Únor bílý, bříška sílí

12. února 2012, 05:35 - Petr Trnková
12. února 2012, 05:35

Únor je v našich krajích tradičně spojený s masopustem a zabijačkou. Pokud se však následně nechystáte držet dlouhý předvelikonoční půst, neměli byste to s tučným masem přehánět.  

Foto: Profimedia.cz

Masopust je období mezi Třemi králi a Popeleční středou, která letos připadá na 22. února. Název je lehce zavádějící, maso se totiž v tuto dobu konzumuje ve velkém. Dříve to mělo svou logiku a vedlo k tomu hned několik důvodů. Lidé se vytvářením tukových zásob chystali na čtyřicetidenní půst, který začíná právě na Popeleční středu. Navíc neexistovaly ledničky a mrazničky, takže mrazivé počasí pomáhalo uchovat zabijačku po delší dobu čerstvou. Vzhledem k tomu, že dnes si vepřové můžeme koupit každý den a dlouhý půst dodržuje jen málokdo, měli bychom se během masopustu držet spíš zkrátka. Nebo se inspirovat oslavami v zahraničí, kde se méně jí a více tančí.

Oslavujte tancem, ne jídlem

Cizokrajnou obdobou masopustu je karneval. Pojmenování vzniklo podobně jako to české složením latinských slov carne – maso a vale – sbohem, ale oslavy se liší. Zatímco u nás jde o lidové veselice spojené s pitím kořalky, zabíjením pašíka a pojídáním koblih, v italských Benátkách pořádají rej renesančních masek a v Riu tančí sambu.

Pokud se tedy českým masopustem protančíte, můžete si za odměnu dopřát i nějakou tu tučnější dobrotu. Tanec totiž, zvláště ten temperamentnější latinskoamerický, patří k energeticky nejnáročnějším sportům, dokáže skvěle zformovat postavu a posílit vaše srdce.

Masopustní hody jsou pořádány v mnoha městech, v řadě pražských restaurací jsou pak některé tradiční pokrmy připravovány v modernější odlehčené verzi. Třeba Krystal Mozaika Bistro nabízí méně kaloricky vydatnou rafinovanější alternativu pečeného bůčku – dočervena vypečený libový selecí bok, zelí se zakysanou smetanou a špekem a domácí bramborový špalík. Na webových stránkách www.masopustnihody.cz najdete celá menu zúčastněných restaurací a můžete si také rezervovat stůl.

Jezte s láskou

V únoru se slaví ještě jeden svátek. Respektive někdo slaví, někdo neslaví. Svátek svatého Valentýna někteří lidé vnímají jen jako americký import a marketingovou strategii, která nás nutí kupovat nevkusné a zbytečné předměty se srdíčky. Pro jiné je každý důvod k oslavě dobrý. Vzhledem k tomu, že oslavy se obvykle pojí s dobrým jídlem a láska prochází žaludkem, můžete svým milým s láskou uvařit. Pokud se na vaření necítíte, můžete s láskou alespoň jíst – většina dobrých restaurací připravuje i speciální valentýnské menu.

Pokud budete vařit sami, pamatujte, že jídlo by mělo být lehké, lákavé na pohled a mít ty správné – afrodiziakální účinky. Vyzkoušet můžete kaviár či ústřice se šampaňským, šampaňské s jahodami, chřest, čokoládu, med nebo celer. Všechny tyto potraviny jsou zdravé a kromě sexuálního povzbuzení se vašemu tělu dostane také spousta užitečných vitamínů a minerálních látek.

I v zimě se daří zelenině

Když si v únoru dvakrát dáte slavnostní hříšné menu – jedno masopustní a jedno valentýnské, vaši linii to neohrozí. Ovšem za předpokladu, že zbytek měsíce budete jíst spořádaně. Také v únoru se totiž najde zelenina, která je i přes chladné počasí ve formě, například kořenová petržel, pórek či trochu exotická čekanka.

V Belgii, Francii a Itálii oblíbenou čekanku jsme u nás prozatím za svou nepřijali, i když si můžeme vybírat z několika variet. Kadeřavé odrůdy, které se často přidávají do směsí listových salátů známe jako frisée v zelené a radicchio v červené barvě. K tepelné úpravě, především zapékání, se pak hodí čekankové puky. Pěstují se podobně jako chřest pod zemí a mají nasládle hořkou chuť. Platí, že čím je puk bělejší, tím méně hořkosti. Před tepelnou úpravou je potřeba odstranit spodní pevnou část puku, jinak by mohl pokrm během vaření dále hořknout. I když není čekanka příliš bohatá na vitamíny, má jiné přednosti – působí detoxikačně, váže na sebe tuky, čímž chrání cévy proti arterioskleróze, podobným způsobem dokáže tělo zbavit také těžkých kovů.

Zatímco čekanka představuje určitý luxus, pórek a petržel jsou tradiční a dostupné. Je škoda, že s petrželí se obvykle potkáme jen ve svíčkové omáčce a s pórkem v polévce. Přitom se obě tyto zeleniny báječně hodí jako příloha k masu. Z petržele lze v troubě připravit voňavější a zdravější alternativu bramborových hranolek, pórek zapečený s bešamelovou omáčkou pak představuje třeba zdravou a lehkou večeři.

Pórek i petržel působí močopudně a často by je měli jíst lidé trpící dnou či revmatismem. Pórek pak obsahuje vysoké množství draslíku, který významně povzbuzuje mozek, a také další látky, jež brání kornatění tepen. Petržel zase pomáhá při problémech s močovými kameny a ledvinami, příznivě ovlivňuje trávení a má i spasmolytické účinky – dokáže uvolnit křeče hladkého svalstva a rozšířit cévy, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Navíc podobně jako výše zmíněný celer bývá řazena k afrodisiakům.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče