Uprchlíci se Polsku vyhýbají, přesto se jich prý místní bojí

03. července 2015, 16:30 - čtk
03. července 2015, 16:30

"Nechceme tu teroristy," odpovídá polská důchodkyně na otázku, co si myslí o plánech EU přesídlit uprchlíky do širší škály zemí po kontinentu. "Viděli jste, co dělají na Západě?" dodává. To je v Polsku rozšířený názor, byť poněkud nejde na rozum, napsal pro britský deník The Guardian Adam Leszczyński z polského listu Gazeta Wyborcza.

Polsko zasáhla krize uprchlíků v Evropě jen minimálně a přijímá čím dál tím menší počet migrantů. A přitom má tato země jedny z nejostřejších názorů na imigraci na kontinent, píše Guardian. Nedávný průzkum provedený pro televizní stanici TVN zjistil, že dvě třetiny Poláků sdílejí stejné nepřátelství vůči imigrantům, jaké vyjádřila zmíněná polská babička.

Podle studie, kterou v roce 2013 vypracovalo Středisko pro výzkum předsudků při Varšavské univerzitě, si až 69 procent Poláků nepřeje mít v zemi osoby jiné než bílé pleti. Valná většina věří, že imigranti „berou práci“ Polákům a jejich přítomnost je na škodu ekonomice. To je názor, který sdílí víc východoevropských zemí navzdory tomu, že do všech východních sousedů Polska proudí jen zanedbatelný počet migrantů.

Pro politiky je to pěkná šlamastyka. Na jedné straně Evropská unie vyzvala Polsko, aby udělalo víc pro přesídlení cizinců ve jménu evropské solidarity. Někteří polští partneři k tomu podotkli, že země ze členství v EU dost vytěžila - a teď je čas udělat něco na oplátku.

Na druhé straně ale vládní Občanská platforma (PO) čelí podzimním volbám, ve kterých jí půjde o znovuzvolení. Není to ovšem jediná vláda, která má problém najít správnou rovnováhu mezi svým voličstvem a eurokraty.


Přečtěte si komentář Lenky Klicperové: Strach jménem uprchlík


„Lidé tu prostě nechtějí imigranty,“ řekl nejmenovaný politik PO. „Nerozumí jim, nemají je rádi a věří, že péče o ně je příliš nákladná.“ Výsledkem je, že polská vláda vytrvale protestuje proti kvótám EU na přesídlení uprchlíků, v jejichž rámci by se Polsko mělo v příštím roce postarat asi o tisíc migrantů.

Už na jaře se PO ocitla pod tlakem nevládních organizací, které vyzývaly k přijetí 300 syrských křesťanských rodin, jimž hrozila smrt od islamistů. Zdůrazňovaly přitom, že jde o křesťany, a tudíž osoby Polákům méně kulturně cizí. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Polsko slíbilo, že v letech 2016 až 2020 přijme jen 100 syrských uprchlíků.

Polsko nebylo nikdy pohostinnou zemí pro uprchlíky. V roce 2014 šéf imigračního úřadu schválil ochranu pouze pro 732 cizinců a 2000 dalších žádostí zamítl. Z přijatých bylo 115 Syřanů - byť válka v Sýrii přiměla k útěku čtyři miliony obyvatel.

Zástupci nevládních organizací řekli listu Gazeta Wyborcza, že Polsko nechce ani pár set uprchlíků, přestože by to byla pouhá kapka v moři pro 38 miliónů obyvatel země.

Chybí veřejná debata

„V Polsku nikdy neproběhla vážná veřejná diskuse o uprchlících. Nikdo se nikdy nepokusil Polákům vysvětlit, že jednou z morálních i formálních povinností členských zemí EU je pomoci těm, kdo hledají útočiště, protože jsou perzekvováni,“ říká Weronika Rokicka z polské odbočky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

„Vláda by měla spustit velkou vzdělávací kampaň. Celé roky tohle nikdo neudělal, a teď, když vypukla krize spojená s vlnou uprchlíků, Poláci na to naprosto nejsou připravení,“ dodala.

To potvrzují i průzkumy, z nichž vyplývá, že většina Poláků má dojem, že by všechny světové problémy měl řešit někdo jiný. A politici tuto náladu cítí. Není náhodou, že podle statistik OECD bylo Polsko v roce 2014 poskytovatelem nejnižší rozvojové pomoci v poměru k hrubému národnímu důchodu. Tato pomoc loni klesla na 0,08 procenta HND. Tento postoj je ohromující u země, která po tři desetiletí brala peníze od cizích států plnými hrstmi.

V době stanného práva vyhlášeného v roce 1981 dostávalo mnoho Poláků ze Západu balíčky s potravinami a šatstvem. V posledním desetiletí pak Polsko dostalo desítky milionů eur z rozvojové pomoci EU.

Vládní politická strana, stejně jako pravicová opozice, patří ke generaci, která v 80. letech často žádala o politický azyl na Západě - a obvykle ho dostala. Mohlo by se tedy zdát, že generace Solidarity nyní příliš nedychtí po tom, aby sama dokázala svou solidaritu.


Čtěte také:

Visegrád odmítá kvóty na uprchlíky, státy je prý mají přijímat dobrovolně

Orbán: Plot na hranici se Srbskem není namířen proti Bělehradu

V Bratislavě demonstrovaly tisíce lidí proti imigraci

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče