Univerzita? Jako firma

18. prosince 2008, 15:02 - Martin Rychlík
18. prosince 2008, 15:02

V plánech je i vznik biomedicínské fakulty, říká rektor VUT Brno

V nadcházejícím roce oslaví Vysoké učení technické Brno (VUT) 110. výročí založení. To je ideální příležitost „vyzpovídat“ rektora Karla Raise, jenž v čele jedné z vedoucích technických univerzit v ČR působí již třetím rokem. A protože Rais, profesor managementu, spoluzakládal na škole studia Master of Business Administration (MBA), týdeník EURO mu nemohl nepoložit dotaz, zda bude mít finanční krize dopad na zájem o manažerské vzdělávání. „Už je to vidět, když se bavíte s mladými manažery. Vždy se jich ptám, proč se nehlásí na MBA, na což mi odvětí: ,Protože nám firmy škrtají finance na vzdělání.´ To pochopitelně považuji za chybu. Na našich kurzech se to projeví se zpožděním – do roka, do dvou,“ říká rektor, který mimo jiné podporuje celoškolní studijní programy v angličtině.

EURO: Máte titul MBA z Nottingham Trent University, jste i jejím lektorem. Na VUT byla založena studia UK-MBA (1993) a US-MBA (2002). Platí vaše představy z rektorské kandidatury, že se vedení VŠ má pojímat více manažersky než akademicky? RAIS: Univerzita je v podstatě firma, která má spoustu specifik, ale manažerské řízení potřebujeme. Samozřejmě existují určité zvláštnosti, ale to nic nemění na potřebě uplatňovat prvky manažerského řízení školy. Naopak: když chybějí podsystémy, například marketing, mohou mít negativní dopad na nábor studentů…

EURO: Když mluvíte o marketingu, ČVUT má náborovou kampaň Sedm statečných. Jak lákáte k technickému vzdělání vy? RAIS: Máme podobné bannery, stránku www.jdi.na.vutbr.cz, podobné časopisy, oslovujeme studenty jako ostatní školy. Objíždíme, řekl bych, nejen Evropu, ale celý svět, abychom sem dostali zahraniční studenty. Výsledek je kolem 1800 studentů z ciziny. Tam je vidět nárůst zhruba o padesát procent oproti roku 2006.

EURO: Celkem máte 22,5 tisíce studentů, přestože jste dosažení 23 tisíc plánovali až na rok 2010. Kromě profesionalizace řízení VUT patřilo k vaším prioritám i omlazení učitelského sboru. Podařilo se vám to? RAIS: To je dlouhodobá záležitost. Doktorandy se snažíme získat řadou způsobů. Z rozvojových programů ministerstva školství věnujeme dva na podporu mladých. Když jsem nastoupil do rektorské funkce, oznámil jsem, že když mladí do 35 let udělají docenturu, dostanou padesát tisíc korun. A mladý profesor do 45 let sto tisíc. Jistě, neodpovídá to energii, již do růstu investují, je to spíše vyjádření morální podpory. Pak máme různé podpůrné programy, něco na způsob interního grantového systému. Vytvořili jsme také podmínky pro zakládání spin-off firem. Zatím vznikly čtyři: Invea-Tech, Camea, Phonexia a LTR-Group. Ale překvapuje mne, že zájem o spin-off je menší než o podporu firem v technologickém inkubátoru.

EURO: Myslíte Jihomoravské inovační centrum (JIC)? RAIS: Ano, v JIC máme již 35 firem, narážíme už na prostorová omezení.

EURO: S jakými korporacemi nejvíce spolupracujete? RAIS: Výbornou spolupráci máme s Honeywellem, letos nám třeba pomohli uspořádat i přednáškový pobyt Alana J. Heegera, nositele Nobelovy ceny za chemii (oceněn v roce 2000 za přínos v oblasti polymerů – pozn. red.). Honeywell podporuje naše studenty i formou stipendií. Dobré vztahy máme s IBM ČR, jejich lidé u nás přednáší – včetně generálního ředitele Aleše Bartůňka – v MBA programech. Kromě IT zmíním i strojírenství: dlouholetá partnerství máme s TOS Kuřim nebo s firmami Siemens, Škoda Auto, Tatra, Evektor Kunovice. Ještě jsem nemluvil o stavebnictví…

EURO: Přitom stavební fakulta je na VUT největší. RAIS: Přesně tak. Tam jsou obrovské vazby: OHL – ŽS Brno, elektrárny ČEZ, Metrostav, Skanska, Prefa. Desítky firem. A díky Hospodářské komoře ČR, s níž jsme vytvořili nadstandardní vztah, pořádáme oborové dny, kdy se na nás firmy obracejí se svými problémy. Dostaneme témata a snažíme se na ně získat řešitele z VUT.

EURO: Četl jsem, že jeden váš doktorand odešel do Abú Zabí za lepšími penězi. Co může dělat vysoká škola, aby „mozky“ neodcházely? RAIS: Zabránit tomu nelze. Lidé by měli jít na praxi ven a za nějakou dobu se vrátit. To by bylo optimální. Jde o to, abychom mladé vtáhli do výuky a řada z nich se skutečně po čase vrací. U nás mají k dispozici zařízení, laboratoře, zajímavou práci. Problém je v platech, ale špičkový postdoktorand si vydělá i dvojnásobek průměrného platu účastí na vědeckých projektech. Kromě toho může podnikat v rámci VUT formou spin-off firem.

EURO: V rozhovoru pro MfD jste říkal, že až třicet procent rozpočtu by mohly úspěšné fakulty hradit z výzkumu pro průmysl. Je ten prostor skutečně takový? RAIS: Cílem pro rozpočet fakult je 25 až 30 procent prostředků získaných z průmyslu. Ano, některé technické fakulty se k tomu přiblížily nebo ho dosáhly. Problém je však u fakult typu podnikatelské nebo architektury.

EURO: Tam byly v roce 2006 potíže, Fakulta architektury neměla děkana… RAIS: Problémy byly.

EURO: A nyní tam vypadá situace jak? RAIS: Situace nevypadá dobře, když budu mluvit diplomaticky, protože mají nějaký finanční propad, který budeme muset společně řešit.

EURO: Architektura to má složitější než strojaři. RAIS: Podívejte, před takovými deseti lety byla složitá situace s Fakultou výtvarných umění (FaVU), kdy bylo vedení nazýváno dinosaury a podobně. Dnes je fakulta konsolidovaná, spolupracuje s vedením, studenti jsou spokojení. Je to otázka řízení. A nejde jen o manažerský přístup univerzity, ale i fakult. I tam musejí být dobré týmy.

EURO: Když jste kandidoval, hovořil jste o problému dislokace, což souvisí právě s FaVU. Plánujete nějakou výstavbu a přesuny? RAIS: Záleží, o jakém čase budeme hovořit. Když se budeme bavit operativně, stavíme teď prostory pro Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií. A dlouhodobě se počítá s výstavbou nové budovy pro FaVU.

EURO: V jakém horizontu? RAIS: Tří čtyř let.

EURO: Loni se „osamostatnil“ Ústav soudního inženýrství VUT s tím, že se uvažuje o jeho přeměně v samostatnou fakultu. Jak jsou plány daleko? RAIS: On se neoddělil. Rozhodnutím senátu vznikl vysokoškolský ústav, jenž v podstatě plní funkce fakulty. Teď nabrali studenty, mají dva nové obory (realitní inženýrství a expertní inženýrství v dopravě – pozn. red.). Rozbíhá se to. Problémem je, kde přednášet, doplňuje se personál. Nám jde o to, abychom měli dostatek profesorů, docentů a mladých postdoktorandů.

EURO: Kdy můžeme přeměnu očekávat? RAIS: Žádný pevný termín transformace ústavu ve fakultu nebyl dán. V podstatě si však myslím, že v dalším volebním období rektora k tomu dojít musí.

EURO: Takže to bude devátá fakulta. Máte v plánech i vznik nějaké další? RAIS: Vedení VUT má svoji strategii. Nechci předbíhat, vyčkejme, až dozraje čas. Ale myslím, že řada výzkumných oborů by se měla transformovat do samostatných fakult.

EURO: Je to možné u biomedicíny? RAIS: (smích) Ano. To jsem právě myslel. Před biomedicínou nebo paralelně s ní může dojít i k přeměně ještě jednoho studijního oboru.

EURO: V „módě“ jsou nanotechnologie. Neuvažujete o něčem takovém? RAIS: Nemyslím. Nanotechnologiím chceme dát prostor ve středisku CEITEC.

EURO: V Brně je šest vysokých škol. Někdy se zdá, že vytváříte jakýsi blok proti Praze. Spolupracujete s ní, anebo je to váš rival? RAIS: V některých oblastech s Prahou spolupracujeme. Necítím konkurenční tlaky. Vnímáme, že jsou tady dvě velké technické univerzity, známe se, fungujeme spolu, každý má svou strategii; třeba v informatice jsou odlišné. My vsadili na synergii s brněnskými školami.

EURO: Považujete Zlín, kde dříve bývala Technologická fakulta VUT, z níž se stala Univerzita Tomáše Bati, za konkurenci? RAIS: Ne, nepovažuji. Ani celá škola to tak nevnímá – oddělení bylo řízené. Ve Zlíně máme vytvořeny osobní, přátelské vazby. Z moravských škol máme solidní vztahy i s Vysokou školou báňskou.

EURO: S ostravským rektorem Tomášem Čermákem si rozumíte; v dubnu jste spolu psali do HN článek kritizující názory senátora Jiřího Zlatušky ohledně nesouhlasu s vládní reformou a směřováním ČR k aplikovanému výzkumu. RAIS: Nemám, co dodat. Je to tak. Myslím, že je to jeden z možných směrů, jak posunout průmysl. Patentová politika je důležitá. Jakýkoli extrém v těchto názorech může zbrzdit rozvoj. Konečně se někdo začal trochu starat o inovace a okamžitě to vyvolává tyto až hysterické výkřiky. Tlak na inovace technickým školám a podnikům evidentně pomůže a neměli bychom zapomenout, kdo vytváří nadhodnotu. Jsou to právě výrobní podniky.

EURO: Takže s vládní reformou vědy souhlasíte? RAIS: Samozřejmě. Můžeme se bavit o detailech, nicméně trend je jednoznačně pozitivní.

EURO: Jak vnímáte nářky Prahy, že podpora z operačních programů (OP) a fondů EU jde hlavně do regionů? RAIS: Za prvé je otázka, jestli cedule Praha je zrovna ten limitující faktor. Několik kilometrů za touto tabulí jsou naplánována velká výzkumná centra, která by měla být podporována z operačních fondů – Kladno, Vestec. Čili Češi to umí, a i univerzity to dokážou obejít. A za druhé: finance z OP a fondů EU nemusejí být jediným zdrojem příjmů univerzit ve vědecké oblasti. Vždyť mohou spolupracovat s průmyslem.

EURO: Co školné? Vy se nebráníte tomu, aby si lidé brali úvěry na studium. RAIS: Jistě. Je to vidět i na našich mezinárodních studiích; když si klient zaplatí, vyžaduje daleko vyšší výkon a vyžaduje jej tvrdě.

EURO: Jaké obory patří k tomu nejšpičkovějšímu na VUT? RAIS: Rozhodně kompozitní materiály. Dále moderní stavební technologie. Na evropských satelitech máme své podsystémy, za něž dostal profesor Miroslav Kasal loni Cenu ministra školství. Ne každá technika na světě se může pochlubit vlastním vývojem letadla, který je uveden do praxe. Ale nejde o produkty. Jde o to, abychom se chlubili lidmi, které tu máme.

EURO: A jaká je vize VUT? RAIS: Vidím dva směry vývoje. Jsou to vazby na průmysl, v čemž nám teď operační programy nahrávají, a internacionalizace – spolupráce se zahraničními univerzitami. Jak z východu, tak ze západu. Máme kolem osmdesáti smluv, jenom letos jich bylo asi osmnáct nových, které mají jediný cíl: a to dostat sem učitele a studenty.

EURO: Chystáte se pokračovat i v dalším volebním období? RAIS: Ještě je rok čas, ale spíše ano.

EURO: Uvažujete o politické kariéře? RAIS: Nikdy neříkej nikdy, ale pravděpodobně ne. Mám spoustu jiných zájmů.

*
CV
Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA (59)**
Rektorem VUT Brno je od února 2006. Původním vzděláním informatik, vystudoval obor samočinné počítače (1972). Postupně se specializoval na operační a systémovou analýzu, problematiku tvorby znalostních systémů, rozhodování v podniku a řízení rizik. Manažerské vzdělání MBA získal v roce 1994 na Nottingham Trent University (vyškolen i lektorem). Roku 2002 se na VUT habilitoval; dva roky nato profesorem pro ekonomii a management. Šest let byl děkanem Fakulty podnikatelské VUT, v letech 2002–06 prorektorem pro strategický rozvoj. Přednášel na Staffordshire University, Koperníkově univerzitě v polské Toruni či v různých MBA programech. Po roce 1989 byl konzultantem řady transformujících se podniků (Zetor, ŽĎAS, BVV, Zbrojovka Brno, Slovnaft Bratislava). Je autorem asi 150 odborných prací, 21 skript a osmi monografií. Žije v Brně. Má dvě děti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče