Úplnou svobodu nečekejte

08. ledna 2007, 00:00 - FILIP ČERNOCH
08. ledna 2007, 00:00

BARIÉRY V PODNIKÁNÍPřestože směrnice o službách ani zdaleka nenaplňuje očekávání, její přijetí znamená zásadní pokrok pro naplnění jedné ze základních svobod Evropské unie. Jednotlivým státům totiž zabrání v uvalování dalších a dalších bariér, jimiž by chránily své trhy před konkurencí.

BARIÉRY V PODNIKÁNÍ Přestože směrnice o službách ani zdaleka nenaplňuje očekávání, její přijetí znamená zásadní pokrok pro naplnění jedné ze základních svobod Evropské unie. Jednotlivým státům totiž zabrání v uvalování dalších a dalších bariér, jimiž by chránily své trhy před konkurencí.

Instruktoři potápění v Řecku musí umět řecky bez ohledu na to, že se třeba specializují pouze na zahraniční klientelu. Jinde může být maximálně jedna autoškola na 1500 obyvatel. Účetní v Itálii zase musí mít pro vykonávání činnosti v zemi trvalý pobyt. Všechny tyto požadavky přitom odporují elementárnímu evropskému právu na volný pohyb služeb. „Ačkoliv o rovnoprávném podnikání mluví smlouvy, řada zemí vybudovala systém administrativních překážek, které brání každému, kdo by chtěl ze sousední země konkurovat kvalitou či cenou domácím poskytovatelům,“ říká europoslankyně Zuzana Roithová. Výsledek této krátkozraké taktiky shrnuje britský ministr obchodu Ian McCartney: „Finálním produktem bariér je menší výběr, horší služby a vyšší ceny.“

ÚŘEDNÍCI, NAKUPTE SI DIÁŘE

Přijatá směrnice by měla těmto překážkám učinit přítrž. Jasně totiž stanovuje, že jakékoliv požadavky na podnikatele musí být nediskriminační, tedy stejné na domácí i zahraniční poskytovatele. Navíc musí být pro regulaci služby naprosto nezbytné. Jejich zavedení je podmíněno jasnými důvody zajištění veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že státy bývají v této oblasti ochotné více ke slibům než jejich zavádění do praxe, nutí je legislativa k sepsání všech používaných i zaváděných bariér a k jejich veřejnému odůvodňování v Bruselu.

V budoucnu by se tak podnikatel neměl setkat například s velmi častým požadavkem úředníků na vyřízení si místního průkazu totožnosti, s příkazem zařídit si v zemi reprezentační kancelář nebo s nutností se v zemi poskytování služeb úplně usadit. Nebude také třeba se v hostitelské zemi pojišťovat či skládat vysoké jistiny, které po domácích podnikatelích nikdo nechce.

Výrazně by živnostníkům mělo pomoci i zavedení „jednotných kontaktních míst“. Namísto zdlouhavého a pracného obíhání úřadů a shromažďování lejster s potřebnými razítky by v budoucnu mělo stačit navštívit jedno centrum, kde bude celá agenda v jednoduchosti vyřízena. Navíc bude možné tato místa kontaktovat elektronicky, z pohodlí kanceláře tak podnikatel může získat všechny potřebné informace ještě před tím, než se vůbec do ciziny vypraví.

Často frustrující jednání s úřady zase pomáhá řešit zavedení „principu tichého souhlasu“. Ten nutí úředníky odpovědět na žádost do předem stanovené lhůty. Pokud si tak živnostník zažádá například o nějaké speciální povolení a úřad včas nezareaguje, bude se jeho žádost považovat za schválenou. Negativní rozhodnutí úřadů bude navíc přezkoumatelné.

PROČ TO DĚLAT JEDNODUŠE, KDYŽ TO JDE SLOŽITĚ

Tři roky vyjednávání, ústupků a kompromisů se nicméně na celém textu podepsaly. Výsledná směrnice obsahuje několik nejasných formulací, které podle odborníků opět mohou dát úředníkům nástroj jak bránit zahraničním poskytovatelům služeb ve vstupu na domácí trh.

V prvé řadě se norma vůbec nezabývá službami obecného hospodářského zájmu, přičemž obsah tohoto pojmu specifikuje jen velmi vágně. V zásadě si jednotlivé vlády mohou samy určit, co do této kolonky bude spadat.

Ošidnou kličkou by se mohlo stát i ustanovení, podle kterého směrnice nezasahuje do práva sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy podle vnitrostátních právních předpisů. Je otázkou, jak se bude toto pravidlo uplatňovat v zemích s dlouhou tradicí a praxí kolektivního vyjednávání. Typický je příklad Německa.

BERME, CO JE

Původně velmi ambiciózní plán na úplné zrušení hranic pro poskytování služeb nevyšel. Přesto by bylo chybou dosažený kompromis předem zavrhovat, i ve schválené podobě totiž představuje znatelné zlepšení současné situace a navíc otevírá cestu další liberalizaci v budoucnu. „Mohlo toho zůstat ve směrnici víc, ale i tohle má svou cenu pro liberalizaci vnitřního trhu,“ shrnuje Roithová.

SLUŽBY VYJMUTÉ ZE SMĚRNICE• služby v oblasti dopravy• agentury na zprostředkování dočasné práce• zdravotní služby v plném rozsahu• služby spojené s výkonem veřejné moci• hazardní služby spojené s peněžními vklady• sociální služby v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a podpory rodin a osob ve stavu nouze• soukromé bezpečnostní služby• služby notářů a soudních vykonavatelů• audiovizuální služby• služby a sítu elektronických komunikací a s nimi spojená zařízení a služby• služby obecného zájmu nehospodářské povahy – péče o děti, sociální bydlení, služby pro rodiny a jednotlivce v nesnázích• finanční služby – bankovnictví, úvěry, pojištění, důchody a podobnu

DOPADY VOLNĚJŠÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

• Služby se podílejí 70 procenty na tvorbu unijního HDP a 60 procenty na zaměstnanosti, pouze 20 procent z nich se v‰ak obchoduje přes hranice.

• Ve stávající podobu by směrnice měla k unijnímu HDP přispět zhruba 30 miliardami eur a k vzniku až 2,5 milionu pracovních míst. V západní Evropu lze očekávat podstatný pokles cen u velké většiny služeb.

• Předpokládá se, Ie v Česku se dopady smurnice projeví ve zvýšení růstu HDP o 0,69 aI 1,59 procenta, v případu exportu by se mohlo jednat o 12,5 miliardy korun a počet nově vytvořených míst by se měl zvýšit o 18,7 tisíce.

Poznámka: v rámci původního návrhu se předpokládal efekt o třetinu vyšší. Pramen: Ministerstvo obchodu a průmyslu

ČEHO SE SMĚRNICE TÝKÁ• služby poskytované podnikům – manažerské poradenské sluIby, certifikace a testování, správa budov včetně údržby kanceláří, služby obchodních zástupců, reklama• služby poskytované spotřebitelům – sluIby cestovního ruchu, sluIby pro volný čas, sportovní střediska, podpůrné služby pro domácnost (například péae o starší občany)• sluIby poskytované podnikům i spotřebitelům – realitní a cestovní kanceláře, stavebnictví, pronájmy vozidel, organizace veletrhů, právní a daňové poradenství

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče