Upadající impéria ruských oligarchů

28. dubna 2009, 14:24 - Martin Laryš
28. dubna 2009, 14:24

Dolaroví miliardáři znervózněli kvůli krizi a vláda hraje roli vyjednávače

Dnešní ruská nejbohatší podnikatelská vrstva (označovaná často jako oligarchové) těžce doplatila na celosvětovou finanční krizi. Počet ruských dolarových miliardářů se snížil o dvě třetiny a s rostoucí zadlužeností předních oligarchů roste v těchto kruzích napětí. S klesající produkcí klesají i jejich zisky a dolaroví miliardáři musejí žadonit o domácí i zahraniční půjčky.
Patrně nejvíce byl krizí poznamenán čtyřicetiletý miliardář Oleg Děripaska, vlastník holdingu Bazovyj element, do něhož patří hliníkářský koncern Rusal, druhý největší výrobce automobilů v Rusku GAZ (Gorkého automobilové závody) v Nižném Novgorodu, pojišťovací společnost Ingosstrach a další řada firem a podniků. Ještě minulý rok patřil podle magazínu Forbes ke špici ruských miliardářů (a zaujímal 9. místo na světě) s majetkem v hodnotě 28 miliard dolarů (asi 571 miliard korun). Ovšem jeho bohatství se mezitím téměř desetkrát zmenšilo, v čele jej vystřídali jiní oligarchové a sám Děripaska se propadl na celosvětové 164. místo. Kdysi nejbohatší oligarcha se nachází ve velmi zapeklité situaci, neboť všem dluží: ruským i zahraničním bankám, dodavatelským společnostem i partnerům. Největší starosti dělají Děripaskovi a vládě podniky GAZ a Rusal, největší hliníkářský koncern na světě. Ačkoliv dnes Děripaska bojuje o finanční přežití svých podniků, do jisté míry je chráněn obavami z nestability, která by vznikla uzavřením strategicky významných podniků zaměstnávajících tisíce a tisíce lidí.

Vládní problém – Děripaska Osud Děripaskovy automobilky GAZ řešila vládní protikrizová komise už na počátku února, protože podniku hrozí bankrot kvůli nesplněným obligacím. Nakonec bylo rozhodnuto automobilku zachránit. Přímou pomoc ze státního rozpočtu podnik nezíská, ale od vlády má přislíbeny garance za dluhy ve výši čtyř miliard rublů. To znamená, že si může vzít půjčku a pokud ji automobilka nebude schopna zaplatit, místo automobilky danou sumu vrátí stát. Nutno dodat, že finanční krizí v Rusku neprochází pouze GAZ, nýbrž celý automobilový průmysl.
Rusal, na který připadá dvanáct procent světového trhu s hliníkem, se taktéž zmítá v dluzích. Děripaskovi v Rusalu náleží 54 procent akcií. Na počátku března se dluhy hliníkářského impéria pohybovaly ve výši téměř 17 miliard dolarů (asi 347 miliard korun), přičemž více než polovinu této částky je třeba uhradit již letos. Děripaska nyní představuje pro vládu hlavní problém, jelikož velká část závodů Rusalu patří v několika městech k důležitým zaměstnavatelům. Kromě toho Děripaska udržuje dobré vztahy s Putinem i Medveděvem. Jestliže Děripaska nedostane možnost splatit dluhy později nebo nevzrostou ceny za hliník, bude se mu bankrot Rusalu odvracet dosti těžko. Analytici předpokládají, že celková hodnota uvadajícího hliníkářského impéria je nižší než jeho dluhy. Zahraniční banky Děripaskovi dosud vycházejí vstříc, neboť podle ruského Newsweeku s nimi vedl rozhovory ruský vicepremiér Igor Sečin. To potvrzuje skutečnost, že osud koncernu leží v rukou vlády: největším věřitelem Rusalu je státní Vněšekonombank. Společnost bance dluží 4,5 miliardy dolarů (zhruba 92 miliard korun) a lhůta na zaplacení končí v listopadu. K tomu vznikly komplikace s dalšími ruskými věřiteli. Děripaskovy celkové dluhy se odhadují zhruba na čtrnáct miliard dolarů (z toho 7,4 dluží zahraničním věřitelům a necelých 7 miliard dolarů domácím). Na počátku dubna se představitelé holdingu Bazovyj element nechali slyšet, že věřitelé nejsou zainteresováni na získání podílů výměnou za smazání dluhů a že rozhovory o restrukturalizaci dluhů musejí být ukončeny na podzim tohoto roku.

Vládní intervence Děripaska má mimo jiná odvětví zájmy i v produkci niklu a dalších barevných kovů. Díky tomu jeho Rusal v dubnu 2008 vyměnil kontrolní balík akcií (25 procent + 1 akcie, což zaručuje oligarchům větší váhu jejich akcií než státních 50 procent) dnes nejbohatšího oligarchy Michaila Prochorova ve společnosti Norilský nikl (rusky zkráceně Nornikel) výměnou za čtrnáct procent akcií Rusalu a sedm miliard dolarů. Nornikel je však dalším kamenem úrazu v napjatých vztazích mezi oligarchy. Podnik je největším výrobcem niklu a paladia na světě a zároveň jedním z největších výrobců platiny a mědi. V prosinci loňského roku stát vzal zpět do svých rukou 50 procent akcií tohoto metalurgického závodu a zbytek si mezi sebou rozdělili Děripaska a další ruští oligarchové Vladimir Potanin a Ališer Usmanov. Za své akcie v Nornikelu dluží Děripaska Prochorovovi 2,8 miliardy dolarů (asi 57 miliard korun). Nedávno se dohodli, že Prochorov získá za dvě miliardy další 4,5 procenta akcií Rusalu (dohromady bude mít v podniku 18,5 procenta akcií) a s vracením zbylých 800 milionů dolarů (16,3 miliardy korun) ještě počká. Prochorov ovšem neměl důvod Děripasku zachraňovat, 4,5 procenta akcií v Rusalu jej přijdou velmi draho. Podle ruského týdeníku Russkij Newsweek je dosti pravděpodobné, že k tomuto kroku jej přiměli čelní představitelé vlády. Na stůl místopředsedy vlády Igora Sečina údajně přišel dopis od Nornikelu, v němž generální ředitel podniku poukazuje na případy zneužití penzijního fondu Nornikelu a licencí na těžbu. Obě dvě kauzy měly být spojeny s aktivitami lidí okolo Michaila Prochorova.
To, co se Děripaskovi podařilo dohodnout s Prochorovem, se mu ale už nepovedlo vyjednat s dolarovým miliardářem, bankéřem Michailem Fridmanem. Alfa-bank, v níž má Fridman rozhodující slovo, nepodepsala s Děripaskou souhlas, který podepsaly všechny ostatní věřitelské banky a který spočívá v dvouměsíčním odložení plateb, aby se mezitím podařilo dohodnout restrukturalizaci. Struktury Rusalu dluží Alfa-bance 100 milionů dolarů (2,04 miliardy korun) a GAZ přibližně o polovinu méně. Alfa-banka nechce dělat kompromisy, na rozdíl od západních věřitelů, kteří souhlasili s dvouměsíčním moratoriem. To pochopitelně velmi znervóznilo ruskou vládu. Problémy začal řešit prezident, kterému si Děripaska na Fridmanovo jednání stěžoval již dříve. V polovině března Dmitrij Medveděv odsoudil „korporativistický egoismus jednotlivých společností, které nejednají ani ve prospěch partnerů, majících určité sociální závazky“. Tito „egoisté“ podle Medveděva nesmějí dovést velké holdingy k pozastavení výroby. Hned další den se v Kremlu objevil Fridman a spolu s Děripaskou vydali memorandum o přátelství a vzájemném porozumění. Ještě ten den ale dostal Krasnojarský závod Rusalu od Alfa-banky žádost o splacení dluhu ve výši 74,5 milionu dolarů (1,52 miliardy korun). Fridman Medveděva zjevně neposlechl, což zajisté nezůstane bez odezvy nejvyšších politických kruhů.
Tento vývoj poukazuje na dvě základní skutečnosti. Za prvé, s prohlubující se krizí mohou padnout i kdysi nejbohatší lidé v Rusku, což s sebou může nést závažné následky ve formě prudkého zvýšení nezaměstnanosti a bojů o zbytky oligarchických holdingů. Za druhé, situace může směřovat ke zvýšenému napětí mezi politickými kruhy a dosud loajálními oligarchy. To může v rámci vzájemného obviňování z nečekaných rozměrů finanční krize vést k celkové přeměně rozložení sil ekonomických elit s nepředvídatelnými následky pro vztah mezi byznysem a vládou. Vláda se tedy snaží opatrně hrát roli vyjednávače mezi navzájem zadluženými oligarchy. A nejde o malé peníze. Jen zahraniční půjčky ruských korporací jsou vyšší než indických, čínských a brazilských rivalů dohromady.

BOX Oleg Děripaska Narozen 2. ledna 1968 v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti. Roku 1993 ukončil Moskevskou státní univerzitu (MGU), obor fyzika. Už za studií začal podnikat v hliníkářském průmyslu. S akciemi v hliníkářských společnostech spekuloval na ruské burze. V letech 1994–97 se stal generálním ředitelem společnosti Sajanský hliníkářský závod. Později se začal angažovat v koncernu Sibiřský hliník, který v roce 2000 sloužil spolu s Abramovičovým Sibněftem k založení společnosti Ruský hliník (Rusal), v jehož rámci byl Děripaska od dubna 2000 generálním ředitelem. V prosinci 2001 založil holding Bazovyj element, do něhož vešly všechny Děripaskovy společnosti. Je ženatý s nevlastní vnučkou Borise Jelcina Polinou Jumaševovou.

Vladimir Potanin Narozen 3. ledna 1961 v Moskvě. Roku 1983 ukončil studium na ekonomické fakultě Moskevského institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Roku 1990 se stal ředitelem společnosti Interros, v letech 1992–93 byl místopředsedou a poté předsedou Mezinárodní finanční společnosti, kterou založil společně s Michailem Prochorovem. Od roku 1993 je Potanin ředitelem banky Oneksim. Mezi lety 1996–97 zaujal post prvního místopředsedy vlády. Začal podnikat i v mediálním sektoru (společnost Prof-media patřící pod Oneksim) a metalurgii (vlastní 25procentní podíl v Norilském niklu). Je ženatý a má tři dcery.

Michail Prochorov Narodil se 3. května 1965 v Moskvě. V letech 1989–92 spolu s Potaninem pracoval v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce. Roku 1993 se dostal do nejvyšších struktur Potaninovy banky Oneksim a v letech 1998–2008 byl jedním ze spolumajitelů holdingové společnosti Interros, založené na bázi sloučení společností Interros, Sidanko a Norilský nikl. V letech 2001–2007 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Nornikelu. Prochorovův podíl v Nornikelu v roce 2008 koupil Děripaskův Bazovyj element. V současnosti je Prochorov nejbohatším Rusem.

Michail Fridman Narodil se 21. dubna 1961 v ukrajinském Lvově. V roce 1986 ukončil moskevskou technickou univerzitu MISiS. Je spolumajitelem konsorcia Alfa-group (do nějž patří Alfa-bank, Alfa-Kapital, Alfa-Eko a další). Je také spolumajitelem ropné společnosti THK-BP, členem vedení Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP) a viceprezidentem Ruského židovského kongresu. V březnu 2009 se podle magazínu Forbes jeho bohatství pohybovalo ve výši 6,3 miliardy dolarů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče