Úplatkářství jako Brno

05. března 2010, 13:05 - Petr Korbel
05. března 2010, 13:05

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uspořádala šetření o korupci. Překvapením je, že se firmy nebojí o zkušenostech mluvit. Šedesát procent respondentů si myslí, že veřejnou zakázku nelze získat bez provize nebo úplatku.

Autor: Artklee

Současná doba přináší hojné otvírání korupčních kauz. Ve vazbě například skončil bývalý starosta městské části Brno-Žabovřesky Aleš Kvapil (ODS). Je podezřelý, že požadoval čtyřmilionový úplatek od developera, který v Žabovřeskách plánuje stavět netradiční kongresové centrum. Spolu s ním byl zatčen také bývalý tajemník městské části Brno-střed Radovan Novotný, rovněž člen ODS. Kvapil ovšem podezření z braní úplatků popírá. Strana ho sice stahuje z kandidátky do parlamentních voleb, zároveň však nevylučuje, že může jít o provokaci v rámci politického boje.

Jak to bylo s pandury

Bývalí manažeři rakouské firmy Steyr zase redaktorovi Mladé fronty Dnes, který se maskoval za podnikatele, rozsáhle popsali, jakými metodami prosazovali prodej obrněných vozidel Pandur české armádě. Z provizí měly mít finanční prospěch ČSSD, ODS i dnes již téměř zapomenutá Unie svobody. Stín podezření padá na bývalého ministerského předsedu Stanislava Grosse, Martina Bartáka, Karla Kühnla a tehdejší „vycházející hvězdu v socialistické straně, jakéhosi místostarostu v Praze“ – možná tedy Jiřího Paroubka. Rakušané pak ale prohlásili, že to byl žert. Žurnalistu prý okamžitě prokoukli a dělali si z něj dobrý den. Předseda ČSSD Jiří Paroubek požádal premiéra Jana Fischera a odpovědné ministry jeho vlády, aby kvůli informacím médií o okolnostech nákupu obrněných transportérů urychleně sestavili vyšetřovací tým.

JE MOŽNÉ ZÍSKAT VEŘEJNOU ZAKÁZKU BEZ PROVIZE NEBO ÚPLATKU?
spíše ne - 29,9 % rozhodně ne - 29,4 % spíše ano - 23,3 % nevím - 9,9 % rozhodně ano - 7,1 % neodpověděli - 0,4 %

Dá se předpokládat, že s blížícím se termínem voleb do Poslanecké sněmovny bude kauz přibývat. Nebo se budou znovu a znovu otvírat starší případy, jako „karlovarská losovačka“. Nicméně žádná politická strana nikdy nevyhlásí, že je pro korupci. Naopak, každá bude tvrdit, že chce najít vhodný lék.

Rozsáhlé šetření

Jak je to s úplatkářstvím doopravdy, to se pokusila zjistit Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) v unikátním šetření. Zapojilo se do něj 547 majitelů malých a středních firem. Šlo zejména o podniky, které se zabývají stavebnictvím (29 %), strojírenstvím (25 %), dopravou (10 %), informačními technologiemi (9 %) a výrobou potravin (4 %).

„Překvapivý byl zejména vysoký stupeň ochoty podnikatelů vyjádřit se k tomuto tématu,“ uvádí generální ředitelka AMSP Eva Svobodová. Úplatek vnímá jako korupci celých 97,9 procenta podnikatelů, poskytování požitků pak 90,4 procenta respondentů. Naopak provize ze získané zakázky či poskytnutí nadstandardních informací není korupce pro 35 procent dotázaných.

Kdo maže, ten jede

Nadpoloviční většina dotázaných (60 %) se domnívá, že v České republice není možné získat veřejnou zakázku bez nabídnutí provize nebo úplatku. „Z toho až mrazí, to je velmi vysoké číslo,“ komentuje výsledky ankety Radim Bureš z protikorupční organizace Transparency International. Navíc 55 procent podnikatelů rovněž uvádí, že kontakty na úředníky a politiky jsou podmínkou pro úspěšné podnikání.

Výrazně lepší zkušenosti mají účastníci ankety v soukromém sektoru – téměř 75 procent dotázaných uvedlo, že v privátní sféře je možné získat zakázku i bez provize či úplatku. Tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že velké firmy mají trh rozparcelovaný a dohodnutý, asi 60 procent respondentů má za to, že výběrové řízení je většinou nastaveno tak, že je předem znám vítěz a konkurenční nabídky ve výběrových řízeních jsou takzvaně jen do počtu.

Než dojde na klacek

Jeden z účastníků ankety se vyjádřil lapidárně: V boji proti korupci by pomohl jedině klacek. Podle jednoho procenta neexistuje řešení a podle dalšího procenta by řešením byla revoluce.

KDY BYL NEJVĚTŠÍ STUPEŇ KORUPCE?
2006 až 2009 - 65,1 % 2001 až 2005 - 0,7 % 1995 až 2000 - 11,7 % nevím - 21,1 % neodpověděli - 1,4 %

Přibližně pětina respondentů spontánně uvedla, že nejúčinnějším opatřením by byla průhledná a jednoduchá výběrová řízení. Zhruba stejné množství podnikatelů si myslí, že nejúčinnějším opatřením proti korupci je zavedení tvrdých sankcí. Následuje změna legislativy (12 %), obměna politiků (8 %), morálka (8 %), zmenšení pravomocí úředníků a majetková přiznání (po šesti procentech).

Když si respondenti měli vybrat z několika reálně navržených opatření, ukázala se velmi malá důvěra v různé „práskače“, protikorupční agenty, spolupracující obviněné a korunní svědky. Podle drtivé většiny respondentů (83 %) by ke snižování korupce vedlo povinné zveřejňování ceny nabídek a kompletních obchodních podmínek. Tři čtvrtiny firem vnímají také jako efektivní krok zavedení černé listiny korupčníků.

Vysoká procenta Přes 90 procent respondentů z řad malých a středních firem údajně nikdy nenabídlo úplatek s cílem získat zakázku, ať už ve veřejném nebo soukromém sektoru. Čtvrtina oslovených se domnívá, že by byla jejich společnost ochotna sáhnout k úplatku, pokud by to znamenalo výhodu při zadávání zakázky. Potěšující je, že 62 procent respondentů uvedlo, že by úplatek spíše nedali. Z průzkumu dále vyplývá, že průměrná výše provize činí 8,9 procenta v soukromém sektoru a 15,7 procenta v sektoru veřejném. Tato čísla mohou být trochu přehnaná, ovlivněná extrémními hodnotami, které udává několik málo jedinců, stejně však naznačují, kolik nás korupce stojí ještě před získáním zakázky. Korupcí zvýšené náklady dodavatele se totiž projeví v ceně zakázky a zaplatí je konečný zákazník. Korupční pětiletky**

Zajímavý je pocit firem, že nejvyšší stupeň korupce nastal v období 2006 až 2009. V tomto období je nejvyšší stupeň korupce podle více než 61 procent respondentů. Podle asi 12 procent bylo nejhorší období v letech 1995 až 2000 a jen 0,7 procenta firem si myslí, že nejvíce kvetlo úplatkářství v letech 2001 až 2005.

„Může to trochu být vzpomínkový optimismus,“ připouští Radim Bureš z Transparency International. Všechny průzkumy jsou subjektivní, rozdíl mezi vnímáním korupce v období po roku 2006 a předchozím obdobím je však tak velký, že znamená velké varování.

Nejhorší korupční období se zhruba kryje s pravostředovou vládou Mirka Topolánka, uvádí AMSP. Rozporuplné okolnosti jejího vzniku za podpory přeběhlíků budily podezření z korupčního jednání, existenci i pád vlády obestřela řada skandálů.

„Levice má tendenci zvyšovat daně, zadlužovat zemi, přerozdělovat bohatství a chovat se jánošíkovským způsobem,“ upozornil místopředseda AMSP Karel Havlíček. V době vlády pravice však podle něj obvykle roste tendence ke korupčnímu jednání. Podhoubím pro korupci je také chudoba.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče