Úplatky jsou v Česku běžná věc

22. dubna 2003, 00:00 - Dana Rybáková, rybakova@profit.cz
22. dubna 2003, 00:00

Korupční prostředí v tuzemsku sílí a lidé ho stále více považují za normální součást všedního života. Počet lidí, kteří úplatky nedávají nikdy, v posledních pěti letech pořád klesá.

Větší tendenci podplácet mají lidé s vyšším vzděláním, bohatší a podnikatelé

Více než třetina tuzemské populace se domnívá, že úplatky jsou zcela běžnou součástí našeho života. Vedle toho je přesvědčena, že situace není tak hrozná, jak se říká. Za zcela samozřejmé považuje uplácení dokonce více než čtvrtina lidí. Obrázek tak trochu děsivý. Ale takový vyšel z pravidelného průzkumu veřejného mínění, který udělala letos v únoru firma GfK Praha na reprezentativním vzorku tisíce osob z celé České republiky ve věku 15 až 79 let. A to už popáté v řadě. Pokud jde o sféru podnikatelskou, čím více jednání s úředníky a čím větší počet povolení si činnost vyžaduje, tím častěji se se „všimným“ podnikatelé setkávají.

Úplatek patří k životu

Stále více lidí totiž považuje korupci za nepostradatelnou součást života v dnešní společnosti. Ve srovnání s minulým rokem se sice mírně (o čtyři procentní body) snížilo procento těch, kdo považují úplatky za „zcela samozřejmé“, zato se výrazně zvýšilo procento lidí, pro něž jsou úplatky běžné. Na druhé straně stupnice přesvědčení je pak pouze jedenáct procent dotázaných. Jen tak malá skupina lidí považuje úplatky za zbytečné a vše lze podle nich získat legální cestou. Jejich počet za sledovaných pět let - od roku 1998 - neustále klesá. Stále méně respondentů se také domnívá, že úplatky nejsou nutné a při troše trpělivosti lze vyžít i bez nich. Zatímco před pěti lety si to myslela 33 procenta dotázaných, letos už jen 27 procent.

Většina lidí neuplácí

Korupční klima je tedy v Česku velmi rozšířené. Potvrzují to i výsledky týkající se osobní zkušenosti s poskytováním úplatků. Počet lidí, kteří se přiznali, že již někdy dali úplatek, je letos prakticky stejný jako vloni - 36 procent. Vzhledem k tomu, že od roku 1999 lidí, kteří dávají úplatky stále jen přibývalo, je to vlastně dobrá zpráva. Přestože procento lidí, kteří podplácejí, je vysoké, je v tuzemsku stále ještě více těch, kdo se od korupčního jednání distancují a s úplatky nechtějí mít nic společného. Letos takový zásadový postoj zastává 58 procent dotázaných. Ovšem například v roce 2001 to bylo 65 procent lidí.

Vzdělanější a movitější více živí korupci

Podíváme-li se na to, které skupiny obyvatelstva jsou ochotnější uplácet, zjistíme, že to jsou zejména lidé s vyšším stupně dosaženého vzdělání - středoškoláci s maturitou a vysokoškoláci. Dále celkem logicky lidé s vyššími příjmy. Pokud jde o věkovou skladbu, ke korupčnímu chování jsou náchylní lidé ve věku 35 až 59 let. Jde hlavně o zaměstnance, soukromé podnikatele a osoby se svobodným povoláním. K dávání úplatků více inklinují obyvatelé Prahy. Naopak nejmenší osobní zkušenost s podplácením mají podle výpovědí respondentů obyvatelé Moravy a západních Čech. Šestnáct procent dotázaných se přiznalo, že v posledních dvanácti měsících dalo někomu úplatek, z toho devět procent respondentů dalo úplatek pouze jednou a sedm procent víckrát. Korupčně se pak za posledních dvanáct měsíců chovali častěji muži než ženy, respondenti mezi 45 až 59 lety, s vyšším vzděláním, zejména středoškoláci s maturitou.

Je „dýško“ úplatek?

Trestní zákoník pojem úplatku přesně nevymezuje. V praxi se za něj považuje jakákoliv neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění. Z výsledků průzkumu GfK vyplývá, že lidé posuzují úplatek hlavně podle jeho hodnoty a pak podle charakteru konkrétní korupční situace. Jsou totiž určité situace, kdy jsme zvyklí platit něco navíc a za úplatek to ani nepovažujeme. Jak jinak označit jednání stálého hosta v restauraci, kde nechává pravidelně obsluze značné spropitné. Nebo když na konci školního roku žák přinese učitelce velmi drahou kytici. Popřípadě, když u kadeřníka kromě ceny za odvedenou práci zaplatíme ještě něco navíc. Tyto „běžné“ případy posuzují lidé velmi shovívavě. Z výsledků průzkumu vyplývá, že naprostá většina dotázaných je za úplatky ani nepovažuje. Nejednoznačný názor panuje na situaci, kdy pacient při odchodu z ordinace dá svému obvodnímu lékaři láhev drahého alkoholu. Úplatek v tom vidí více než třetina populace (37 procent). Ale další 41 procento dotázaných uvedlo, že v tom korupci nevidí.

Úplatek za razítko

Zcela opačný názor zastávají lidé v případech, kdy mají pocit, že jde o zneužití veřejných pravomocí. Nebo tehdy, kdy by to mohlo být do určité míry společensky nebezpečné. Za korupční chování pokládá většina obyvatel například situaci, kdy majitel firmy, která usiluje o státní dotaci, nabídne úředníkovi, že převede část dotace na účet politické strany, jejímž členem úředník je. Nebo když majitel obchodu nabídne značnou slevu starostovi obce, který na oplátku prosadí pro obchod nižší nájem. Patří sem i případ, kdy představitel velké firmy, která byla zprivatizována, poskytne politické straně, která se podílí na vládě, finanční dar. Korupčního jednání se pak podle názoru dotázaných dopustí i nadřízený, který nabídne své pracovnici zvýšení platu, když se nebude bránit jeho sexuálním návrhům. Jednoznačným úplatkářem je podle průzkumu i firma, která usiluje o úřední povolení a zodpovědnému úředníkovi dá na jeden rok do užívání mobilní telefon. Je však patrné, že během sledovaných let jsou lidé ke korupčnímu chování stále méně citliví a domnívají se, že korupční praktiky patří k našemu životu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče