento termín zřejmě nereálný. I při relativně bezproblémovém průběhu je pravděpodobné přijetí nejdříve v roce 2010. Je proto otázka, jestli zákon stihne „protlačit“ ještě současná vláda.

K zastřešujícímu zákonu o registrech pak musejí přibýt navíc další čtyři zákony. Ty ošetří nové registry zvlášť. Tento úkol však s největší pravděpodobností vyřeší až nová vláda a parlament.

Registry uleví lidem a přidají práci úřadům

Podle návrhu zákona by měly vzniknout celkem čtyři základní registry: registr obyvatel, registr územní identifikace, registr osob a registr práv a povinností. Podle Zdeňka Zajíčka mají obsahovat pouze nejaktuálnější údaje. Hlavní výhodou registrů bude jejich elektronická podoba a provázanost. Nejprve však je nutné převést do nich informace a data, která nyní shromažďují různé úřady.

Celý systém registrů má fungovat na základě několika principů. Prvním z nich je princip jediné informace. Člověk podle něj má právo poskytnout úředníkům informace o sobě pouze jednou. Princip zajištění podkladů z evidencí pak dává právo požadovat po úřednících, aby si poskytnuté informace zjistili z databází sami. Třetí princip má chránit soukromí. Podle něj nesmějí úředníci žádné údaje z různých registrů shromažďovat ani kombinovat.

V praxi přinese zavedení těchto principů jednu podstatnou věc: Úředníci si už nebudou moci usnadňovat práci a žádat každý formulář či potvrzení několikrát. A pokud k potřebným datům úředník nebude mít přístup, musí o ně požádat pověřeného kolegu. Právě tímto opatřením by se měly v budoucnu odstranit situace, kdy člověk dělá úřadům pošťáka a doručuje formuláře s údaji, které o něm veřejná správa dávno má a pouze si je neumí předat.

O registry se bude podle návrhu zákona starat takzvané kompetenční centrum. To bude podřízeno ministerstvu vnitra. Kompetenční centrum by mělo zajišťovat jednak samotný provoz systému registrů, ale i jeho bezpečnost. Postará se rovněž o provázanost jednotlivých registrů, a to pomocí speciálního informačního systému základních registrů. Ten bude „nad“ těmito registry. Do jednotlivých databází pak umožní přístup úřadům podle dalších, ještě připravovaných zákonů o každém z nových registrů.

ZÁKLADNÍ REGISTRY

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí – vedle údajů o územních prvcích a nemovitostech bude obsahovat i adresní místa.

Registr obyvatel – jako primární zdroj dat využije evidenci obyvatel, navíc obsáhne osobní čísla potřebná pro informační systém datových schránek.

Registr osob – budou v něm uloženy informace o fyzických a právnických osobách. U právnických osob má evidovat například jejich adresu či sídla provozoven a jména statutárních zástupců.

Registr práv a povinností – obsáhne odkazy na údaje ze všech předchozích registrů. Konkrétně ve vztahu k právům, působnosti či povinnostem, které lidé a firmy popisované v jednotlivých registrech mají, nebo jichž se tato práva či povinnosti týkají.

Poznámka: Podrobnější definice uvedených údajů stanoví speciální zákony o jednotlivých registrech.

Kamenem úrazu jsou identifikátory

Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejkontroverznějších věcí, které zákon o základních registrech řeší, jsou takzvané identifikátory. Ty mají nahradit současná rodná čísla. Původně byla ustanovení o těchto identifikátorech součástí zákona o eGovernmentu. Protože však vyvolala rozporuplné reakce, kvůli snazšímu schválení zákona je z něj ministerstvo vnitra vyňalo. Nyní jsou tedy identifikátory součástí zákona o základních registrech. Obavy především z jejich bezpečnosti však přetrvávají. Nejčastější výtkou je, že úředník díky identifikátorům bude mít přístup prakticky ke všem údajům, které o lidech veřejná správa vede.

Identifikátory rozděluje návrh zákona na dva druhy: veřejné a neveřejné. První z nich má označovat konkrétní úřední agendy. Neveřejný identifikátor pak obdrží každý člověk právě místo rodného čísla. S jeho pomocí budou mít úředníci přístup k jeho údajům z registrů.

I kritici zákona se shodnou na tom, že systém rodných čísel je naprosto nevyhovující a je nutné jej změnit. Liší se však názory na to, jak by nové identifikátory měly vypadat. Problém je zejména v tom, že s nimi počítá zákon o eGovernmentu. Jsou totiž potřebné pro používání datových schránek. Definuje je však zákon o základních registrech, který bude přijat nejdříve rok po eGovernment Actu. V mezidobí by se proto jako identifikátory měly dočasně používat desetimístná identifikační čísla, pod kterými vede záznamy o lidech již dnes ministerstvo práce a sociálních věcí.

Identifikační čísla prý systém prodraží

Dalibor Veřmiřovský ze sdružení eStát, které připravilo původní verzi zákonů o eGovernmentu i registrech, však tvrdí, že takový postup není ideální. Podle něj je především nutné počítat s možným zpožděním zákona o registrech, a proto měly být identifikátory zavedeny už v prvním z nich. Dočasné používání identifikačních čísel ministerstva práce a sociálních věcí povede podle Veřmiřovského k prodražení systému. Úřady si na novou identifikaci zvyknou. Pozdější „překopávání“ systému pak podle něj povede ke zmatkům a zbytečným dalším výdajům.

Podle Ondřeje Felixe, který působí jako poradce náměstka Zajíčka, však jiná možnost postupu
nebyla. Politici i úředníci z ministerstev se nedokázali na novém systému identifikátorů shodnout. Proto bylo podle něj jednodušší je ze zákona o eGovernmentu vypustit a tím urychlit jeho přijetí. Bezpečnost plánovaného systému obhajuje Felix tím, že úředníci mají mít i s novým identifikátorem přístup pouze do jednoho „vlastního“ registru. Základní identifikátor, uložený na elektronickém občanském průkazu každého člověka, bude mít podle Felixe k dispozici pouze centrální registr obyvatel. Přístup do dalších registrů bude možný pouze přes odvozené identifikátory.

Jinak řečeno – při návštěvě úřadu předložíte občanský průkaz, úředník si z něj pomocí speciální čtečky přečte identifikátor a s jeho pomocí se dostane do registru. Samotné identifikační číslo však vůbec neuvidí. Bude totiž čitelné pouze pomocí počítače. Přesné technické fungování prozatím není jasné. Bezpečnost identifikátorů má podle Felixe dořešit vedle zákona o registrech i nový zákon o občanských průkazech.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče