Unie to s restrikcemi přehání

25. září 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
25. září 2006, 00:00

FRANTIŠEK KRAKEŠ,Skokové zvýšení spotřební daně a omezení prodeje alkoholu. Na tom nyní pracují bruselští úředníci. Obě chystané normy by přitom negativně ovlivnily hospodaření českých pivovarů.

FRANTIŠEK KRAKEŠ, PŘEDSEDA ČESKÉHO SVAZU PIVOVARŮ A SLADOVEN: Skokové zvýšení spotřební daně a omezení prodeje alkoholu. Na tom nyní pracují bruselští úředníci. Obě chystané normy by přitom negativně ovlivnily hospodaření českých pivovarů. „Domnívám se, že Evropská unie v tomto případě zachází až za hranice svých kompetencí,“ tvrdí František Krakeš. Před časem odborníci předpovídali pokles tuzemské spotřeby piva. Jak se momentálně daří pivovarům?

Českým pivovarům se daří nejen letos, ale i léta před tím dobře, protože jakkoliv to vypadalo, že spotřeba piva v tuzemsku bude klesat, předpovědi se tak úplně nevyplnily. Na konzumaci piva se stále výrazněji podílí rostoucí turistický ruch. Díky fenoménu zvanému české pivo se také daří zvyšovat export do zahraničí a to v řádu desítek procent. Dokonce české pivo proniká na trhy, kde nikdy dříve nebylo.

Očekáváte tedy, že konzumace piva dále poroste?

Spotřeba piva už neroste, spíše stagnuje na hodnotách dosažených v minulých letech. My jsme ale předpokládali, že bude klesat i v souvislosti s tím, že před čtyřmi roky byla přijata iniciativa odpovědných výrobců piva, která má vychovávat spotřebitele ke střídmému pití piva. Naším cílem je, aby více lidí pilo méně piva. Výstav jednotlivých pivovarů zvyšuje zejména export, menší spotřebu piva domácími zákazníky pak vyrovnává turistický ruch.

Většina velkých pivovarů je v rukou zahraničních vlastníků. Bude dále pokračovat skupování českých pivovarů nebo už jsou karty na trhu takzvaně rozdány?

Myslím si, že v době, kdy zhruba 75 procent výrobců českého piva má zahraničního vlastníka, se toho už moc nezmění. Dá se říci, že karty jsou rozdány, i když samozřejmě mohou nastat situace, kdy někdo z vlastníků prodá svůj podíl na českém trhu a koupí ho někdo jiný. To je běžný vývoj, ale zásadní majetkové posuny neočekáváme

Proč se na českém trhu neprosazují až na výjimky cizí značky piva?

Na to je jednoduchá odpověď. České pivo má svou historii a tradici, má svou specifičnost. Zahraniční pivovarské skupiny, které u nás působí, prodávají rovněž své značky. Jenže místní zákazník je natolik zvyklý na české pivo, že tyto značky nepředstavují vážnější konkurenci.

Neustále rostou ceny vstupů, poroste tedy i cena piva?

Vstupy rostou prakticky nepřetržitě, cena piva se ale zvyšuje výrazně pomaleji. Neočekáváme nic dramatického. Spíše to bude v haléřích, respektive desítkách haléřů, konkurence je tvrdá a rychlejší zdražování piva prostě nepřipustí.

Existuje nějaká hranice ceny, nad níž prostě nelze jít?

Je to naprosto jednoduché, cena musí být na trhu konkurenceschopná. Pokud by tomu tak nebylo, došlo by k poklesu spotřeby té značky, která by cenu výrazně zvedla. Každý pivovar na trhu cítí obrovskou konkurenci a jeho cenová politika je mimořádně citlivou záležitostí.

Platí stále, že vláda, která zdraží pivo, padne?

Já si myslím, že to už neplatí od doby, co byla tato společnost transformována na tržní systém. O ceně piva dnes nerozhoduje vláda, ale pouze samotní výrobci a potažmo trh.

V Evropské unii se nyní hodně mluví o zvýšení spotřební daně u alkoholu, což by postihlo i pivo. Jak na tyto diskuze reagují české pivovary? My se především snažíme, aby orgány Evropské unie nepřikazovaly zvyšování spotřební daně u alkoholu skokově, ale pouze postupně. Na to jsme připraveni a proti postupnému zvyšování spotřební daně v určitých cyklech nemáme vůbec nic. Tempo růstu daně ale musí odpovídat jak situaci na českém trhu, tak koneckonců i situaci na celém evropském trhu. Podstatné zvýšení spotřební daně u alkoholu by mohlo vést ke snížení spotřeby piva a státní rozpočet by vlastně přišel o očekávaný zisk ze zvýšení této daně. Jak by se tedy podle vás měla spotřební daň zvyšovat? My předpokládáme, že by se měla zvýšit ve dvou fázích, a to od roku 2010 a od roku 2012. Celkové zvýšení by v obou fázích nemělo překročit hodnotu kolem 20 haléřů na půllitr piva. V souvislosti se zvýšením spotřební daně se hovoří i o tom, že situace by okamžitě využily i samotné pivovary a zdražily pivo více než jen o rozdíl v dani. Co tomu říkáte jako zástupce jednoho z největších pivovarů v zemi? Nedomnívám se, že by to hrozilo. Podívejte se, jaká je situace na trhu, a jak řetězce bojují za co nejnižší cenu. Tudy cesta ke zdražení piva nevede. Jaká je skutečná výrobní cena piva? Nedá se to říci obecně, v různých pivovarech je tato cena různá. Záleží to nejen na vstupech, ale také na stupňovitosti piva, na výrobních podmínkách, záleží to také na tom, zda si někdo základní suroviny vyrábí nebo kupuje. Působí tam celá řada faktorů. Evropská unie chystá rovněž vyhlášku, která by měla výrazně regulovat prodej alkoholu. Jaký by toto opatření mělo dopad na české pivovary?

Vyhláška v zatím diskutované verzi počítá například s tím, že by se výrazně omezil počet míst, kde by se prodával alkohol včetně piva. Láhev by pak nesla podobné označení o škodlivosti jako krabička cigaret. České pivovary reagují výrazně negativně zejména na to, že by Evropská unie měla něco nařizovat nejen pivovarům a zároveň jejím zákazníkům, a tím omezovat základní práva spotřebitelů. Domnívám se, že Evropská unie zachází až za hranice svých kompetencí.

V jaké fázi je nyní projednávání vyhlášky? Jedná se o ni na půdě evropských institucí. Pozitivní je to, že představitele Bruselu zjevně zaskočily negativní reakce nejen českých pivovarníků a z programu jednání expertní skupiny se tento bod zatím stáhl. Ve vědomí bruselských představitelů se možná usídlila představa, že s tím závazným doporučením to nebude tak jednoduché. Hovořil jste o této vyhlášce s českými europoslanci, jaký je jejich postoj? Ano, většina nás podporuje. Konzultujete svůj postoj proti chystané normě s vinaři či výrobci dalších alkoholických nápojů? Nekonzultujeme, protože my jsme představitelé pivovarníků a domníváme se, že české pivo je z hlediska kulturního a společenského v České republice něco jiného než v ostatních zemích. Můžeme to srovnat snad jen s Německem nebo Belgií. Nechceme se spojovat s dalšími výrobci alkoholu, u nichž je konzumace čistého alkoholu vyšší než u nás. Pokud by norma začala platit, jaký by měla dopad na pivovary? Záleží na tom, jak by byla uplatněna. Pokud by ale došlo k drastickým omezením jak reklamy, tak zejména prodeje piva, ohrozilo by to nejen existenci samotných pivovarů, ale také navazující odvětví jako je zpracovatelský průmysl či zemědělství. Jsou pro tradiční značky piva konkurencí privátní značky prodávané v hypermarketech za poměrně nízké ceny? Toto pivo pro nás není přímou konkurencí, protože ho také vyrábějí naše pivovary. Nicméně velmi často se stává, že toto zboží poškozuje pověst dobrého českého piva. Nelze to ale říci obecně o všech pivech, která jsou v rámci těchto privátních značek vyráběna a prodávána. Jakou pozici v prodejních sítích pivovarů mají hypermarkety? V segmentu lahvového a plechovkového piva představují hypermarkety a supermarkety kolem 40 procent trhu. Jednání s hypermarkety je v každém případě složité, protože mají přirozeně zájem na nákupu za co nejnižší ceny, pivovary zase chtějí prodávat za co nejvyšší ceny. Je to oboustranně pochopitelný boj o to, za jakou cenu se bude nakupovat, respektive prodávat. V létě jste představili kodex čepování piva. O čem tento kodex je a stane se někdy závaznou normou? Jeho hlavním cílem je zajistit takové nakládání s pivem, aby mělo stejnou kvalitu v době, kdy opouští pivovar a kdy se dostává ke spotřebiteli. My jsme teď s kodexem přišli, chceme, aby se postupně zažil a aby ho postupně akceptovali kompetentní orgány. Přes ně pak chceme tlačit na to, aby se kodex stal respektovanou zákonnou normou a nástrojem pro různé inspekce potravin. Reakce jsou zatím vesměs pozitivní. Zatím ale nemůžeme říci, od kdy by byl závazný, legislativní cesta je poměrně dlouhá. Předpokládám, že by se to dalo zvládnout během dvou let. Projevil se nějak na výrobě nealkoholického piva nový silniční zákon?

Samozřejmě ano, spotřeba tohoto druhu piva stále roste a předpokládáme, že růst bude pokračovat i nadále. Další pivovary se pouštějí do výroby nealkoholického piva. To je koneckonců další pozitivní jev spojený s kodexem odpovědných výrobců, kdy chceme vychovávat spotřebitele k tomu, aby sednou-li za volant, nepili alkoholické pivo.

Co znamená pro region dobře fungující pivovar? V prvé řadě je to velmi dobrá reklama pro turistický ruch, fungující pivovar přináší také mnoho pracovních míst. V českých pivovarech dnes pracuje zhruba kolem 10 tisíc lidí, další desetitisíce ale pracují v navazujících odvětvích jako jsou zemědělství či výroba dalších materiálů a obalů i zařízení pro pivovarský průmysl. Na počátku 90. let krachoval jeden pivovar za druhým, teď vznikají stále nové a nové minipivovary. Bude tento trend pokračovat? Asi ano, protože minipivovary vznikají i v Evropě nebo v USA. Vyrábějí specifické druhy piv, mají většinou stálou klientelu a nabízejí zejména speciální piva za vyšší cenu než jsou běžně vyráběná piva. I když na druhou stranu roste výroba speciálních piv i u běžných pivovarů. Ing. FRANTIŠEK KRAKEŠ**

Narodil se v roce 1941. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie a následně Vysokou školu ekonomickou. V roce 1959 nastoupil do Obchodních sladoven, o dva roky později přichází do Pražských pivovarů, kde na různých pozicích pracoval celých 33 let. Od roku 1979 do roku 1991 byl finančním ředitelem, další tři roky ředitelem závodu. V roce 1994 odchází do Brna na pozici generálního ředitele pivovaru Starobrno, od roku 2005 je i předsedou představenstva tohoto pivovaru. V letech 1996 až 2005 je také místopředsedou Českého svazu pivovarů a sladoven, v roce 2005 byl zvolen do čela svazu. Je ženatý a má dvě děti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče