Unijní rozpočet určí budoucnost Česka

17. ledna 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
17. ledna 2005, 00:00

FINANČNÍ RÁMEC EU Do června příštího roku by mělo být rozhodnuto o rozpočtu Evropské unie na léta 2007-2013. Ani poslední schůzka představitelů Unie však zatím kromě obecných proklamací nepřinesla jeho konkrétní představu.

FINANČNÍ RÁMEC EU Do června příštího roku by mělo být rozhodnuto o rozpočtu Evropské unie na léta 2007-2013. Ani poslední schůzka představitelů Unie však zatím kromě obecných proklamací nepřinesla jeho konkrétní představu. Předseda Evropské komise José Barroso označil návrh budoucího rozpočtu, předložený již předchozí komisí, za „test politické vůle členských zemí a zkoušku jejich společného odhodlání pokračovat v evropském projektu“. Podle střízlivých a skeptičtějších úvah se ale za nejzazší termín považuje polovina roku 2006. I když se zdá, že je času poměrně dost, debata o možných finančních rámcích, velikosti rozpočtu a jeho strukturovanosti se jistě co nevidět rozvine i na domácím politickém kolbišti. Důvodem je skutečnost, že pozice Česka v tomto rozpočtu bude do značné míry určovat i možnosti domácí ekonomiky v dotčeném období. Letos by totiž měl dojít naplnění takzvaný Národní plán, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Plán stanoví priority Česka v letech 2007-2013 v rámci čerpání dotací z kohezních fondů Unie. Priority v národním plánu například určí, kolik peněz z fondů mohou získat podnikatelé, a na jaké účely. KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ

Finanční perspektiva Evropské unie, jak se víceletý evropský rozpočet nazývá, neexistovala od počátku vzniku evropských společenství. Zrodila se z potřeby rozpočtovat evropskou politiku a finanční nároky na její pokrytí v dlouhodobějším časovém horizontu. Jednoleté rozpočty končily často rozpočtovým provizoriem, a jako nedostatek se ukázala i neexistence institucionalizovaného dohodovacího řízení mezi třemi subjekty rozpočtu - Evropskou komisí, parlamentem a radou. N a obtížnosti při sestavování rozpočtu se rovněž podepsaly některé ze zemí tehdejší dvanáctky, které si nechaly schválit zvláštní zacházení - konkrétně Velká Británie a Německo. Ty si díky svým představitelům vymohly nižší příspěvky do společného rozpočtu, než by odpovídalo síle jejich ekonomik. Na napjatosti rozpočtů Unie mělo ale vliv i postupné odbourávání cel a zemědělských poplatků, což jsou jedny z hlavních příjmů společenství. S víceletým finančním rámcem, který je důležitý mimo jiné proto, aby bez zbytečných administrativních průtahů a překážek bylo možné realizovat i dlouhodobější investiční projekty, počítá ostatně i evropská ústavní smlouva.

ROZPOČTOVÝ VÝHLED

Obrysy právě probíhající rozpočtové periody začala Evropská komise prezentovat v roce 1997 v rámci takzvané Agendy 2000, která je v podstatě platná dodnes. Reagovala i na potřeby, které s sebou přineslo rozšíření Unie o deset nových zemí. Návrh Komise pro období od roku 2007 do 2013 vznikl loni v únoru a zahrnuje v podstatě čtyři priority (viz rámeček).

Výdaje na uskutečnění finančního rámce mají činit 1025 miliard eur, přičemž se předpokládá, že rozpočet by měl být vyrovnaný. V procentuálním vyjádření jde o 1,14 procenta hrubého národního důchodu Evropské unie. Otázkou ale zůstává, zda se návrh Komise podaří splnit, a to z politických důvodů. Debatu odstartoval v prosinci 2003 takzvaný „dopis šesti“ tedy pěti států, které jsou čistými plátci plus Francie. V něm tyto státy navrhují, že by evropský rozpočet vystačil i s jedním procentem.

A CO MY?

Pozice Česka se pohybuje ve vytčených mantinelech, v nichž je na jedné straně návrh Evropské komise, na straně druhé omezující podmínky signatářů „dopisu šesti“. Problémem ale může být, kde se najdou případné úspory. V případě neochoty vzdát se výdajů na společnou evropskou politiku především ze strany Francie, se bude s největší pravděpodobností hledat prostor pro snížení výdajů v kohezní politice. Protože zemědělské dotace nejsou pro Česko s ohledem na vyjednané podmínky tak zajímavé, jako dotace z kohezního a strukturálních fondů, nemuselo by být případné snížení výdajů na kohezní politiku pro nás příznivé. Česko by naopak vydělalo na tom, pokud se podaří vyjednat rychlejší podmínky pro přesun dotací ze slabších regionů starých zemí na regiony nové. Tato výhoda-nevýhoda ovšem zřejmě zanikne, i kdyby se Česku podařilo podmínky pro poskytnutí strukturálních dotací výrazně změnit ve prospěch skutečně těch nejchudších oblastí. V roce 2007 vstoupí do Unie tak chudé země, že většinu dotací mohou spolknout samy. Nelze tedy ani vyloučit, že v příštím rozpočtovém období se Česko ze dne na den změní z čistého příjemce na čistého plátce.

PRIORITY ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE

* 1. kapitola Posílení konkurenceschopnosti Unie, tedy rozpracování takzvané lisabonské agendy. Druhou prioritou je pak posílení ekonomického růstu v nově přistoupivších zemích, což je v podstatě takzvaná kohezní politika Unie. Předpokládaný objem: 34 procent výdajů z rozpočtu Evropské unie.

* 2. kapitola Společná zemědělská politika a rozvoj venkova. I přes veškeré diskuze o její transformaci zůstává nejsilnější výdajovou prioritou. Podle návrhu Evropské komise má spotřebovat 39,5 procenta rozpočtu.

* 3. kapitola Rozvíjení území svobody, bezpečnosti a práva. Do této kapitoly patří například ochrana vnějších hranic Unie.

* 4. kapitola Posílení vnější politiky sjednocené Evropy. Do ní patří náklady na další rozšíření, případně podpora kandidátským zemím (Chorvatsko a Turecko) a potenciálním kandidátům, což jsou další země Balkánského poloostrova.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče