Univerzita ani dálnice nejsou všelék

14. prosince 2011, 15:44 - Tomáš Pergler
14. prosince 2011, 15:44

Nejzápadnější region by rád přitáhl více vysokoškoláků, chybí však atraktivní nabídka pracovních míst

Karlovarský kraj má několik „nej“, zdaleka ne všechny si ale může dát za rámeček. Kromě toho, že ze všech čtrnácti krajů leží nejvíce na západě, pyšní se nejnavštěvovanějšími českými lázněmi, ale i největším podílem zalesněné plochy, má také nejnižší průměrnou mzdu a nejvyšší podíl lidí se základním vzděláním (téměř čtvrtinu). V zastoupení vysokoškoláků je s osmi procenty sice až druhý nejhorší, i tak je ale zřejmé, že nízká vzdělanost patří mezi hlavní problémy regionu. Ne náhodou se proto tomuto tématu věnovali účastníci akce Euro Regional, která se uskutečnila první prosincový den v Grandhotelu Pupp. Patronem setkání byl Karlovarský kraj, partnery Grandhotel Pupp a společnost Thun 1794.

Odliv mladých a vzdělaných

„Zůstávají nám oči pro pláč,“ posteskl si hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD), když hovořil o odlivu kvalifikované pracovní síly. Mladí, kteří odejdou do jiných regionů studovat, se totiž často do domovského regionu nevrátí. Podle hejtmana by mohlo pomoci, kdyby si kraj definoval klíčová odvětví, která by chtěl rozvíjet. Jednu možnost vidí v zachování a podpoře tradičních oborů, jako je lázeňství, cestovní ruch, lehký průmysl, ale i těžba hnědého uhlí. Druhou cestou je podle něj zaměření na nové obory, inovace a dlouhodobý rozvoj konkurenceschopnosti. Řešením ale nejspíše bude spojení obou přístupů. Jak poznamenal ekonomický analytik týdeníku Euro a člen NERV Miroslav Zámečník, těžko může být lepší strategie než pokračovat v tradici a zároveň inovovat právě v těchto oborech.
Velmi se diskutovalo o tom, zda by kraji pomohla nová vysoká škola. V současné době už přitom univerzitní studenty má – v regionu sídlí několik poboček vysokých škol. Přesto zaznělo, zda by kraji neprospěla vlastní vysoká škola či aspoň fakulta zaměřená například na balneologii. Zatím ale vše zůstává ve stadiu úvah. Doba, kdy v Česku vyrůstaly nové vysoké školy jako houby po dešti, je nejspíše za námi. Potvrdil to i ředitel odboru VOŠ a dalšího vzdělávání ministerstva školství Jakub Stárek, podle něhož vzniku nové vysoké školy nic nenasvědčuje. Někteří panelisté i diskutující podotýkali, že samo založení nebo přitáhnutí nových fakult by problém nevyřešilo. „Představa, že tady uděláte dobrou vysokou školu, je iluzorní,“ poznamenal Miroslav Zámečník. Jde hlavně o to, že i kdyby v kraji studovaly stovky nových studentů a region by jim nedokázal nabídnout odpovídající zaměstnanecká místa, lidé raději odejdou za lépe placenou prací jinam. To si regionální lídři uvědomují. „Naprosto klíčové je, aby se mladí měli kam vrátit,“ zdůraznil hejtman Novotný, sám bývalý pedagog a ředitel střední školy. Nejsou to ale pouze vysokoškoláci, kdo v kraji schází. Několik ředitelů středních škol a učilišť, kteří měli na akci v karlovarském hotelu silné zastoupení, připomněli také negativní stránku bezprostředního sousedství se Saskem a Bavorskem. Tamní firmy totiž rády sáhnou po každém schopném učni, který vládne němčinou. Navzdory tomu ale pedagogové míní, že v příhraniční spolupráci českých a německých škol převažují klady.

Fondy a dálnice

Téma karlovarského Euro Regionalu se ale neomezovalo pouze na vzdělání. Potvrdilo se, že horkým tématem krajů je například způsob fungování operačních programů Evropské unie. Předseda koordinační rady Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Jakub Pánik navázal na kritické poznámky hejtmana Novotného a vyčetl vládním úředníkům, že krajům upírají možnost spolurozhodovat o budoucnosti regionálních operačních programů (ROP). „Vracíme se k tuhé centralizaci. Jak chcete vědět, co se v krajích děje?“ prohlásil. Ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky na ministerstvu pro místní rozvoj Josef Postránecký však z panelu oponoval, že diskuse o těchto podpůrných nástrojích EU bude teprve probíhat a kraje si musejí připravit argumenty. Rezonovala také otázka dostavby rychlostní silnice R6, která má propojit Cheb a Karlovy Vary s hlavním městem. Z celkové délky více než 167 kilometrů ale slouží pouze tři krátké úseky. V kraji se přitom nekvalitní spojení s Prahou chápe jako velké minus pro hospodářský rozvoj. „Jsme přesvědčeni, že R6 přitáhne investory. Je to základní kámen, na kterém se staví,“ řekl jeden z hostů. Změnit názor ho nepřiměl ani Zámečníkův argument, že hypotéza o spásonosné infrastruktuře se v praxi nenaplňuje (jako příklad uvedl slovenskou Nitru, kde kvalitní dálniční spojení s Bratislavou spíše podnítilo cestování zaměstnanců za prací do metropole). „Atraktivní pracovní místa jsou zkrátka ve velkých aglomeracích,“ poznamenal ekonom.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče