Upravený zákon jde do vlády

29. října 2007, 00:00 - Jan Němec
29. října 2007, 00:00

Ministerstvo vnitra zásadně přepracovalo zákon o eGovernmentu. Nový návrh vypouští například pojem ověřeného elektronického podpisu. Novinkou je naopak lépe ošetřený institut elektronického doručování dokumentů.

eGovernment Ministerstvo vnitra zásadně přepracovalo zákon o eGovernmentu. Nový návrh vypouští například pojem ověřeného elektronického podpisu. Novinkou je naopak lépe ošetřený institut elektronického doručování dokumentů.

Zákon o eGovernmentu připravovaný ministerstvem vnitra doznal výrazných změn. Na základě připomínkového řízení a debaty s ostatními ministerstvy z původního návrhu úplně vypadly některé problematické pasáže. Novou podobu „eGovernment Actu“ i další plány v oblasti eGovernmentu představilo ministerstvo vnitra na brněnském veletrhu Invex.

Aktuální návrh zákona se setkal s kritikou ze strany sdružení eStát, které připravovalo návrh původní. „Jedna věc je mít geniální vizi. Druhá pak dohodnout se s partnery a prosadit ji,“ říká o změnách ministr vnitra a informatiky Ivan Langer.

Podle jeho náměstka Zdeňka Zajíčka chce ministerstvo vnitra předat návrh vládě k jednání ještě letos v listopadu. Během příštího roku pak o zákonu bude rozhodovat parlament. „Počítáme s účinností zákona od 1. ledna 2009,“ upřesňuje termín Zajíček.

Ověřený e-podpis nebude

Změny v návrhu zákona o eGovernmentu jsou patrné už ze samotného názvu. Zatímco původní návrh hovoří o „elektronizaci některých procesních úkonů“, nově se má zákon jmenovat „o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentu“. „Změna názvu vyvolává otázku, zda bude zákon přínosem. Neřeší totiž například bezpečnou identifikaci osoby,“ upozorňuje Ivo Brokeš ze sdružení eStát. K identifikaci měly sloužit takzvané zdrojové identifikátory. Ty však v nové verzi zákona definovány nejsou.

Podobný osud stihl i ustanovení o legalizaci elektronického podpisu. Ta měla být jakousi obdobou ověření podpisu ručního. Už letos v červnu však náměstek Zdeněk Zajíček tuto pasáž označil za nejproblematičtější a připustil její možné vypuštění ze zákona. To se nyní skutečně stalo.

Konverze a doručování zůstávají

I přes tyto dílčí změny se podle Zdeňka Zajíčka hlavní filozofie návrhu nemění. „Klíčové body jako konverze dokumentů a datová schránka zůstávají i v aktuálním návrhu,“ připomněl Zajíček na Invexu.

Autorizovaná konverze dokumentů je zřejmě nejdůležitější částí nové i původní verze zákona o eGovernmentu. Zrovnoprávní totiž papírové a elektronické písemnosti. Lidé a úřady si tak nebudou vyměňovat papírové formuláře, ale pouze elektronická data. Výměna elektronických formulářů má probíhat prostřednictvím datových schránek. Zatímco ustanovení o konverzi téměř nedoznala změn, datovým schránkám se úpravy nevyhnuly. „Datová schránka se v novém návrhu smrskává pouze na jakousi obdobu e-mailové schránky. Nebude totiž možné ve schránce vedle odesílání a přijímání také zprávu vytvořit pomocí jednoduché struktury,“ kritizuje novou úpravu Ivo Brokeš.

Paradoxní je, že sám Zdeněk Zajíček je členem sdružení eStát, tedy autora první verze. Změny v návrhu nyní Zajíček obhajuje především potřebou kompromisu s ostatními rezorty. Nová verze podle něj sice vypustila některé pojmy, naopak ale výrazně zlepšila úpravu elektronického doručování. „Nový návrh doručování ošetřuje jednotně. Vše podstatné je tedy již v zákonu a prováděcí předpisy budou pouze na tento zákon odkazovat,“ tvrdí Zajíček.

Datové schránky podle něj vytvoří institut doručení datové zprávy. „Nikdo už nebude mít možnost vyhýbat se převzetí obsílky. Po deseti dnech od odeslání totiž bude zpráva považována za doručenou,“ uzavírá Zajíček.

Čtyři registry

Jedním z plánů ministerstva vnitra pro příští rok je také nový zákon o základních registrech. „V současnosti jsou klíčové databáze roztříštěné a neumožňují sdílení dat mezi nimi. Legislativa je špatná,“ vysvětluje nutnost změn Zdeněk Zajíček. Nový zákon by podle něj měl garantovat bezpečné sdílení dat mezi úřady. Umožnil by také přístup veřejnosti k údajům z registrů. „Pokud chceme po úřadech otevření registrů, musí jít ministerstvo vnitra příkladem. Proto plánujeme otevření evidence obyvatel,“ dodává Zajíček.

Výhody otevření registrů popisuje Zajíček na aktuálním problému výměny velkého množství řidičských průkazů. „Pokud by měl policista možnost na místě nahlédnout do registru řidičských průkazů, nebyly by vůbec fyzické průkazy potřeba,“ tvrdí Zajíček.

Nový systém registrů by měl být vzájemně provázaný. Do budoucna ministerstvo počítá s vytvořením čtyř základních registrů: registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností a registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče